Numeri 22:1-41
Numeri 22:1-41 Český studijní překlad (CSP)
Synové Izraele vyrazili a utábořili se v moábských stepích na druhé straně Jordánu u Jericha. Balák, syn Sipórův, viděl všechno, co učinil Izrael Emorejcům. Moáb měl z lidu velký strach, neboť ho bylo mnoho. Moáb se synů Izraele děsil. Moáb řekl midjánským starším: Tento dav teď dočista spase všechno kolem nás, tak jako býk dočista spásá polní zeleň. Toho času byl moábským králem Balák, syn Sipórův. Ten poslal posly k Bileámovi, synu Beórovu, do Petóru, který je u Řeky, v zemi synů jeho lidu, aby ho zavolal se slovy: Hle, z Egypta vyšel národ a hle, pokryl tvář země a pobývá naproti mně. Nuže, prosím, pojď, proklej mi tento lid, neboť je mocnější nežli já. Snad ho potom budu moci pobít a vyhnat ze země. Vím totiž, že koho požehnáš, bude požehnán a koho prokleješ, bude proklet. Starší moábští a starší midjánští šli a měli s sebou odměnu za věštění. Přišli k Bileámovi a pověděli mu Balákova slova. On jim řekl: Zůstaňte zde přes noc a odpovím vám to, co ke mně Hospodin promluví. Moábská knížata pobyla u Bileáma. Bůh přišel k Bileámovi a zeptal se ho: Kdo jsou ti muži u tebe? Bileám Bohu odpověděl: Moábský král Balák, syn Sipórův, je ke mně poslal se slovy: Je tu ten lid, který vyšel z Egypta a pokryl tvář země. Nuže pojď a proklej mi ho. Snad budu moci proti němu bojovat a vyhnat ho. Bůh nato Bileámovi řekl: Nechoď s nimi a neproklínej tento lid, protože je požehnaný. Ráno Bileám vstal a řekl Balákovým knížatům: Jděte do své země, protože Hospodin mi nechce dovolit jít s vámi. Moábská knížata vstala, přišla k Balákovi a řekla: Bileám nechce s námi jít. Balák poslal další knížata, početnější a váženější nežli ta první. Když přišla k Bileámovi, řekla mu: Toto praví Balák, syn Sipórův: Nezdráhej se, prosím, přijít ke mně! Převelice tě poctím a všechno, co mi řekneš, udělám. Pojď, prosím, proklej mi tento lid. Bileám odpověděl Balákovým otrokům: I kdyby mi dal Balák všechno stříbro a zlato, které je v jeho domě, nemohl bych přestoupit příkaz Hospodina, svého Boha, a udělat cokoliv malého či velkého. Nicméně pobuďte tu i vy přes noc, abych se dozvěděl, co dalšího ke mně Hospodin promluví. Bůh přišel k Bileámovi v noci a řekl mu: Když tě přišli tito muži zavolat, vstaň a jdi s nimi. Avšak uděláš pouze to, co ti povím. Bileám ráno vstal, osedlal svou oslici a šel s moábskými knížaty. Bůh vzplanul hněvem, že Bileám šel; Hospodinův anděl se mu postavil do cesty jako protivník. On jel na své oslici a s ním byli dva jeho služebníci. Oslice uviděla Hospodinova anděla, jak stojí na cestě a v ruce má tasený meč. Oslice uhnula z cesty a šla polem. Bileám však oslici bil, aby se vrátila na cestu. Pak se Hospodinův anděl postavil na pěšině mezi vinicemi; na jedné i druhé straně byla zeď. Když oslice uviděla Hospodinova anděla, přitiskla se ke zdi a přitlačila ke zdi Bileámovu nohu. On ji znovu bil. Hospodinův anděl znovu přešel a postavil se na úzkém místě, kde nebylo možné uhnout napravo ani nalevo. Když oslice uviděla Hospodinova anděla, lehla si pod Bileámem. Bileám vzplanul hněvem a bil oslici holí. Hospodin otevřel oslici ústa a ta řekla Bileámovi: Co jsem ti udělala, že jsi mě takto třikrát bil? Bileám oslici řekl: Vždyť se mi vysmíváš! Kdybych měl s sebou meč, tak bych tě teď zabil. Oslice