Numeri 35:1-34

Sdílet

Numeri 35:1-34 Bible Kralická 1613 (BKR)

I mluvil Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu, řka: Přikaž synům Izraelským, ať dadí Levítům z dědictví, kterýmž vládnouti budou, města k bydlení, i podměstí měst vůkol nich, Aby měli města k bydlení, podměstí pak jejich pro dobytky jejich, i pro statky jejich, a pro všecka hovada jejich. Podměstí pak měst, kteráž dáte Levítům, vzdálí budou ode zdi městské na tisíc loktů zevnitř vůkol. Protož vyměříte vně za každým městem na východ slunce dva tisíce loktů, na poledne též dva tisíce loktů, také na západ dva tisíce loktů, i na půlnoci dva tisíce loktů, tak aby bylo město v prostředku. Ta bude míra podměstí měst jejich. Z těch pak měst, kteráž dáte Levítům, oddělíte šest měst k útočišti, aby tam utekl, kdož by někoho zabil; a k těm přidáte jim ještě čtyřidceti dvě města. I bude všech měst, kteráž dáte Levítům, čtyřidceti osm měst i s podměstími jejich. Těch pak měst, kteráž dáte z vládařství synů Izraelských, od těch, kteříž více mají, více vezmete, a od těch, kteříž méně mají, méně vezmete; jedno každé pokolení vedlé velikosti dědictví, jímž vládnouti budou, dá z měst svých Levítům. I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské, Vybéřete sobě města, a ta města budete míti k utíkání, aby tam utekl ten, kterýž by někoho zabil z nedopatření. A budou vám ta města k útočišti před přítelem, aby neumřel ten, kdož zabil, dokudž by se nepostavil před shromážděním k soudu. Z těch tedy měst, kteráž dáte, šest měst k útočišti míti budete. Tři města dáte před Jordánem, též tři města dáte v zemi Kananejské; i budou města útočiště. Synům Izraelským i příchozímu, i podruhu mezi nimi bude těch šest měst k útočišti, aby tam utekl, kdož by koli ranil někoho z nedopatření. Jestliže by pak železem ranil někoho, tak až by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový. Pakli by hodě kamenem, jímž by mohl zabiti, udeřil někoho, tak že by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový. Pakli by hodě dřevem, kterýmž by mohl zabiti, udeřil někoho, tak že by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový. Přítel zabitého zabije vražedlníka toho; kdyžkoli ho dostane, on sám zabije ho. Aneb jestliže by z nenávisti strčil někým, aneb shodil by něco na něho z úkladu, tak že by od toho umřel; Aneb jestliže by z nepřátelství rukou udeřil někoho, tak že by umřel: smrtí umře bitec ten, vražedlník jest; přítel zabitého zabije vražedlníka toho, jakž ho nejprv dostane. Jestliže by pak náhodou a ne z nepřátelství strčil někým, aneb shodil by na něho nějakou věc bez úkladu; Aneb jaký koli kámen, od něhož by umříti mohl, shodil by na něj z nedopatření, tak že by umřel, nebyv s ním v nepřátelství, ani nehledaje zlého jeho: Tedy souditi bude shromáždění mezi bitcem a mezi přítelem zabitého vedlé soudů těchto. A vysvobodí shromáždění vražedlníka toho z rukou přítele zabitého, a káže se jemu navrátiti shromáždění k městu útočiště jeho, do něhož utekl; i bude bydliti v něm, dokudž neumře kněz nejvyšší, kterýž pomazán jest olejem svatým. Jestliže by pak ten, kterýž zabil člověka, vyšel z mezí města útočiště svého, do něhož utekl, A přítel zabitého našel by jej vně, an přešel meze města útočiště svého, a zabil by přítel zabitého vražedlníka toho, nebude vinen krví. Nebo v městě útočiště svého bydliti má, dokudž by neumřel kněz nejvyšší. Když by pak umřel kněz nejvyšší, navrátí se vražedlník do země vládařství svého. A bude vám toto za ustanovení soudné v pronárodech vašich, ve všech příbytcích vašich. Kdož by koli měl na smrt vydati někoho, podlé vyznání svědků sáhne na vražedlníka; ale jeden svědek nebude moci svědčiti proti někomu na smrt. Nevezmete pak výplaty za člověka vražedlníka, kterýž, jsa nešlechetný, jest smrti hoden, než smrtí ať umře. Aniž také vezmete výplaty od toho, kterýž utekl do města útočiště svého, aby se navrátil k bydlení do země své, prvé než by umřel kněz, Abyste nepoškvrnili země, v níž jste. Nebo krev taková poškvrnila by země, aniž také země očištěna býti může od krve, kteráž jest vylita na ní, jediné krví toho, kterýž vylil ji. Protož nepoškvrňujte země, v kteréž bydlíte, kdežto já přebývám; nebo já Hospodin přebývám u prostřed synů Izraelských.

