Marek 8:1-21

Marek 8:1-21 Slovo na cestu (SNC)

Opět se kolem Ježíše shromáždilo velké množství lidí. Byli s ním tak dlouho, že dojedli své zásoby. Ježíš si svolal učedníky, aby se o tom poradili. „Je mi líto těch lidí,“ řekl. „Jsou zde již tři dny a nemají co do úst. Když je pošlu domů bez jídla, cesta je vyčerpá. Vždyť někteří bydlí daleko.“ „Chceš snad, abychom jim tady v té pustině sháněli něco k jídlu?“ ulekli se učedníci. „Kolik chlebů máte?“ zeptal se Ježíš. „Sedm,“ odpověděli. Nato řekl všem shromážděným, aby se posadili na zem. Vzal těch sedm chlebů, děkoval za ně Bohu, ulamoval z nich a dával svým učedníkům, kteří je rozdělovali všem ostatním. Měli ještě několik malých ryb, za které Ježíš také Bohu poděkoval a dal je učedníkům, aby je opět roznesli. Všichni se dosyta najedli; bylo jich tentokrát asi čtyři tisíce. Když potom posbírali zbytky nalámaných chlebů, naplnili jimi sedm košů. Pak Ježíš poslal lidi domů a sám se svými učedníky nastoupil na loďku a přeplavili se k městečku Magdala. Když se o Ježíšově příchodu dověděli tamější farizejové, přišli k němu a začali na něj dotírat: „Udělej nějaký zázrak! Prokaž se nějakým božským znamením, a pak ti uvěříme.“ „Kolik zázraků a znamení byste ještě chtěli?“ povzdechl si Ježíš. „Stejně byste ani potom neuvěřili.“ Nechal je, nastoupil s učedníky znovu do loďky a pluli jinam. Protože se zapomněli postarat o doplnění zásob, měli s sebou jen jednu chlebovou placku. Během plavby jim Ježíš vážně kladl na srdce: „Dejte si pozor na farizejský a herodovský kvas!“ Tu si uvědomili, že nemají dost chleba. Neřešitelná situace! Ježíš zaslechl, co je znepokojuje. „Co se staráte o jídlo? Ještě pořád vám nic nedošlo? To jste tak nechápaví? ‚Oči mají a nevidí, uši mají a neslyší.‘ Cožpak si nic nepamatujete? Co těch pět tisíc, které jsem nasytil pěti chleby? A kolik košů jste nasbírali?“ „Dvanáct,“ odpověděli. „A když jsem nasytil čtyři tisíce pouhými sedmi chleby, kolik ještě zbylo? Vzpomínáte si?“ „Sedm plných košů,“ přiznali. „Tak vidíte – ještě vám to nestačí?“

Marek 8:1-21 Bible Kralická 1613 (BKR)

V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim: Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli. A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli. Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti? I otázal se jich: Kolik chlebů máte? A oni řekli: Sedm. I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup. A měli také rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti. I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů. Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I rozpustil je. Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských. I vyšli farizeové a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho. A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto. A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se přes moře. I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí. Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova. I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme. A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani rozumíte? Ještě máte oslepené srdce vaše? Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte, Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? A kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte. A když také sedm chlebů lámal jsem mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm. I řekl jim: Kterakž tedy ještě nerozumíte?

Marek 8:1-21 Bible 21 (B21)

V těch dnech se znovu sešlo veliké množství lidí. Když jim pak došlo jídlo, Ježíš svolal své učedníky a řekl jim: „Je mi jich líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst. Když je pošlu domů hladové, padnou na cestě vyčerpáním. A někteří přišli zdaleka.“ „Jak by tu někdo mohl ty lidi nakrmit? namítli učedníci. „Vždyť je tu pustina!“ „Kolik máte chlebů?“ zeptal se jich. „Sedm,“ odpověděli. Nechal tedy zástup posadit na zem, vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali. Ti je pak předložili zástupu. Měli také pár malých rybek. Ježíš je požehnal a řekl, ať předkládají i je. A tak se najedli do sytosti a ještě nasbírali sedm košů nalámaných kousků, které zbyly. Bylo tam tehdy okolo čtyř tisíc lidí. Když je Ježíš propustil, ihned nastoupil s učedníky na loď a přijel do dalmanutského kraje. Tehdy přišli farizeové a začali se s ním hádat a pokoušet ho. Chtěli od něj nějaké znamení z nebe. Ježíš si v duchu povzdychl a řekl: „Proč toto pokolení žádá znamení? Amen, říkám vám, že toto pokolení žádné znamení nedostane!“ Opustil je, nastoupil zase do lodi a odplul na druhou stranu. Zapomněli ale vzít chléb a neměli s sebou na lodi víc než jeden bochník. Ježíš jim zdůrazňoval: „Pečlivě se varujte kvasu farizeů a kvasu Herodova.“ Začali se tedy mezi sebou dohadovat, že nemají chleba. Ježíš to ale věděl, a tak jim řekl: „Proč se dohadujete, že nemáte chleba? Ještě nechápete a nerozumíte? Ještě máte tvrdé srdce? Máte oči, a nevidíte? Máte uši, a neslyšíte? Už si nevzpomínáte? Když jsem nalámal pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných kousků jste nasbírali?“ „Dvanáct,“ odpověděli. „A co těch sedm chlebů pro čtyři tisíce? Kolik plných košů nalámaných kousků jste nasbírali?“ „Sedm,“ odpověděli. Na to jim řekl: „Ještě nerozumíte?“

Marek 8:1-21 Český studijní překlad (CSP)

Když tam byl v těch dnech opět veliký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim: “Jsem hluboce pohnut nad zástupem, protože již tři dny zůstávají se mnou a nemají co jíst. A propustímli je hladové domů, zemdlí na cestě; a někteří z nich přišli zdaleka.” Jeho učedníci mu odpověděli: “Odkud by někdo mohl zde v pustině získat tolik chleba, aby nasytil tyto lidi?” Ptal se jich: “Kolik máte chlebů?” Oni řekli: “Sedm.” Nařídil zástupu posadit se na zem. Vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, rozlámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; i předložili je zástupu. Měli i několik rybiček; požehnal je a řekl, aby i tyto předkládali. Pojedli a nasytili se a sebrali toho, co přebývalo, sedm košů úlomků. [Těch, kteří jedli,] bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil. A hned vstoupil se svými učedníky na loď a přišel do oblastí Dalmanuthy. Vyšli proti němu farizeové a začali se s ním přít. Žádali od něho znamení z nebe, aby ho zkoušeli. Hluboce povzdechl svým duchem a řekl: “Proč toto pokolení hledá znamení? Amen, pravím vám, tomuto pokolení nebude dáno žádné znamení.” A opustil je, opět vstoupil [do lodi] a odjel na druhou stranu. Zapomněli vzít chleby; neměli s sebou na lodi víc než jeden chléb. A on jim nařizoval: “Dávejte si pozor, varujte se kvasu farizeů a kvasu Herodova.” I dohadovali se mezi sebou, že nemají chleby. Zpozoroval to a řekl jim: “Proč se dohadujete, že nemáte chleby? Ještě nerozumíte ani nechápete? [Ještě] máte své srdce ztvrdlé? Oči máte a nevidíte, uši máte a neslyšíte? Nepamatujete si, když jsem rozlámal těch pět chlebů pro pět tisíc, kolik nůší plných úlomků jste sebrali?” Řekli mu: “Dvanáct.” “Když těch sedm pro čtyři tisíce, kolik naplněných košů úlomků jste sebrali?” Řekli mu: “Sedm.” A říkal jim: “Ještě nechápete?”