Matouš 27:1-14
Matouš 27:1-14 Slovo na cestu (SNC)
Ráno se opět sešli členové židovské velerady a domlouvali se, jak by přiměli Římany, aby potvrdili rozsudek smrti. Potom poslali spoutaného Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi. Když Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili k smrti, hnulo se v něm svědomí, že ho zradil. Vzal třicet stříbrných, které dostal za zradu, a chtěl je vrátit představitelům velerady: „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinného člověka!“ Oni však lhostejně odpověděli: „Do toho nám nic není, to je tvoje věc!“ Jidáš odhodil peníze v chrámu, vyběhl ven a oběsil se. Velekněží dali peníze sebrat a řekli si: „Co s nimi? Pro chrámovou pokladnu se nehodí. Lpí na nich krev!“ Dohodli se tedy, že za ně koupí pozemek, kde si dříve hrnčíři kopali hlínu, a že tam budou pohřbívat cizince, kteří zemřou v Jeruzalémě. A tak se tomu místu až dodnes říká „Krvavé pole“. Tím se splnilo staré proroctví: „Vzali třicet stříbrňáků – náhradu za život otroka, na kterou ho Izrael ocenil, a dali je podle Božího rozkazu za hrnčířovo pole.“ Ježíš byl předveden před římského místodržitele Piláta. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Když tomu tak říkáš, budiž,“ odpověděl mu Ježíš. K dalším žalobám židovské velerady se však nevyjádřil. „Neslyšíš, z čeho tě obviňují?“ ptal se Pilát. Ale k jeho velkému údivu Ježíš mlčel, nehájil se.
Matouš 27:1-14 Bible Kralická 1613 (BKR)
A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali. I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu. Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším, Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz. A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se. A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest. A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků. Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne. A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských, A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán. Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš. A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl. Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí? Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
Matouš 27:1-14 Bible 21 (B21)
Ráno se všichni vrchní kněží a starší lidu usnesli, že Ježíš musí zemřít. Spoutali ho, odvedli a vydali ho římskému prokurátoru Pilátovi. Když jeho zrádce Jidáš uviděl, že Ježíš byl odsouzen, vyčítal si to a vrátil těch třicet stříbrných vrchním kněžím a starším. „Zhřešil jsem!“ zvolal. „Zradil jsem nevinnou krev!“ „Co je nám do toho?“ odpověděli. „To je tvoje věc!“ On pak ty peníze zahodil v chrámě, vyběhl ven a šel se oběsit. Vrchní kněží mince posbírali, ale potom si řekli: „Nemůžeme je dát do pokladny, jsou to přece krvavé peníze.“ Dohodli se tedy, že za ně koupí Hrnčířské pole, aby sloužilo k pohřbívání cizinců. Proto se mu až dodnes říká Krvavé pole. Tehdy se naplnilo slovo proroka Jeremiáše: „Vzali třicet stříbrných, cenu za Převzácného, na kterou ho ocenili synové Izraele, a dali je za hrnčířovo pole, jak mi uložil Hospodin.“ Ježíš zatím stanul před prokurátorem. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Sám to říkáš,“ odpověděl mu Ježíš. Na žaloby vrchních kněží a starších pak ale vůbec neodpovídal. „Neslyšíš, z čeho všeho tě obviňují?“ zeptal se ho Pilát. Ježíš ale k prokurátorovu velikému překvapení vůbec na nic neodpovídal.
Matouš 27:1-14 Český studijní překlad (CSP)
Když nastalo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho usmrtí. Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři [Pontiu] Pilátovi. Když jeho zrádce Juda uviděl, že byl Ježíš odsouzen, pocítil lítost a vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším, říkaje: “Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!” Oni však řekli: “Co je nám po tom? To je tvoje věc!” Tu pohodil ty stříbrné do svatyně a vzdálil se; pak odešel a oběsil se. Velekněží vzali ty stříbrné a řekli: “Není dovoleno vhodit je do chrámové pokladny, protože je to cena za krev.” Uradili se a koupili za ně hrnčířovo pole k pohřbívání cizinců. Proto je ono pole až dodnes nazýváno Polem krve. Tehdy se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Jeremjáše: "I vzali třicet stříbrných, cenu Oceněného, který byl oceněn od synů Izraele; a dali je za hrnčířovo pole, jak mi nařídil Pán." Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař se ho otázal: “Ty jsi král Židů?” Ježíš [mu] řekl: “Ty to říkáš.” A když ho velekněží a starší obviňovali, nic neodpověděl. Tu mu Pilát řekl: “Neslyšíš, co všechno proti tobě vypovídají?” Ale on mu neodpověděl ani na jedno obvinění, takže se vladař velmi divil.