Numeri 35:1-34 Bible 21 (B21)

Na moábských pláních, při Jordánu naproti Jerichu, promluvil Hospodin k Mojžíšovi: „Přikaž synům Izraele, ať ze svého dědičného území dají levitům města k bydlení; také pastviny okolo těch měst dejte levitům. Ta města jim budou sloužit k bydlení a přilehlé pastviny budou pro jejich dobytek a pro všechna jejich zvířata. Předměstské pastviny, které dáte levitům, ať obklopují městskou zeď ze všech stran do vzdálenosti tisíce loktů. Proto vyměřte dva tisíce loktů na východní straně města a stejně tolik na jižní, západní a severní straně města, tak aby město bylo uprostřed. Toto budou jejich předměstské pastviny.“ „Z měst, která dáte levitům, bude šest měst útočištných. Tam se bude moci uchýlit ten, kdo někoho zabil. K nim přidáte levitům další čtyřicet dvě města – celkem čtyřicet osm měst s přilehlými pastvinami. Ta města jim z vlastnictví synů Izraele přidělíte takto: od většího pokolení více, od menšího méně. Každé pokolení dá levitům část měst, odpovídající jeho dědičnému území.“ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Řekni synům Izraele: Až přejdete Jordán a vstoupíte do kanaánské země, vyberte si města, která vám budou sloužit jako útočiště. Bude se do nich moci uchýlit ten, kdo někoho neúmyslně zabil. Ta města vám budou sloužit jako útočiště před mstitelem, aby ten, kdo někoho zabil, nezemřel dříve, než se dostaví k soudu před obcí. Určete si šest měst, která vám budou sloužit jako útočiště: tři města v Zajordání a tři města v zemi Kanaán. Ta ať slouží jako útočištná města. Těchto šest měst ať synům Izraele, hostům i přistěhovalcům slouží za útočiště, aby se tam uchýlil každý, kdo někoho neúmyslně zabil. Udeří-li někdo někoho železným předmětem tak, že dotyčný zemře, je to vrah a jako vrah musí zemřít. Vezme-li do ruky kámen, kterým lze zabít, a udeří někoho tak, že dotyčný zemře, je to vrah a jako vrah musí zemřít. Vezme-li do ruky dřevěný předmět, kterým lze zabít, a udeří někoho tak, že dotyčný zemře, je to vrah a jako vrah musí zemřít. Vraha zabije krevní mstitel; jakmile ho dopadne, zabije ho. Strčí-li někdo do někoho z nenávisti nebo po něm něco úmyslně hodí tak, že dotyčný zemře, anebo někoho z nepřátelství udeří pěstí tak, že dotyčný zemře, pak musí ten, kdo ho udeřil, zemřít – je to vrah. Vraha zabije krevní mstitel; jakmile ho dopadne, zabije ho. Strčí-li však někdo do někoho náhodou, a ne z nepřátelství, anebo po něm hodí nějaký předmět, ale neúmyslně, anebo na něj z nepozornosti shodí jakýkoli kámen, který může zabít, a dotyčný zemře, ačkoli viník nebyl jeho nepřítelem a nezamýšlel mu nic zlého, pak mezi tím, kdo udeřil, a krevním mstitelem rozhodne obec podle těchto soudních pravidel. Obec ochrání toho, kdo zabil, před krevním mstitelem a umožní mu návrat do útočištného města, kam se uchýlil. Tam bude bydlet až do smrti nejvyššího kněze pomazaného svatým olejem. Pokud se ale ten, kdo někoho zabil, odváží vyjít za hranice svého útočištného města a krevní mstitel ho najde mimo jeho hranice a zabije ho, nebude mstitel vinen prolitou krví. Ten, kdo někoho zabil, má totiž pobývat ve svém útočištném městě až do smrti nejvyššího kněze. Teprve po jeho smrti se smí vrátit na svůj vlastní pozemek. Toto se vám stane právním ustanovením pro všechna budoucí pokolení, kdekoli se usadíte. Každý vrah, který někoho zabil, bude popraven, ovšem pouze na základě výpovědi svědků. Jediné svědectví k popravě člověka nestačí. Vrah zaslouží smrt. Za jeho život nepřijímejte výkupné; musí zemřít. Ani za toho, kdo se uchýlil do útočištného města, nepřijímejte výkupné, chtěl-li by se vrátit domů dříve, než zemře nejvyšší kněz. Neposkvrňujte zemi, v níž jste; právě krev totiž zemi poskvrňuje. Země nemůže být očištěna od krve, která na ní byla prolita, jinak než krví toho, kdo ji prolil. Nesmíš poskvrnit zem, v níž bydlíte. Vždyť uprostřed ní přebývám já sám – já Hospodin bydlím uprostřed synů Izraele!“

