Micheáš 7:14-20 - Compare All Versions

Sdílet

Svou holí pas svůj lid, stádo, jež je tvým dědictvím. Ať žijí sami v zarostlé krajině, uprostřed země podobné zahradě. Ať se pasou v Bášanu i Gileádu jako za dávných dnů! „Jako tehdy, když jste opustili Egypt, ukážu vám své zázraky.“ Ať se národy zastydí, až to uvidí, ať jsou zbaveni vší odvahy! Ať si ústa rukou přikryjí, ať jim ohluchnou uši! Ať lížou prach jako had, jako nějaký zeměplaz! Ať lezou s chvěním ze svých děr k Hospodinu, našemu Bohu, s děsem, ať z tebe mají bázeň! Kdo je Bůh jako ty? Kdo odpouští viny a hřích promíjí pozůstatku svého dědictví? Nezůstáváš rozhněvaný navždycky, neboť sis milosrdenství oblíbil. Znovu se nad námi slituješ, naše provinění pošlapeš, všechny naše hříchy smeteš hluboko do moře! Projevíš svou věrnost Jákobovi, své milosrdenství Abrahamovi, jak jsi přísahal našim otcům tehdy za starodávných dnů.

Pas svůj lid svou holí, ovce svého dědictví, přebývající o samotě v lese uprostřed ovocného sadu. Ať se pasou v Bášanu a Gileádu jako za dávných dnů. Jako za dnů, kdy jsi vyšel z egyptské země, ukaž nám obdivuhodné činy. Ať to vidí národy a stydí se za všechnu svou sílu, ať si položí ruku na ústa a jejich uši ať ohluchnou. Ať lížou prach jako had, jako ti, co se plazí po zemi; ať vyjdou s třesením ze svých pevností k Hospodinu, našemu Bohu; ať se strachují a bojí se tebe. Kdo je Bůh jako ty, který snímá vinu a promíjí přestoupení ostatku svého dědictví? Nebude držet neustále svůj hněv, protože má zalíbení v milosrdenství. Znovu se nad námi slituje, pošlape naše viny a všechny naše hříchy uvrhneš do hlubin moře. Prokážeš věrnost Jákobovi, milosrdenství Abrahamovi, jak jsi přísahal našim otcům od dávných časů.

Pasiž lid svůj berlou svou, stádce dědictví svého, kteréž přebývá osamělé v lese u prostřed polí, ať spasou Bázan a Galád jako za dnů starodávních, Jako za dnů v nichž jsi vyšel z země Egyptské. Ukáži jemu divné věci. Což vidouce národové, styděti se budou za všecku sílu svou; vloží ruku na ústa, a uši jejich ohlechnou. Lízati budou prach jako had, a jako hadové zemští s třesením polezou z děr svých; k Hospodinu Bohu našemu, předěšeni jsouce, poběhnou, a báti se tebe budou. Kdo jest Bůh silný podobný tobě, kterýž by snímal nepravost a promíjel přestoupení ostatkům dědictví svého, kterýž by nedržel na věky hněvu svého, proto že líbost má v slitování se? Navrátě se, slituje se nad námi, podmaní nepravosti naše; nýbrž uvržeš do hlubin mořských všecky hříchy naše. Pravdomluvným se ukážeš Jákobovi, milosrdným Abrahamovi, jakož jsi přisáhl otcům našim ode dnů starodávních.