Numeri 20:1-29
Numeri 20:1-29 Bible Kralická 1613 (BKR)
I přitáhlo všecko množství synů Izraelských na poušť Tsin, měsíce prvního; i pozůstal lid v Kádes, kdež umřela Maria, a tu jest pochována. A když množství to nemělo vody, sešli se proti Mojžíšovi, a proti Aronovi. I domlouval se lid na Mojžíše, a mluvili, řkouce: Ó kdybychom i my byli zemřeli, když zemřeli bratří naši před Hospodinem! Proč jste jen uvedli shromáždění Hospodinovo na poušť tuto, abychom zde pomřeli i my i dobytek náš? A proč jste nás vyvedli z Egypta, abyste uvedli nás na toto zlé místo, na němž se nerodí ani obilí, ani fíků, ani hroznů, ani jablek zrnatých, na kterémž ani vody ku pití není? Tedy odšel Mojžíš s Aronem od tváři shromáždění ke dveřím stánku úmluvy, a padli na tváři své; i ukázala se sláva Hospodinova nad nimi. A mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: Vezmi hůl, a shromáždíce všecko množství, ty i Aron bratr tvůj, mluvte k skále této před očima jejich, a vydá vodu svou. I vyvedeš jim vodu z skály, a dáš nápoj všemu množství i dobytku jejich. Tedy vzal Mojžíš hůl před tváří Hospodinovou, jakž rozkázal jemu. I svolali Mojžíš s Aronem všecko množství před skálu, a řekl jim: Slyštež nyní, ó reptáci: Zdali z skály této vyvedeme vám vodu? I pozdvihl Mojžíš ruky své, a udeřil v skálu holí svou po dvakrát; i vyšly vody hojné, a pilo všecko množství i dobytek jejich. Potom řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Že jste mi nevěřili, abyste posvětili mne před očima synů Izraelských, proto neuvedete shromáždění tohoto do země, kterouž jsem jim dal. Toť jsou ty vody sváru, o kteréž svařili se synové Izraelští s Hospodinem, a posvěcen jest v nich. I poslal Mojžíš posly z Kádes k králi Edom, aby řekli: Totoť vzkazuje bratr tvůj Izrael: Ty víš o všech těžkostech, kteréž přišly na nás, Že sstoupili otcové naši do Egypta, a bydlili jsme tam za mnoho let. Egyptští pak ssužovali nás i otce naše. A volali jsme k Hospodinu, kterýž uslyšel hlas náš, a poslav anděla, vyvedl nás z Egypta, a aj, již jsme v Kádes městě, při pomezí tvém. Nechť, prosím, projdeme skrze zemi tvou. Nepůjdeme přes rolí, ani přes vinice, aniž píti budeme vody z čí studnice; cestou královskou půjdeme a neuchýlíme se na pravo ani na levo, dokavadž nepřejdeme mezí tvých. Jemužto odpověděl Edom: Nechoď skrze mou zemi, abych s mečem nevyšel v cestu tobě. I řekli mu synové Izraelští: Obecnou silnicí půjdeme, a jestliže vody tvé napili bychom se, buď my neb dobytek náš, zaplatíme ji; nic jiného nežádáme, toliko pěší abychom prošli. Odpověděl: Neprojdeš. A vytáhl proti nim Edom s množstvím lidu a s silou velikou. Když tedy nedopustil Edom Izraelovi, aby přešel meze jeho, uchýlil se Izrael od něho. A hnuvše se synové Izraelští i všecko množství jejich z Kádes, přišli na horu řečenou Hor. I mluvil Hospodin k Mojžíšovi a Aronovi na hoře Hor, při pomezí země Edom, řka: Připojen bude Aron k lidu svému; nebo nevejde do země, kterouž jsem dal synům Izraelským, proto že jste odporni byli řeči mé při vodách sváru. Pojmi Arona a Eleazara syna jeho, a uvedeš je na horu Hor. A svlečeš Arona z roucha jeho, a oblečeš v ně Eleazara syna jeho; nebo Aron připojen bude k lidu svému, a tam umře. I učinil Mojžíš, jakž rozkázal Hospodin, a vstoupili na horu Hor před očima všeho množství. A svlékl Mojžíš Arona z roucha jeho, a oblékl v ně Eleazara syna jeho. I umřel tam Aron na pahrbku hory, Mojžíš pak a Eleazar sstoupili s hory. Vidouce pak všecko množství, že umřel Aron, plakali ho za třidceti dní všecken dům Izraelský.