Bileámovi řekla: Což nejsem tvá oslice? Jezdil jsi na mně odjakživa až dodnes. Měla jsem ve zvyku ti něco takového dělat? Odpověděl: Ne. Hospodin odkryl Bileámovi oči, takže uviděl Hospodinova anděla, jak stojí na cestě a v ruce má tasený meč. Poklekl a poklonil se tváří k zemi. Hospodinův anděl se ho zeptal: Proč jsi takto třikrát bil svou oslici? Hle, já jsem vyšel jako tvůj protivník, neboť tato cesta je přede mnou pochybená. Oslice mě uviděla a takto třikrát přede mnou uhnula. Kdyby přede mnou neuhnula, ano, tebe bych teď zabil, a ji bych nechal naživu. Bileám řekl Hospodinovu poslu: Zhřešil jsem, neboť jsem nevěděl, že ty stojíš proti mně na cestě. Nyní, jestliže je to zlé ve tvých očích, vrátím se. Hospodinův anděl řekl Bileámovi: Jdi s těmi muži. Ovšem jenom to slovo, které k tobě budu mluvit, to budeš mluvit. Bileám tedy šel s Balákovými knížaty. Když se Balák doslechl, že Bileám přichází, vyšel mu vstříc do moábského města, které je na hranici Arnónu na konci území. Balák Bileámovi řekl: Cožpak jsem k tobě neposlal, aby tě zavolali? Proč jsi ke mně nepřišel? Opravdu tě nedokážu poctít? Bileám řekl Balákovi: Hle, teď jsem k tobě přišel. Budu ale moci vůbec něco promluvit? Slovo, které Bůh vloží do mých úst, to budu mluvit. Bileám šel potom s Balákem a přišli do Kirjatchusót. Balák obětoval skot a brav a poslal Bileámovi a knížatům, která byla s ním. I stalo se ráno, že Balák vzal Bileáma a přivedl ho do Bamótbaalu, takže odtamtud viděl okraj lidu.
Numeri 22:1-41 Bible Kralická 1613 (BKR)
I táhli synové Izraelští a položili se na polích Moábských, nedocházeje k Jordánu, naproti Jerichu. A viděl Balák, syn Seforův, všecko, co učinil Izrael Amorejskému. I bál se Moáb toho lidu velmi, proto že ho bylo mnoho, a svíral se pro přítomnost synů Izraelských. Protož řekl Moáb k starším Madianským: Tudíž toto množství požere všecko, což jest vůkol nás, jako sžírá vůl trávu polní. Byl pak Balák, syn Seforův, toho času králem Moábským. I poslal posly k Balámovi, synu Beorovu, do města Petor, kteréž jest při řece v zemi vlasti jeho, aby povolal ho, řka: Aj, lid vyšel z Egypta, aj, přikryl svrchek země, a usazuje se proti mně. Protož nyní poď medle, zlořeč mně k vůli lidu tomuto, nebo silnější mne jest; snad svítězím nad ním, a porazím jej, aneb vyženu z země této. Vím zajisté, že komuž ty žehnáš, požehnaný bude, a komuž ty zlořečíš, bude zlořečený. Tedy šli starší Moábští a starší Madianští, nesouce v rukou svých peníze za zlořečení; i přišli k Balámovi, a vypravovali mu slova Balákova. On pak řekl jim: Pobuďte zde přes tuto noc, a dám vám odpověd, jakž mi mluviti bude Hospodin. I zůstala knížata Moábská s Balámem. Přišel pak Bůh k Balámovi a řekl: Kdo jsou ti muži u tebe? Odpověděl Balám Bohu: Balák, syn Seforův, král Moábský, poslal ke mně, řka: Aj, lid ten, kterýž vyšel z Egypta, přikryl svrchek země; protož nyní poď, proklň mi jej, snad svítězím, bojuje s ním, a vyženu jej. I řekl Bůh k Balámovi: Nechoď s nimi, aniž zlořeč lidu tomu, nebo požehnaný jest. Tedy Balám vstav ráno, řekl knížatům Balákovým: Navraťte se do země své, nebo nechce mi dopustiti Hospodin, abych šel s vámi. A vstavše knížata Moábská, přišli k Balákovi a řekli: Nechtěl Balám jíti s námi. Tedy opět poslal Balák více knížat a znamenitějších, nežli první. Kteříž