Numeri 22:22-35
Numeri 22:22-35 Bible Kralická 1613 (BKR)
Ale rozpálil se hněv Boží, proto že jel s nimi, a postavil se anděl Hospodinův na cestě, aby mu překazil; on pak seděl na oslici své, maje s sebou dva služebníky své. A když uzřela oslice anděla Hospodinova, an stojí na cestě, a meč jeho vytržený v ruce jeho, uhnula se s cesty, a šla polem. I bil ji Balám, aby ji navedl zase na cestu. A anděl Hospodinův stál na stezce u vinice mezi dvěma zídkami. Viduci pak oslice anděla Hospodinova, přitiskla se ke zdi, přitřela také nohu Balámovi ke zdi; pročež opět bil ji. Potom anděl Hospodinův šel dále, a stál v úzkém místě, kdež nebylo žádné cesty k uchýlení se na pravo neb na levo. A viduci oslice anděla Hospodinova, padla pod Balámem; pročež rozhněval se velmi Balám, a bil oslici kyjem. I otevřel Hospodin ústa oslice, a řekla Balámovi: Cožť jsem učinila, že již po třetí mne biješ? Řekl Balám k oslici: To, že jsi mne v posměch uvedla. Ó bych měl meč v rukou, jistě bych tě již zabil. Odpověděla oslice Balámovi: Zdaliž nejsem oslice tvá? Jezdíval jsi na mně, jak jsi mne dostal, až do dnes; zdaliž jsem kdy obyčej měla tak činiti tobě? Kterýž odpověděl: Nikdy. V tom otevřel Hospodin oči Balámovy, i uzřel anděla Hospodinova, an stojí na cestě, maje meč dobytý v ruce své; a nakloniv hlavy, poklonu učinil na tvář svou. I mluvil k němu anděl Hospodinův: Proč jsi bil oslici svou po třikrát? Aj, já vyšel jsem, abych se protivil tobě; nebo uchýlil jsi se s cesty přede mnou. Když viděla mne oslice, vyhnula mi již po třikrát; a byť mi se byla nevyhnula, již bych byl také tebe zabil, a jí živé nechal. Odpověděl Balám andělu Hospodinovu: Zhřešilť jsem, nebo jsem nevěděl, že ty stojíš proti mně na cestě; protož nyní, jestliže se nelíbí tobě, raději navrátím se domů. Řekl anděl Hospodinův k Balámovi: Jdi s muži těmi, avšak slovo, kteréž mluviti budu tobě, to mluviti budeš. Tedy šel Balám s knížaty Balákovými.
Numeri 22:22-35 Bible 21 (B21)
Bůh ale kvůli jeho odjezdu vzplanul hněvem a Hospodinův anděl vyšel proti němu, aby mu zahradil cestu. Balaám zatím jel na své oslici spolu se dvěma svými služebníky. Když oslice spatřila Hospodinova anděla stojícího v cestě s taseným mečem v ruce, uhnula z cesty a šla polem. Balaám tedy oslici bil, aby ji zavedl zpět na cestu. Hospodinův anděl se pak postavil na pěšinu mezi vinicemi, z obou stran lemovanou zídkami. Když oslice spatřila Hospodinova anděla, otřela se o zeď, takže otřela o zeď také Balaámovu nohu. Bil ji tedy znovu. Hospodinův anděl pak popošel a postavil se do soutěsky, kde nebyla možnost uhnout vpravo ani vlevo. Když oslice spatřila Hospodinova anděla, lehla si pod Balaámem. Tehdy Balaám vybuchl hněvem a bil oslici holí. Vtom Hospodin rozvázal oslici jazyk. Řekla Balaámovi: „Co jsem ti udělala, že mě už potřetí biješ?“ Balaám oslici odpověděl: „Děláš si ze mě blázny! Mít po ruce meč, už bych tě zabil!“ Oslice mu řekla: „Nejsem snad tvá oslice? Jezdil jsi na mně odjakživa až dodnes. Mám snad ve zvyku chovat se k tobě takhle?“ Odpověděl: „Ne.“ Vtom Hospodin Balaámovi odkryl oči. Když spatřil Hospodinova anděla stojícího v cestě s taseným mečem v ruce, poklonil se a padl na tvář. Hospodinův anděl mu řekl: „Proč jsi už třikrát zbil svou oslici? Hle, to já jsem ti zahradil cestu, neboť se mi vůbec nelíbí. Oslice mě spatřila a už třikrát přede mnou uhnula. Kdyby mi neuhnula, už bych tě zabil, ale ji bych nechal žít!“ Balaám Hospodinovu andělu odpověděl: „Zhřešil jsem! Nevěděl jsem, že ses mi postavil do cesty. Pokud se ti ta věc nelíbí, vrátím se domů.“ Hospodinův anděl Balaámovi řekl: „Jdi s těmi muži; mluv ale jen to, co ti řeknu.“ Balaám tedy jel s Balákovými hodnostáři dál.
Numeri 22:22-35 Český studijní překlad (CSP)
Bůh vzplanul hněvem, že Bileám šel; Hospodinův anděl se mu postavil do cesty jako protivník. On jel na své oslici a s ním byli dva jeho služebníci. Oslice uviděla Hospodinova anděla, jak stojí na cestě a v ruce má tasený meč. Oslice uhnula z cesty a šla polem. Bileám však oslici bil, aby se vrátila na cestu. Pak se Hospodinův anděl postavil na pěšině mezi vinicemi; na jedné i druhé straně byla zeď. Když oslice uviděla Hospodinova anděla, přitiskla se ke zdi a přitlačila ke zdi Bileámovu nohu. On ji znovu bil. Hospodinův anděl znovu přešel a postavil se na úzkém místě, kde nebylo možné uhnout napravo ani nalevo. Když oslice uviděla Hospodinova anděla, lehla si pod Bileámem. Bileám vzplanul hněvem a bil oslici holí. Hospodin otevřel oslici ústa a ta řekla Bileámovi: Co jsem ti udělala, že jsi mě takto třikrát bil? Bileám oslici řekl: Vždyť se mi vysmíváš! Kdybych měl s sebou meč, tak bych tě teď zabil. Oslice Bileámovi řekla: Což nejsem tvá oslice? Jezdil jsi na mně odjakživa až dodnes. Měla jsem ve zvyku ti něco takového dělat? Odpověděl: Ne. Hospodin odkryl Bileámovi oči, takže uviděl Hospodinova anděla, jak stojí na cestě a v ruce má tasený meč. Poklekl a poklonil se tváří k zemi. Hospodinův anděl se ho zeptal: Proč jsi takto třikrát bil svou oslici? Hle, já jsem vyšel jako tvůj protivník, neboť tato cesta je přede mnou pochybená. Oslice mě uviděla a takto třikrát přede mnou uhnula. Kdyby přede mnou neuhnula, ano, tebe bych teď zabil, a ji bych nechal naživu. Bileám řekl Hospodinovu poslu: Zhřešil jsem, neboť jsem nevěděl, že ty stojíš proti mně na cestě. Nyní, jestliže je to zlé ve tvých očích, vrátím se. Hospodinův anděl řekl Bileámovi: Jdi s těmi muži. Ovšem jenom to slovo, které k tobě budu mluvit, to budeš mluvit. Bileám tedy šel s Balákovými knížaty.