Numeri 20:1-29 Bible 21 (B21)
Celá izraelská obec dorazila v prvním měsíci na poušť Cin. Lid pobýval v Kádeši. Tam zemřela Miriam a tam byla pochována. Obci tam ale chyběla voda, a tak se srotili proti Mojžíšovi a Áronovi a lid se pustil s Mojžíšem do sváru. „Ó, proč jsme nezemřeli, když naši bratři umírali před Hospodinem!“ volali. „Proč jste zavedli Hospodinovo shromáždění sem do pouště? Abychom tu my i náš dobytek zemřeli? Proč jste nás odvedli z Egypta? Abyste nás přivedli na toto bídné místo? Tohle není místo pro obilí, fíky, víno ani granátová jablka! Není tu ani voda k pití!“ Mojžíš tedy s Áronem odešel od shromáždění ke vchodu do Stanu setkávání. Padli na tvář a vtom se jim ukázala Hospodinova sláva. Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Vezmi hůl a spolu se svým bratrem Áronem shromáždi obec. Před jejich očima řeknete skále, ať vydá vodu. Vyvedeš jim vodu ze skály, aby obec i dobytek měli co pít.“ Mojžíš tedy podle jeho rozkazu vzal hůl, která byla před Hospodinem. Spolu s Áronem pak svolal shromáždění před skálu. Řekl jim: „Nuže, slyšte, vy buřiči – máme vám z této skály vyvést vodu?“ Nato se Mojžíš rozpřáhl a dvakrát udeřil holí do skály. Vytrysklo z ní tolik vody, že se napila obec i jejich dobytek. Hospodin ale Mojžíšovi a Áronovi řekl: „Protože jste mi nevěřili a neprokázali před syny Izraele mou svatost, nedovedete toto shromáždění do země, kterou jim dávám!“ To je ta Mej-meriba, Voda sváru, kde se synové Izraele svářili s Hospodinem a Hospodin jim prokázal svou svatost. Mojžíš z Kádeše vyslal posly k edomskému králi se slovy: „Toto praví tvůj bratr Izrael: Jistě víš o všech útrapách, které nás potkaly. Naši otcové sestoupili do Egypta a v té zemi jsme dlouho bydleli. Egypťané ale s námi a s našimi otci začali nakládat zle. Volali jsme tedy k Hospodinu a vyslyšel nás, poslal svého anděla a vyvedl nás z Egypta. Hle, nyní jsme ve městě Kádeš u hranic tvého území. Nech nás prosím projít tvou zemí. Nepůjdeme přes pole ani vinice, nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou a neodbočíme napravo ani nalevo, dokud nepřejdeme tvé území.“ Edom však řekl: „Neprojdeš mou zem. Jinak proti tobě vytáhnu s mečem!“ Synové Izraele mu odpověděli: „Půjdeme po silnici. Kdybychom se my nebo náš dobytek napili tvé vody, zaplatíme ji. Nejde o nic víc, chceme jen pěšky projít.“ Edom však řekl: „Neprojdeš!“ a vytáhl proti nim s velikým a mocným vojskem. Edom odepřel Izraeli průchod svým územím, a tak jej Izrael musel obejít. Celá izraelská obec vytáhla z Kádeše a dorazila k hoře Hór. Na hoře Hór u hranic edomské země řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi: „Áron bude připojen ke svému lidu. Nevejde do země, kterou dávám synům Izraele, protože jste se u Mej-meriby vzepřeli mému příkazu. Vezmi Árona i jeho syna Eleazara a vyveď je na horu Hór. Svlékni Áronovi roucho a obleč je jeho synu Eleazarovi. Áron pak bude připojen ke svému lidu – zemře tam.“ Mojžíš tedy učinil, jak mu Hospodin přikázal; před očima celé obce vystoupili na horu Hór. Mojžíš svlékl Áronovi jeho roucho a oblékl je jeho synu Eleazarovi. Tam, na vrcholu hory, pak Áron zemřel a Mojžíš sestoupil z hory s Eleazarem. Když celá obec viděla, že Áron zemřel, celý dům Izraele ho oplakával po třicet dní.
