Matouš 17:1-27
Matouš 17:1-27 Slovo na cestu (SNC)
Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš pouze Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyšli na vysokou horu. Náhle učedníci zpozorovali, že Ježíšův vzhled se změnil. Tvář mu oslnivě zářila jako slunce a jeho oděv se skvěl bělostí. Vtom uviděli Mojžíše a Elijáše, jak s ním rozmlouvají. Petr zvolal: „Pane, je nám tu tak dobře! Jestli chceš, postavíme vám tu přístřeší a zůstaňme tady!“ Než to však dořekl, zahalil je oblak a slyšeli hlas: „Toto je můj milovaný Syn, moje radost, toho poslouchejte!“ Když to učedníci slyšeli, padli k zemi s uctivou bázní. Ježíš k nim přišel, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte a nebojte se!“ Když se rozhlédli, viděli pouze samotného Ježíše. Cestou z hory jim Ježíš přikázal: „Nikomu neříkejte, co jste viděli, dokud nevstanu z mrtvých.“ Učedníci se ho ptali: „Proč učitelé zákona zdůrazňují, že před tebou měl přijít Elijáš?“ Ježíš jim odpověděl: „Mají pravdu. On má přijít a připravit lidská srdce na Kristův příchod. Já vám však říkám, že Elijáš už přišel, ale oni ho neuznali a naložili s ním podle svého. A také pro mne chystají jen utrpení.“ Učedníci pochopili, že mluví o Janu Křtiteli. Na úpatí hory na ně čekal zástup lidí. Nějaký muž klekl před Ježíšem a řekl: „Pane, slituj se nad mým synem! Mnoho zkusí, má zlé záchvaty a při nich často spadne do ohně nebo do vody. Prosil jsem tvé učedníky, ale nevědí si s ním rady.“ Ježíš si povzdechl: „Co to s vámi je? Nevěříte a překážíte Boží moci! Nemám to s vámi lehké. Přiveďte mi ho sem!“ Pak Ježíš přikázal démonu, který byl příčinou nemoci, aby chlapce opustil. A od té chvíle byl chlapec zdráv. Když potom byli s Ježíšem sami, zeptali se učedníci: „Proč my jsme nemohli toho chlapce uzdravit?“ Ježíš jim odpověděl: „Protože málo věříte. Budete-li mít víru alespoň jako semínko hořčice a řeknete této hoře: ‚Posuň se,‘ poslechne vás. Nic pro vás nebude nemožné. Takový případ vyžaduje opravdovou modlitbu a půst.“ Když přišli do Galileje, Ježíš jim řekl: „Mám být vydán do rukou těch, kteří mne zabijí. Ale třetího dne zase vstanu k životu.“ Učedníky to velmi zarmoutilo. V Kafarnaum přišli k Petrovi výběrčí chrámové daně a zeptali se: „Váš mistr neplatí daň?“ „Platí,“ odpověděl Petr. Doma ho Ježíš předešel otázkou: „Co myslíš, Petře, od koho vybírají králové a panovníci daně a poplatky? Od synů nebo od cizích?“ „Od cizích,“ odpověděl Petr. „Dobře tedy,“ řekl Ježíš, „synové tedy nejsou vázáni touto povinností! Ale nebudeme Jeruzalém zbytečně dráždit. Jdi k jezeru, nahoď udici a v první rybě, kterou chytneš, najdeš minci. Ta bude stačit na poplatek za nás oba.“
Matouš 17:1-27 Bible Kralická 1613 (BKR)
A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí, A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo. A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním. A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, udělejme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden. Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte. To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi. A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka jim: Vstaňte, nebojte se. A pozdvihše očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše. Když pak sstupovali s hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých. I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákoníci praví, že má Eliáš prve přijíti? A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci. Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, avšak nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich. Tedy srozuměli učedlníci, že jim to praví o Janovi Křtiteli. A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk jeden, a poklekl před ním na kolena, A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a bídně se trápí. Èasto zajisté padá do ohně a častokrát do vody. I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti. Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej sem ke mně. I pohrozil jemu Ježíš. I vyšlo od něho ďábelství a uzdraven jest mládenec v tu hodinu. Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli jemu: Proč jsme my ho nemohli vyvrci? Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru, jako jest zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného. Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst. A když byli v Galileji, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude zrazen v ruce lidí bezbožných. A zabijíť jej, a třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně. A když přišli do Kafarnaum, přistoupili, kteříž plat vybírali, ku Petrovi a řekli: Což mistr váš nedává platu? A on řekl: Dává. A když všel do domu, předšel jej Ježíš řečí, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň anebo plat, od synů-li svých, čili od cizích? Odpověděl jemu Petr: Od cizích. I dí mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní? Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprve uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.