přišedše k Balámovi, řekli jemu: Toto praví Balák, syn Seforův: Nezpěčuj se, prosím, přijíti ke mně. Nebo velikou ctí tě ctíti chci, a což mi koli rozkážeš, učiním; protož přiď, prosím, proklň mi lid tento. Odpovídaje pak Balám, řekl služebníkům Balákovým: Byť mi pak dal Balák plný dům svůj stříbra a zlata, nemohl bych přestoupiti slova Hospodina Boha svého, a učiniti proti němu malé neb veliké věci. Nyní však zůstaňte, prosím, zde i vy také této noci, abych zvěděl, co dále mluviti bude Hospodin se mnou. Přišed pak Bůh k Balámovi v noci, řekl jemu: Poněvadž proto, aby povolali tě, přišli muži tito, vstana, jdi s nimi, a však což přikáži tobě, to čiň. Tedy Balám vstav ráno, osedlal oslici svou, a bral se s knížaty Moábskými. Ale rozpálil se hněv Boží, proto že jel s nimi, a postavil se anděl Hospodinův na cestě, aby mu překazil; on pak seděl na oslici své, maje s sebou dva služebníky své. A když uzřela oslice anděla Hospodinova, an stojí na cestě, a meč jeho vytržený v ruce jeho, uhnula se s cesty, a šla polem. I bil ji Balám, aby ji navedl zase na cestu. A anděl Hospodinův stál na stezce u vinice mezi dvěma zídkami. Viduci pak oslice anděla Hospodinova, přitiskla se ke zdi, přitřela také nohu Balámovi ke zdi; pročež opět bil ji. Potom anděl Hospodinův šel dále, a stál v úzkém místě, kdež nebylo žádné cesty k uchýlení se na pravo neb na levo. A viduci oslice anděla Hospodinova, padla pod Balámem; pročež rozhněval se velmi Balám, a bil oslici kyjem. I otevřel Hospodin ústa oslice, a řekla Balámovi: Cožť jsem učinila, že již po třetí mne biješ? Řekl Balám k oslici: To, že jsi mne v posměch uvedla. Ó bych měl meč v rukou, jistě bych tě již zabil. Odpověděla oslice Balámovi: Zdaliž nejsem oslice tvá? Jezdíval jsi na mně, jak jsi mne dostal, až do dnes; zdaliž jsem kdy obyčej měla tak činiti tobě? Kterýž odpověděl: Nikdy. V tom otevřel Hospodin oči Balámovy, i uzřel anděla Hospodinova, an stojí na cestě, maje meč dobytý v ruce své; a nakloniv hlavy, poklonu učinil na tvář svou. I mluvil k němu anděl Hospodinův: Proč jsi bil oslici svou po třikrát? Aj, já vyšel jsem, abych se protivil tobě; nebo uchýlil jsi se s cesty přede mnou. Když viděla mne oslice, vyhnula mi již po třikrát; a byť mi se byla nevyhnula, již bych byl také tebe zabil, a jí živé nechal. Odpověděl Balám andělu Hospodinovu: Zhřešilť jsem, nebo jsem nevěděl, že ty stojíš proti mně na cestě; protož nyní, jestliže se nelíbí tobě, raději navrátím se domů. Řekl anděl Hospodinův k Balámovi: Jdi s muži těmi, avšak slovo, kteréž mluviti budu tobě, to mluviti budeš. Tedy šel Balám s knížaty Balákovými. Uslyšev pak Balák o příchodu Balámovu, vyšel proti němu do města Moábského, kteréž bylo při řece Arnon, jenž jest při konci pomezí. I řekl Balák Balámovi: Zdaliž jsem víc než jednou neposílal pro tě? Pročež jsi tedy nepřišel ke mně? Proto-li, že bych tě náležitě uctiti nemohl? Odpověděl Balám Balákovi: Aj, již jsem přišel k tobě; nyní pak zdaliž všelijak budu co moci mluviti? Slovo, kteréž vložil Bůh v ústa má, to mluviti budu. I bral se Balám s Balákem, a přijeli do města Husot. Kdežto nabiv Balák volů a ovec, poslal k Balámovi a k knížatům, kteříž s ním byli. Nazejtří pak ráno, pojav Balák Baláma, uvedl ho na výsosti modly Bál, odkudž shlédl i nejdalší díl lidu Izraelského.
