Přísloví 14:1-35
Přísloví 14:1-35 Bible Kralická 1613 (BKR)
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej. Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím. V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich. Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů. Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež. Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest. Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění. Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti. Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle. Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí. Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne. Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti. Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek. Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho. Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého. Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest. Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá. Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním. Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého. Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou. Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest. Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré. Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi. Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím. Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež. V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude. Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti. Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce. Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství. Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist. Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým. Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý. V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se. Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům. Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Přísloví 14:1-35 Bible 21 (B21)
Moudrá žena buduje svůj domov, hloupá jej boří svýma rukama. Hospodina ctí, kdo žije v poctivosti, kdo jedná křivě, ten jím pohrdá. Hlupákovi pýcha z pusy vyráží, moudré ochrání jejich rty. Bez dobytka je prázdno ve žlabu, silný býk zajistí hojnou úrodu. Čestný svědek nepromluví lživě, křivopřísežník ale šíří klam. Drzoun se po moudrosti nadarmo pídí, rozumnému je poznání snadno přístupné. Tupci se raději obloukem vyhni, z jeho rtů se přece nic nedozvíš. Moudrost rozvážného je vědět kudy kam, tupost hlupáků je pěstovat sebeklam. Hlupáci mají legraci z provinění, poctiví ale hledají smíření. Jen srdce člověka zná vlastní hořkost, podobně jeho radost druhý necítí. Dům darebáků je určen ke zboření, stan poctivých ale k rozkvětu. Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti. Někdy i při smíchu bolí srdce; když skončí radost, smutek zůstane. Zvrácený dojde odplaty za své skutky a dobrý člověk za ty své. Prosťáček důvěřuje kdečemu, rozvážný člověk své kroky zvažuje. Moudrý je opatrný a varuje se zla, tupec jde bezstarostně dál. Unáhlený člověk dělá hlouposti, lstivý člověk bývá v nenávisti. Omezenci jsou obdařeni tupostí, korunou rozvážných je vědění. Zlí lidé se pokloní dobrým, darebáci u bran spravedlivého. Chuďas je na obtíž i svému příteli, boháče ale všichni milují. Kdo pohrdá svým bližním, hřeší, blaze tomu, kdo chudým pomáhá. Jistěže bloudí ten, kdo je zlomyslný; láska a věrnost patří dobrosrdečným. Tvrdá práce vždy vede k zisku, řečnění však jenom k chudobě. Korunou moudrých je jejich bohatství, tupost hlupáků zůstane tupostí. Pravdomluvný svědek může zachránit život, podvodník ale šíří lež. V úctě k Hospodinu je jistota pevná, jeho děti v něm najdou bezpečí. Pramen života je úcta k Hospodinu, z osidel smrti pomáhá uniknout. Mohutné vojsko je ozdobou krále, úbytek lidu je vládci záhubou. Trpělivý člověk oplývá rozumností, ten, kdo je ukvapený, dělá hlouposti. Krotké srdce dodává tělu na životě, závist je ale jako kostižer. Kdo utiskuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; ctí jej však ten, kdo nuzným pomáhá. Darebáka jednou srazí jeho vlastní zlo, jistotou spravedlivého je jeho poctivost. V srdci rozumného spočívá moudrost; co skrývá nitro tupců, též vyjde najevo. Spravedlnost povznáší národ, hřích je národům k ostudě. Rozumného služebníka zahrne král přízní, prchlivostí však toho, jenž dělá ostudu.
Přísloví 14:1-35 Český studijní překlad (CSP)
Moudrá žena svůj dům staví, kdežto hloupá ho svýma rukama boří. Ten, kdo žije ve své přímosti, bojí se Hospodina, ale kdo bloudí po svých cestách, opovrhuje jím. V ústech hlupáka je hůl na hrdost, avšak moudré budou chránit jejich rty. Kde není dobytek, je žlab čistý, ale síla býka dává hojnou úrodu. Spolehlivý svědek nelže, avšak falešný svědek šíří lži. Posměvač hledá moudrost, ale nenajde; pro rozumného však je poznání snadné. Odejdi od hloupého muže, tam se nedozvíš rozumná slova. Moudrost chytrého člověka je rozumět své cestě, ale hloupost hlupáků je podvod. Hlupáci se budou posmívat oběti za vinu, avšak mezi přímými je v oblibě. Jen srdce zná hořkost své duše, ani do jeho radosti se cizí člověk nevmísí. Dům ničemů bude zničen, ale stan přímých bude vzkvétat. Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti. I při smíchu může bolet srdce, na konci radosti je žal. Kdo má odpadlé srdce, nasytí se svými cestami, i dobrý člověk svými skutky. Prostoduchý věří všemu, ale chytrý zvažuje své kroky. Moudrý se bojí a odvrací se od zla, kdežto hlupák jedná nadřazeně a sebejistě. Popudlivý člověk dělá hlouposti, pletichář bude nenáviděn. Prostoduší zdědí hloupost, ale chytří lidé budou korunováni poznáním. Zlí se sklánějí před dobrými a ničemové v branách spravedlivého. Chudý bude nenáviděn i svým bližním, ale bohatý má mnoho přátel. Kdo pohrdá svým bližním, hřeší, avšak kdo se slitovává nad ubohými, je blahoslavený. Cožpak nezabloudí ti, kdo kují zlo? Milosrdenství a věrnost je však s těmi, kdo zamýšlejí dobro. Každá námaha přinese prospěch, ale prázdné mluvení je jenom k nouzi. Korunou moudrých je jejich bohatství, hloupostí hlupáků je hloupost. Spolehlivý svědek vysvobozuje duše, kdežto falešný šíří lži. V bázni před Hospodinem má člověk pevnou naději, bude útočištěm pro jeho syny. Bázeň před Hospodinem je pramenem života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti. Množství lidu je slávou krále, ale nedostatek lidu je zkázou mocnáře. Kdo je pomalý k hněvu, je velice rozumný, kdo však je vznětlivý, vystavuje na odiv hloupost. Uzdravené srdce je životem tělu, kdežto závist je hnilobou kostí. Kdo utlačuje chudého, tupí jeho Tvůrce; kdo se však smilovává nad nuzným, ten ho ctí. Ničema bude sražen, když se mu bude dařit zle, ale spravedlivý má útočiště i při své smrti. V srdci rozumného moudrost odpočívá, avšak v nitru hlupáků bude odhalena. Spravedlnost vyvýší národ, ale hřích je hanbou národů. Rozumný otrok je králi milý, jeho hněv však přijde na toho, kdo jedná hanebně.