Matouš 17:1-27 Český studijní překlad (CSP)
Po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. A byl před nimi proměněn. Jeho tvář zazářila jako slunce a jeho šaty zbělely jako světlo. A hle, ukázal se jim Mojžíš a Eliáš a rozmlouvali s ním. Petr na to Ježíšovi řekl: “Pane, je pro nás dobré tu být. Chcešli, udělám tu tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.” Když ještě mluvil, hle, zastínil je zářivý oblak a z oblaku se ozval hlas: “Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení; toho poslouchejte.” Když to učedníci uslyšeli, padli na tvář a velmi se báli. Ježíš k nim přistoupil, dotkl se jich a řekl: “Vstaňte a nebojte se.” Když pozvedli oči, neviděli nikoho, jen samotného Ježíše. A když sestupovali z hory, Ježíš jim přikázal: “Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nebude vzkříšen z mrtvých.” [Jeho] učedníci se ho zeptali: “Jak to, že učitelé Zákona říkají, že nejprve musí přijít Eliáš?” On odpověděl: “Eliáš opravdu přichází a všechno obnoví. Avšak pravím vám: Eliáš již přišel, a nepoznali ho, ale udělali s ním, co chtěli; tak bude od nich trpět i Syn člověka.” Tehdy učedníci pochopili, že jim to řekl o Janu Křtiteli. Když přišli k zástupu, přistoupil k němu jeden člověk a padl před ním na kolena řka: “Pane, smiluj se nad mým synem, neboť je náměsíčný a zle trpí; často totiž padá do ohně a často do vody. A přivedl jsem ho k tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit.” Ježíš odpověděl: “Ach, pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám snášet? Přiveďte ho sem ke mně!” Ježíš mu pohrozil a démon od něho vyšel; a od té hodiny byl chlapec uzdraven. V soukromí potom k Ježíšovi přistoupili učedníci a řekli: “Proč jsme ho nemohli vyhnat my?” On jim řekl: “Pro vaši malověrnost! Amen, pravím vám, budeteli mít víru jako zrno hořčice, řeknete této hoře: "Přejdi odtud tam", a přejde; a nic vám nebude nemožné. [Tento rod nevychází jinak než v modlitbě a půstu.]” Když se zdržovali v Galileji, řekl jim Ježíš: “Syn člověka má být vydán do rukou lidí; zabijí ho, ale třetí den bude vzkříšen.” A oni se velmi zarmoutili. Když přišli do Kafarnaum, přistoupili k Petrovi výběrčí dvojdrachem a řekli: “Copak váš Učitel neplatí dvojdrachmu?” Řekl: “Ale ano.” Jakmile vešel do domu, Ježíš ho předešel otázkou: “Co myslíš, Šimone? Od koho vybírají králové země poplatky a daň? Od svých synů, nebo od cizích?” Když [Petr] řekl: “Od cizích”, pověděl mu Ježíš: “Synové jsou tedy svobodni. Abychom je však nepohoršili, jdi k moři, hoď udici a vytáhni první rybu, která se vynoří. Až otevřeš její ústa, nalezneš statér; ten vezmi a dej jim za mne i za sebe.”