Numeri 22:1-41 Bible 21 (B21)
Synové Izraele pak táhli dál a utábořili se na moábských pláních za Jordánem naproti Jerichu. Balák, syn Ciporův, se dozvěděl o všem, co Izrael provedl Emorejcům. Když Moáb viděl, kolik je Izraelitů, děsil se; z toho lidu ho jímala hrůza. Proto řekl midiánským stařešinům: „Ten dav teď spase všechno kolem, jako vůl spásá trávu!“ Balák, syn Ciporův, byl toho času moábským králem. Vyslal posly k Balaámovi, synu Beorovu, do Petoru ležícího na řece Eufrat v jeho rodné zemi. Měli ho pozvat těmito slovy: „Hle, nějaký lid vyšel z Egypta a už pokryl celou zem. Usazuje se přímo přede mnou! Prosím pojď, proklej mi ten lid – je na mě moc silný. Snad jej pak zvládnu porazit a vyhnat ze země. Vím, že komu požehnáš, je požehnaný, a koho prokleješ, je prokletý.“ Moábští i midiánští stařešinové tedy odešli s věšteckou odměnou v rukách, a když přišli k Balaámovi, vyřídili mu Balákova slova. On jim řekl: „Zůstaňte tu na noc. Ráno vám sdělím, jakou odpověď mi Hospodin dal.“ A tak moábští hodnostáři zůstali u Balaáma. Bůh přišel k Balaámovi a řekl: „Kdo jsou ti muži u tebe?“ Balaám Bohu odpověděl: „Moábský král Balák, syn Ciporův, pro mě poslal se slovy: ‚Hle, nějaký lid vyšel z Egypta a pokryl celou zem. Pojď a zatrať mi jej – snad s ním pak budu moci bojovat a vyhnat jej.‘“ Bůh Balaámovi řekl: „Nechoď s nimi. Neproklínej ten lid, neboť je požehnaný!“ Balaám tedy ráno vstal a řekl Balákovým hodnostářům: „Vraťte se do své země. Hospodin mi nedovolil jít s vámi.“ Moábští hodnostáři tedy vstali a vrátili se k Balákovi se slovy: „Balaám s námi odmítl jít.“ Balák potom vyslal další hodnostáře – bylo jich ještě více a ještě váženějších. Když přišli k Balaámovi, řekli mu: „Tak praví Balák, syn Ciporův: ‚Prosím, nezdráhej se ke mně přijít. Chci tě zahrnout velikými poctami a udělám, cokoli mi řekneš. Pojď, zatrať mi ten lid.‘“ Balaám však Balákovým služebníkům odpověděl: „I kdyby mi Balák dával svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit rozkaz Hospodina, svého Boha, a udělat cokoli, ať malého či velkého. Zůstaňte tu ale na noc. Já zatím zjistím, co dalšího mi řekne Hospodin.“ V noci pak Hospodin přišel k Balaámovi a řekl mu: „Když tě ti muži přišli pozvat, vstaň a jdi s nimi. Dělej však jen to, co ti řeknu.“ Balaám tedy ráno vstal, osedlal svou oslici a odjel s moábskými hodnostáři. Bůh ale kvůli jeho odjezdu vzplanul hněvem a Hospodinův anděl vyšel proti němu, aby mu zahradil cestu. Balaám zatím jel na své oslici spolu se dvěma svými služebníky. Když oslice spatřila Hospodinova anděla stojícího v cestě s taseným mečem v ruce, uhnula z cesty a šla polem. Balaám tedy oslici bil, aby ji zavedl zpět na cestu. Hospodinův anděl se pak postavil na pěšinu mezi vinicemi, z obou stran lemovanou zídkami. Když oslice spatřila Hospodinova anděla, otřela se o zeď, takže otřela o zeď také Balaámovu nohu. Bil ji tedy znovu. Hospodinův anděl pak popošel a postavil se do soutěsky, kde nebyla možnost uhnout vpravo ani vlevo. Když oslice spatřila Hospodinova anděla, lehla si pod Balaámem. Tehdy Balaám vybuchl hněvem a bil oslici holí. Vtom Hospodin rozvázal oslici jazyk. Řekla Balaámovi: „Co jsem ti udělala, že mě už potřetí biješ?