Přísloví 21:1-31 - Compare All Versions

Sdílet

Královo srdce je v Hospodinově ruce – jak vodní strouhu je směruje, kam chce. Člověk má všechny své cesty za správné, srdce však zpytuje Hospodin. Když se děje spravedlnost a právo, Hospodin to má raději než oběti. Povýšené oči, naduté srdce, úsilí ničemů – to vše je hřích. Plány pracovitých vedou k zisku, zbrklost přináší jenom chudobu. Poklady získané lživými řečmi jsou pomíjivá marnost, smrtelná past. Darebáci budou smeteni vlastní krutostí; konat spravedlnost totiž odmítli. Cesta podvodníka je klikatá, povaha čistých je upřímná. Lepší je stěhovat se do kouta na střechu než s hašteřivou ženou sdílet dům. Darebák tíhne ke zlu celou svou duší, nebude laskavý ani k příteli. Když trestají drzouna, prosťáček zmoudří, když vzdělávají moudrého, dojde poznání. Spravedlivý se učí na domě darebáka: darebáci jsou sráženi pro svou zkaženost. Kdo dělá, že neslyší volání ubožáka, nebude vyslyšen, až bude volat sám. Tajný dárek dokáže utišit hněv, postranní úplatek i velkou zuřivost. Poctivému je radostí prosazení práva, pro bídáky je to však záhuba. Z cesty rozumu kdo ztratil se, ve shromáždění mrtvých spočine. Milovník radovánek je vlastně chudák; milovník přepychu a vína nebude bohatý. Darebák bude výkupným za spravedlivého, na místě poctivých se ocitne podvodník. Lepší je bydlet někde v pustině než s hašteřivou ženou hádat se. Moudrý má doma olej a vzácné poklady, tupec však všechno rozhází. Komu jde o spravedlnost a soucit, nalezne život, spravedlnost a slávu. Do města siláků vnikl moudrý a zbořil pevnost, na niž se spolehli! Ten, kdo si hlídá ústa a jazyk, chrání svou duši před trápením. Nadutý domýšlivec se drzoun jmenuje, jeho zpupnost nezná žádnou mez. Lenocha umoří jeho vlastní touhy, jeho rukám práce nevoní. Celý den jenom toužebně touží, spravedlivý však rozdává a neskrblí. Sama ohavnost je oběť ničemů, zvlášť když se obětuje ze zlých úmyslů! Falešný svědek bídně zhyne; poslední slovo má, kdo umí naslouchat. Darebák jde a na nic nedbá, poctivý však svou cestu zvažuje. Žádná moudrost, žádná šikovnost, žádná rada na Hospodina nestačí. Kůň bývá chystán pro den boje, Hospodinovo je však vítězství.

Královo srdce je v Hospodinově ruce jako proudy vody, nakloní ho, kamkoli se mu zalíbí. Člověku připadá správná každá jeho cesta, avšak srdce zkoumá Hospodin. Jednat podle spravedlnosti a práva je Hospodinu milejší nežli oběť. Povýšené oči a pýcha srdce, lampa ničemů, je hřích. Plány jsou pilnému jenom ku prospěchu, ale každý, kdo je ukvapený, dojde jenom nouze. Poklady získané lživým jazykem jsou pomíjivou nicotou těch, kdo usilují o smrt. Ničemy odvleče jejich násilí, neboť odmítali jednat podle práva. Cesta člověka obtíženého vinou je pokřivená, ale skutky čistého jsou správné. Lepší je bydlet v koutě na střeše nežli společně v domě se svárlivou ženou. Duše ničemy dychtí po zlu, jeho bližní nenajde v jeho očích slitování. Když je posměvač pokutován, prostoduchý zmoudří, když je moudrý přiváděn k porozumění, přijme poznání. Spravedlivý pozoruje dům ničemy, vrhá ničemy do zla. Kdo zavírá své ucho před voláním chudého o pomoc, bude také volat, a nebude mu odpovězeno. Tajný dar utiší hněv, úplatek ve skrytu i silnou zlobu. Jednat podle práva je radostí pro spravedlivého, ale zkázou pro zločince. Člověk, který zabloudí z cesty porozumění, bude odpočívat ve shromáždění nebožtíků. Kdo miluje radovánky, bude nuzným člověkem, kdo miluje víno a olej, nezíská bohatství. Výkupné za spravedlivého je ničema, za přímého podvodník. Lepší je bydlet v pusté zemi, nežli se svárlivou a hněvivou ženou. V příbytku moudrého je vzácný poklad a olej, avšak hloupý člověk ho pohltí. Kdo se žene za spravedlností a milosrdenstvím, nalezne život, spravedlnost a slávu. Moudrý vstoupil do města hrdinů a strhl pevnost, ve kterou důvěřovali. Kdo si hlídá ústa a jazyk, chrání svou duši před soužením. Pyšný domýšlivec, jehož jméno je posměvač, jedná v nadutosti domýšlivě. Lenocha usmrtí jeho touha, protože jeho ruce odmítají pracovat. Celý den touží plný touhy, zatímco spravedlivý dá a nebude šetřit. Oběť ničemů je ohavností, tím spíše, když ji přinese se zlým úmyslem. Lživý svědek zahyne, ale člověk, který poslouchá, bude stále promlouvat. Ničemný člověk ukazuje nestoudnou tvář, přímý však rozumí své cestě. Není moudrost, není rozumnost, není plán proti Hospodinu. Kůň se připravuje pro den boje, ale záchrana je od Hospodina.

Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho. Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest. Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět. Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem. Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi. Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti. Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu. Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest. Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném. Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá. Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění. Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost. Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán. Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký. Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti. Èlověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude. Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne. Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný. Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou. Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej. Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu. Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho. Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své. Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá. Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati. Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se. Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali. Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude. Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou. Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu. Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.