Přísloví 6:1-23
Přísloví 6:1-23 Bible Kralická 1613 (BKR)
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své, Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých. Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého. Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým. Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka. Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti. Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána, Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou. Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého? Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel, V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný. Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst. Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými. Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá. A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení. Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho: Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou, Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému, Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími. Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své. Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej. Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati, (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující)
Přísloví 6:1-23 Bible 21 (B21)
Synu, pokud za někoho ručíš, cizímu člověku jsi svou ruku dal, vlastními slovy jsi nyní svázán, lapen jsi tím, co jsi prohlásil! Nyní se musíš vyprostit, můj synu – ten někdo tě totiž v hrsti má – jdi za ním, poniž se a dotírej! Nedopřej svým očím žádný spánek, tvá víčka ať ani neokusí sen. Unikni mu jako srnec lovci, vyvázni jako ptáče ze sítě! Jdi za mravencem, pecivále, pozoruj ho a zmoudříš hned! Žádného vůdce mravenec nemá, dozorce ani vládce jemu netřeba; v létě si ale potraviny chystá, o žních zásoby pilně ukládá. Jak dlouho, lenochu, budeš polehávat, kdy už se konečně ze snu probudíš? Chvilku si pospíš, chvilku zdřímneš, na chvilku složíš ruce a spočineš? Vtom jako tulák bída navštíví tě, jako loupežník tě nouze přepadne! Ničemný člověk, hanebník jinak než křivě nemluví. Očima pomrkává, mele nohama, prsty ukazuje sem a tam. Ve falešném srdci zlé věci chystá, neustále sváry rozsévá. Proto, až neštěstí jej náhle potká, v mžiku jej rozdrtí, nebude pomoci. Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmou má za ryzí ohavnost: povýšené oči, prolhaný jazyk, ruce mordující nevinné, srdce, jež chystá hanebné plány, nohy pospíchající páchat zlo, křivopřísežníka, který klam šíří, a rozsévače svárů mezi bratřími. Opatruj, synu, otcova přikázání, od matčiných pokynů se nevzdaluj. Navěky připoutej si je k srdci, okolo hrdla si je přivěšuj. Kamkoli půjdeš, moudrost tě doprovodí, kdykoli ulehneš, bude nad tebou bdít, jakmile procitneš, s tebou promluví. Přikázání je svíce a učení světlo, poučné domluvy jsou cesta k životu.
Přísloví 6:1-23 Český studijní překlad (CSP)
Můj synu, jestliže ses zaručil za svého bližního, zavázal ses rukoudáním za cizince, a byls řečmi svých úst chycen, řečmi svých úst byls polapen, učiň tedy toto, můj synu, aby ses zachránil. Protože ses dostal do ruky svého bližního, jdi, pokoř se a naléhej na svého bližního! Nedopřej svým očím spánku ani dřímoty svým víčkům. Zachraň se jako gazela z ruky lovce a jako pták z ruky ptáčníka. Jdi k mravenci, lenochu, podívej se na jeho cesty, abys zmoudřel. Ačkoliv nemá vůdce, dozorce ani vládce, připravuje si v létě pokrm, shromažďuje ve žni svou potravu. Dokdy budeš ležet, lenochu? Kdy se probereš ze spánku? Trochu spánku, trochu dřímoty, trochu složit ruce a poležet si -- a tvá chudoba přijde jako tulák a tvá nouze jako ozbrojenec. Ničemník a darebák je ten, kdo chodí s falešnými ústy, mrká očima, dává znamení nohama, ukazuje svými prsty. V jeho srdci je obojakost, v každé době kuje zlo, zasévá sváry. Proto náhle přijde na něj pohroma, v okamžiku bude rozdrcen a nebude pro něj uzdravení. Šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je pro něj ohavností: Povýšené oči, lživý jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev, srdce, které kuje zlé plány, nohy, které rychle běží za zlem, falešného svědka, který šíří lži, a toho, jenž zasévá sváry mezi bratry. Můj synu, střež příkaz svého otce, nezavrhuj poučení své matky. Přivaž si je nastálo ke svému srdci, připoutej si je ke krku. Když budeš chodit, povede tě; když budeš ležet, bude tě chránit a když se probudíš, zaujme tvou pozornost. Vždyť příkaz je lampou, poučení světlem, pokárání a naučení cestou života