“ Balaám oslici odpověděl: „Děláš si ze mě blázny! Mít po ruce meč, už bych tě zabil!“ Oslice mu řekla: „Nejsem snad tvá oslice? Jezdil jsi na mně odjakživa až dodnes. Mám snad ve zvyku chovat se k tobě takhle?“ Odpověděl: „Ne.“ Vtom Hospodin Balaámovi odkryl oči. Když spatřil Hospodinova anděla stojícího v cestě s taseným mečem v ruce, poklonil se a padl na tvář. Hospodinův anděl mu řekl: „Proč jsi už třikrát zbil svou oslici? Hle, to já jsem ti zahradil cestu, neboť se mi vůbec nelíbí. Oslice mě spatřila a už třikrát přede mnou uhnula. Kdyby mi neuhnula, už bych tě zabil, ale ji bych nechal žít!“ Balaám Hospodinovu andělu odpověděl: „Zhřešil jsem! Nevěděl jsem, že ses mi postavil do cesty. Pokud se ti ta věc nelíbí, vrátím se domů.“ Hospodinův anděl Balaámovi řekl: „Jdi s těmi muži; mluv ale jen to, co ti řeknu.“ Balaám tedy jel s Balákovými hodnostáři dál. Když Balák uslyšel, že Balaám přichází, vyšel mu vstříc k Ír Moábskému na samém kraji arnonské hranice. Balák uvítal Balaáma slovy: „Cožpak jsem ti neposílal pozvání? Proč jsi ke mně nešel? Že bych tě neuměl náležitě poctít?“ Balaám Balákovi odpověděl: „Hle, přišel jsem k tobě. Nicméně, nebudu moci říkat jen tak něco. Řeknu jen to, co mi do úst vloží Bůh.“ A tak šel Balaám s Balákem do Kiriat-chucotu. Tam Balák obětoval skot a brav a pozval k hostině Balaáma i hodnostáře, kteří ho přivedli. Ráno pak Balák vzal Balaáma a vyvedl ho na Baalovo návrší, odkud byl vidět zadní voj lidu.
Numeri 22:1-41 Český studijní překlad (CSP)
Synové Izraele vyrazili a utábořili se v moábských stepích na druhé straně Jordánu u Jericha. Balák, syn Sipórův, viděl všechno, co učinil Izrael Emorejcům. Moáb měl z lidu velký strach, neboť ho bylo mnoho. Moáb se synů Izraele děsil. Moáb řekl midjánským starším: Tento dav teď dočista spase všechno kolem nás, tak jako býk dočista spásá polní zeleň. Toho času byl moábským králem Balák, syn Sipórův. Ten poslal posly k Bileámovi, synu Beórovu, do Petóru, který je u Řeky, v zemi synů jeho lidu, aby ho zavolal se slovy: Hle, z Egypta vyšel národ a hle, pokryl tvář země a pobývá naproti mně. Nuže, prosím, pojď, proklej mi tento lid, neboť je mocnější nežli já. Snad ho potom budu moci pobít a vyhnat ze země. Vím totiž, že koho požehnáš, bude požehnán a koho prokleješ, bude proklet. Starší moábští a starší midjánští šli a měli s sebou odměnu za věštění. Přišli k Bileámovi a pověděli mu Balákova slova. On jim řekl: Zůstaňte zde přes noc a odpovím vám to, co ke mně Hospodin promluví. Moábská knížata pobyla u Bileáma. Bůh přišel k Bileámovi a zeptal se ho: Kdo jsou ti muži u tebe? Bileám Bohu odpověděl: Moábský král Balák, syn Sipórův, je ke mně poslal se slovy: Je tu ten lid, který vyšel z Egypta a pokryl tvář země. Nuže pojď a proklej mi ho. Snad budu moci proti němu bojovat a vyhnat ho. Bůh nato Bileámovi řekl: Nechoď s nimi a neproklínej tento lid, protože je požehnaný. Ráno Bileám vstal a řekl Balákovým knížatům: Jděte do své země, protože Hospodin mi nechce dovolit jít s vámi. Moábská knížata vstala, přišla k Balákovi a řekla: Bileám nechce s námi jít. Balák