Numeri 35:1-34 Český studijní překlad (CSP)

Hospodin promluvil k Mojžíšovi v moábských stepích u Jordánu naproti Jerichu: Přikaž synům Izraele, aby dali Lévijcům ze svého dědičného vlastnictví města k bydlení. A také dejte Lévijcům pastviny okolo měst. Města budou pro ně k bydlení a jejich pastviny budou pro jejich dobytek, jejich stáda a pro všechna jejich zvířata. Městské pastviny, které dáte Lévijcům, budou sahat tisíc loket na všechny strany od městské zdi. Venku za městem odměříte dva tisíce loket na stranu východní, dva tisíce loket na stranu jižní, dva tisíce loket na stranu západní, dva tisíce loket na stranu severní a město bude uprostřed. To budou jejich městské pastviny. Města, která dáte Lévijcům, budou zahrnovat šest útočištných měst, která ustanovíte, aby tam mohl utéct vrah, a k nim přidáte dvaačtyřicet dalších měst. Všech měst, která dáte Lévijcům, bude osmačtyřicet; města sama a jejich pastviny. Co se týče měst, která dáte z vlastnictví synů Izraele, od velkého dáte více a od menšího dáte méně; každý dá ze svých měst Lévijcům podle svého dědictví, které obdrží. Hospodin promluvil k Mojžíšovi: Promluv k synům Izraele a řekni jim: Až projdete Jordánem do kenaanské země, zřídíte si města, která budou vašimi útočištnými městy, kam bude moci utéct vrah, který nedopatřením zabil člověka. Ta města vám budou útočištěm před mstitelem, takže vrah nezemře, dokud se nepostaví před pospolitostí k soudu. Toto jsou města, která ustanovíte: budete mít šest útočištných měst. Tři města ustanovíte na druhé straně Jordánu a tři města ustanovíte v kenaanské zemi; to budou útočištná města. Pro syny Izraele, pro hosta i pro příchozího mezi nimi bude těchto šest měst útočištěm, aby tam mohl utéct každý, kdo nedopatřením zabil člověka. Jestliže ho udeří železným předmětem, takže zemře, je vrahem; ten vrah bude jistě usmrcen. Jestliže ho udeří kamenem, kterým je možno usmrtit, a on skutečně zemře, je vrahem; ten vrah bude jistě usmrcen. Anebo jestliže ho udeří dřevěným předmětem, kterým je možno usmrtit, a on skutečně zemře, je vrahem; ten vrah bude jistě usmrcen. Vraha usmrtí krevní mstitel; jakmile ho potká, usmrtí ho. Jestliže někdo srazí někoho z nenávisti či na něj hodí něco se zlým úmyslem, takže zemře, anebo jej z nepřátelství udeří rukou, takže zemře, ten, kdo zabil, bude jistě usmrcen, je vrahem. Krevní mstitel toho vraha usmrtí, jakmile ho potká. Jestliže však někdo srazí někoho náhle bez nepřátelství či na něj hodí jakýkoliv předmět bez zlého úmyslu anebo na něj nechá z nepozornosti padnout jakýkoliv kámen, kterým je možno usmrtit, takže zemře, ačkoliv nebyl jeho nepřítelem a neusiloval o jeho zlo, tehdy bude pospolitost soudit mezi tím, kdo zabil, a krevním mstitelem podle těchto právních nařízení. Pospolitost vysvobodí vraha z ruky krevního mstitele a pospolitost jej přivede zpět do jeho útočištného města, kam utekl. V něm zůstane do smrti velekněze, který byl pomazán posvátným olejem. Jestliže však vrah vyjde z území svého útočištného města, kam utekl, a dopadne jej krevní mstitel mimo území jeho útočištného města, pokud krevní mstitel vraha zabije, není na něm krev, neboť vrah musí zůstat ve svém útočištném městě až do smrti velekněze a teprve po smrti velekněze se může vrátit do země svého vlastnictví. Toto bude vaše právní ustanovení pro všechna vaše pokolení ve všech vašich sídlech. Kdokoliv by zabil člověka, podle svědectví svědků bude ten vrah zabit. Jeden svědek nebude vypovídat proti člověku, aby byl usmrcen. Nevezmete výkupné za život vraha. Je to ničema vinný smrtí; jistě bude usmrcen. Nevezmete výkupné za toho, který utekl do svého útočištného města, aby se mohl vrátit a bydlet ve své zemi před smrtí velekněze. Neznesvětíte zemi, ve které jste, neboť krev znesvěcuje zemi a země nebude usmířena za krev, která v ní byla vylita, jinak než krví toho, kdo ji prolil. Neznečistíš zemi, ve které sídlíte, v níž já přebývám, neboť já Hospodin přebývám uprostřed synů Izraele.