Numeri 20:1-29 Český studijní překlad (CSP)
Prvního měsíce přišli synové Izraele, celá ta pospolitost, na pustinu Sin a lid pobýval v Kádeši. Tam zemřela Mirjam a byla tam pohřbena. Pospolitost neměla vodu, a tak se shromáždili proti Mojžíšovi a Áronovi. Lid se přel s Mojžíšem. Říkali: Kéž bychom zahynuli, když zahynuli naši bratři před Hospodinem! Proč jste přivedli Hospodinovo shromáždění do této pustiny, abychom tady zemřeli my i náš dobytek? Proč jste nás vyvedli z Egypta, abyste nás přivedli na toto zlé místo? Není to místo zrna a fíků, vinné révy a granátových jablek, ani zde není voda na pití! Mojžíš a Áron odešli od shromáždění ke vchodu do stanu setkávání a padli na tvář. I ukázala se jim Hospodinova sláva. Hospodin promluvil k Mojžíšovi: Vezmi hůl, svolej pospolitost, ty i tvůj bratr Áron, a promluvte před jejich zrakem ke skále a vydá vodu. Vyvedeš jim vodu ze skály a dáš napít pospolitosti i jejich dobytku. Mojžíš vzal hůl před Hospodinem, jak mu přikázal. Mojžíš s Áronem svolali shromáždění před skálu a řekl jim: Teď poslyšte, vy vzpurníci. Copak vám máme vyvést vodu z této skály? Mojžíš pozvedl ruku, dvakrát udeřil svou holí do skály i vyšlo množství vody a napila se pospolitost i jejich dobytek. Hospodin však řekl Mojžíšovi a Áronovi: Protože jste mi nevěřili a nedosvědčili jste moji svatost před očima synů Izraele, proto nepřivedete toto shromáždění do země, kterou jsem jim dal. Toto jsou Vody sváru, kde synové Izraele vedli při s Hospodinem a on se mezi nimi posvětil. Mojžíš poslal z Kádeše posly k edómskému králi: Toto praví tvůj bratr Izrael: Ty znáš všechny těžkosti, které nás postihly. Naši otcové sestoupili do Egypta; pobývali jsme v Egyptě po mnoho dní. Egypťané s námi a s našimi otci jednali zle. Když jsme křičeli k Hospodinu, uslyšel náš hlas, poslal anděla a vyvedl nás z Egypta. Hle, jsme v Kádeši, v městě na okraji tvého území. Dovol, ať projdeme tvou zemí. Nepotáhneme polem ani vinicí, nebudeme pít vodu ze studní; půjdeme královskou cestou, neuhneme napravo ani nalevo, dokud neprojdeme tvým územím. Edóm mu však odpověděl: Neprojdeš skrze mě, jinak proti tobě vytáhnu s mečem. Synové Izraele mu řekli: Půjdeme vzhůru po silnici, a jestliže se napijeme tvé vody, my a náš dobytek, zaplatíme za ni. Nic jiného, jenom chceme pěšky projít. On ale odpověděl: Neprojdeš. A Edóm proti němu vytáhl s množstvím lidu a s velkou mocí. Edóm odmítl nechat Izrael projít přes své území a Izrael před ním uhnul. Synové Izraele, celá ta pospolitost, vyrazili z Kádeše a přišli na horu Hór. Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi na hoře Hór, na hranici edómské země: Áron bude připojen ke svému lidu -- nevejde do země, kterou jsem dal synům Izraele, protože jste se vzepřeli mému příkazu při Vodách sváru. Vezmi Árona a jeho syna Eleazara a vyveď je na horu Hór. Svlékni Áronovi jeho roucho a oblékni jej jeho synu Eleazarovi. Áron bude připojen ke svému lidu, zemře tam. Mojžíš učinil, jak Hospodin přikázal. Před očima celé pospolitosti vystoupili na horu Hór. Mojžíš svlékl Áronovi jeho roucho a oblékl jej jeho synu Eleazarovi. Áron tam zemřel na vrcholu hory. Mojžíš pak s Eleazarem sestoupil z hory. Když celá pospolitost viděla, že Áron skonal, celý dům izraelský oplakával Árona po třicet dní.