poslal další knížata, početnější a váženější nežli ta první. Když přišla k Bileámovi, řekla mu: Toto praví Balák, syn Sipórův: Nezdráhej se, prosím, přijít ke mně! Převelice tě poctím a všechno, co mi řekneš, udělám. Pojď, prosím, proklej mi tento lid. Bileám odpověděl Balákovým otrokům: I kdyby mi dal Balák všechno stříbro a zlato, které je v jeho domě, nemohl bych přestoupit příkaz Hospodina, svého Boha, a udělat cokoliv malého či velkého. Nicméně pobuďte tu i vy přes noc, abych se dozvěděl, co dalšího ke mně Hospodin promluví. Bůh přišel k Bileámovi v noci a řekl mu: Když tě přišli tito muži zavolat, vstaň a jdi s nimi. Avšak uděláš pouze to, co ti povím. Bileám ráno vstal, osedlal svou oslici a šel s moábskými knížaty. Bůh vzplanul hněvem, že Bileám šel; Hospodinův anděl se mu postavil do cesty jako protivník. On jel na své oslici a s ním byli dva jeho služebníci. Oslice uviděla Hospodinova anděla, jak stojí na cestě a v ruce má tasený meč. Oslice uhnula z cesty a šla polem. Bileám však oslici bil, aby se vrátila na cestu. Pak se Hospodinův anděl postavil na pěšině mezi vinicemi; na jedné i druhé straně byla zeď. Když oslice uviděla Hospodinova anděla, přitiskla se ke zdi a přitlačila ke zdi Bileámovu nohu. On ji znovu bil. Hospodinův anděl znovu přešel a postavil se na úzkém místě, kde nebylo možné uhnout napravo ani nalevo. Když oslice uviděla Hospodinova anděla, lehla si pod Bileámem. Bileám vzplanul hněvem a bil oslici holí. Hospodin otevřel oslici ústa a ta řekla Bileámovi: Co jsem ti udělala, že jsi mě takto třikrát bil? Bileám oslici řekl: Vždyť se mi vysmíváš! Kdybych měl s sebou meč, tak bych tě teď zabil. Oslice Bileámovi řekla: Což nejsem tvá oslice? Jezdil jsi na mně odjakživa až dodnes. Měla jsem ve zvyku ti něco takového dělat? Odpověděl: Ne. Hospodin odkryl Bileámovi oči, takže uviděl Hospodinova anděla, jak stojí na cestě a v ruce má tasený meč. Poklekl a poklonil se tváří k zemi. Hospodinův anděl se ho zeptal: Proč jsi takto třikrát bil svou oslici? Hle, já jsem vyšel jako tvůj protivník, neboť tato cesta je přede mnou pochybená. Oslice mě uviděla a takto třikrát přede mnou uhnula. Kdyby přede mnou neuhnula, ano, tebe bych teď zabil, a ji bych nechal naživu. Bileám řekl Hospodinovu poslu: Zhřešil jsem, neboť jsem nevěděl, že ty stojíš proti mně na cestě. Nyní, jestliže je to zlé ve tvých očích, vrátím se. Hospodinův anděl řekl Bileámovi: Jdi s těmi muži. Ovšem jenom to slovo, které k tobě budu mluvit, to budeš mluvit. Bileám tedy šel s Balákovými knížaty. Když se Balák doslechl, že Bileám přichází, vyšel mu vstříc do moábského města, které je na hranici Arnónu na konci území. Balák Bileámovi řekl: Cožpak jsem k tobě neposlal, aby tě zavolali? Proč jsi ke mně nepřišel? Opravdu tě nedokážu poctít? Bileám řekl Balákovi: Hle, teď jsem k tobě přišel. Budu ale moci vůbec něco promluvit? Slovo, které Bůh vloží do mých úst, to budu mluvit. Bileám šel potom s Balákem a přišli do Kirjatchusót. Balák obětoval skot a brav a poslal Bileámovi a knížatům, která byla s ním. I stalo se ráno, že Balák vzal Bileáma a přivedl ho do Bamótbaalu, takže odtamtud viděl okraj lidu.