Micheáš 4:1-13
Micheáš 4:1-13 Bible Kralická 1613 (BKR)
Ale stane se v posledních dnech, že utvrzena bude hora domu Hospodinova na vrchu hor, a vyvýšena nad pahrbky, i pohrnou se k ní národové. A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Poďte, a vstupme na horu Hospodinovu, totiž do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. Onť bude souditi mezi národy mnohými, a trestati bude národy silné za dlouhé časy. I skují meče své v motyky, a oštípy své v srpy. Nepozdvihne národ proti národu meče, a nebudou se více učiti boji. Ale seděti bude každý pod vinným kmenem svým, a pod fíkovím svým, a nebude žádného, kdo by přestrašil; nebo ústa Hospodina zástupů mluvila. Všickni zajisté národové choditi budou jeden každý ve jménu boha svého, ale my choditi budeme ve jménu Hospodina Boha našeho na věky věků. V ten den, dí Hospodin, zberu zase kulhavou, a zahnanou shromáždím, i tu, kteréž jsem zle činil. I dám té kulhavé potomky, a pryč zahnané národ silný, a bude kralovati Hospodin nad nimi na hoře Sion od tohoto času až na věky. A tak ty věže bravná, bašto dcery Sionské, až k tobě přijde, přijde, pravím, panování první, a království k dceři Jeruzalémské. Pročež nyní tak velice křičíš? Zdaliž není žádného krále v tobě? Zdali rádce tvůj zahynul, že tě zachvátila bolest jako rodičku? Pracujž ku porodu a úpěj, dcero Sionská, jako rodička; nebo již vyjdeš z města, a budeš bydliti na poli, a přijdeš až do Babylona. Tam vytržena budeš, tam tě vykoupí Hospodin z ruky nepřátel tvých. Sbírajíť se nyní sic proti tobě národové mnozí, říkající: Nechť jest poškvrněn Sion, a nechť se podívají na to oči naše. Však oni neznají myšlení Hospodinových, aniž rozumějí radě jeho, že je shromažďuje jako snopy na humno. Vstaniž a mlať, dcero Sionská; nebo rok tvůj učiním železný, a kopyta tvá učiním ocelivá. I zetřeš národy mnohé, a posvětím Hospodinu jmění jejich, a zboží jejich Pánu vší země.
Micheáš 4:1-13 Bible 21 (B21)
V posledních dnech se přihodí, že hora Hospodinova domu bude čnít nad horské vrcholy, vysoko nad všechny výšiny. Pohrnou se k ní lidské zástupy, mnohé národy půjdou se slovy: „Pojďme, vystupme na horu Hospodinovu, k Bohu Jákobovu – do jeho domu! Bude nás vyučovat cestám svým a my budeme chodit jeho stezkami.“ Ze Sionu bude znít Hospodinovo učení, z Jeruzaléma se jeho slovo rozšíří. On bude soudit lidské zástupy, napraví i daleké mocné národy. Tehdy ze svých mečů ukují pluhy a ze svých kopí srpy. Národ proti národu nepozvedne meč, už nikdy se nebudou chystat do boje. Každý usedne ve stínu svého révoví, každý pod svůj fíkovník a nikdo už je nezděsí – tak promluvila ústa Hospodina zástupů. Všechny národy následují každý jméno svých bohů; my však následujeme jméno Hospodina, našeho Boha na věky věků! V onen den, praví Hospodin, posbírám kulhavé a zahnané shromáždím – ty, jež jsem předtím ranil neštěstím. Kulhavou obdařím potomky, ze zahnané učiním mocný lid a Hospodin bude kralovat nad nimi na hoře Sion od toho dne až navěky. Migdal-edere, ty Věži stáda, pahorku Dcery sionské, k tobě se navrátí dávná vláda, království Dcery jeruzalémské. Proč tedy teď tak běduješ? Což s tebou není Král? Copak zahynul tvůj Rádce, že máš bolesti jako rodička? Svíjej se, Dcero sionská, v bolestech jako rodička, protože musíš odejít z města a budeš venku nocovat. Až do Babylonu musíš jít a tam dojdeš záchrany; tam tě Hospodin vykoupí z nepřátelského sevření. Teď se proti tobě sbírají mnohé národy se slovy: „Jen ať je Sion znesvěcen! Kochejme se tím pohledem!“ Oni však netuší, jak smýšlí Hospodin; nechápou jeho plán, že je sbírá jak snopy na svůj mlat. Vstaň a mlať, Dcero sionská, vždyť ti dám roh ze železa a z bronzu kopyta! Rozdrtíš mnohé národy, zasvětíš Hospodinu jejich zisk a Pánu vší země jejich bohatství.
Micheáš 4:1-13 Český studijní překlad (CSP)
I stane se v posledních dnech, že hora Hospodinova domu bude stát pevně jako přední z hor a bude vyvýšena nad návrší. Budou k ní proudit lidé a mnohé národy přijdou a řeknou: Pojďte a vystupme na Hospodinovu horu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my budeme chodit po jeho stezkách. Vždyť ze Sijónu vyjde zákon a Hospodinovo slovo z Jeruzaléma. Bude soudit mezi mnohými národy, kárat mocné a vzdálené národy. I překují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože; národ proti národu nepozdvihne meč a nebudou se již učit boji. Každý bude pobývat pod svou révou a pod svým fíkovníkem a nikdo ho nevyděsí. Vždyť promluvila ústa Hospodina zástupů. Každý národ chodí ve jménu svého boha, ale my budeme chodit ve jménu Hospodina, našeho Boha, navěky a navždy. V onen den, je Hospodinův výrok, posbírám kulhavou a shromáždím zapuzenou, tu, s níž jsem jednal zle. Proměním kulhavou v ostatek, vyhnanou v mocný národ. A Hospodin nad nimi bude kralovat na hoře Sijón od nynějška až navěky. A ty, věži stáda, kopci dcery sijónské, k tobě přijde, vrátí se prvotní vláda, království jeruzalémské dcery. Proč nyní tak křičíš? Což v tobě není král? Cožpak zahynul tvůj rádce, že se tě zmocnily porodní bolesti jako rodičky? Svíjej se bolestí a křič jako rodička, dcero sijónská, neboť nyní vyjdeš z města, budeš přebývat na poli a přijdeš až do Babylona. Tam budeš zachráněna, tam tě Hospodin vykoupí z ruky tvých nepřátel. Nyní se proti tobě shromáždily mnohé národy, které říkají: Ať je znesvěcen, ať se naše oči vynadívají na Sijón. Oni však neznají Hospodinovy úmysly, nerozumějí jeho plánu, že je shromáždil jako snopy na humno. Povstaň a mlať, dcero sijónská, neboť tvé rohy proměním v železo, tvá kopyta proměním v bronz a rozdrtíš mnohé národy. Jejich nekalý zisk pro Hospodina zasvětím zkáze a jejich majetek pro Pána celé země.