Matouš 16:1-15,17-20 - Compare All Versions

Sdílet

Jednou přišli za Ježíšem farizejové a saducejové a vymáhali na něm důkaz, že má Boží pověření. On jim na to odpověděl: „Když jsou večer červánky, říkáte, že bude jasno; když jsou červánky ráno, říkáte, že bude špatné počasí. Úkazy na obloze umíte posoudit, a to, co se děje před vašima očima, je vám pořád málo? Tento zlý, nevěřící národ se dožaduje zvláštních znamení, ale nakonec si bude muset vzpomenout, co se stalo s prorokem Jonášem,“ a nechal je stát a odešel. Znovu se plavili přes jezero a teprve na druhém břehu jeho učedníci zjistili, že s sebou zapomněli vzít chleba. Ježíš jim řekl: „Dejte si pozor na farizejský a saducejský kvas!“ Oni se domnívali, že mluví o skutečném chlebu. Ježíš to věděl, a proto jim řekl: „Proč si děláte starosti o jídlo? To máte tak malou víru? Ještě nechápete? Cožpak si nevzpomínáte na nasycení pěti tisíc mužů pouhými pěti chleby a na koše posbíraných zbytků? Ani na ty čtyři tisíce, které jsem nasytil sedmi chleby a ještě se sebralo tolik zbytků? Nechápete, že mi nešlo o skutečný chleba, když jsem vás varoval před kvasem farizejů a saducejů?“ Teprve potom pochopili, že kvasem mínil pokřivené učení židovských vůdců. Když se potom Ježíš přiblížil k Césareji Filipově, zeptal se svých učedníků: „Za koho mne lidé pokládají?“ Oni odpověděli: „Někteří za Jana Křtitele, druzí za Elijáše, jiní za Jeremjáše nebo jiného z proroků.“ „A vy?“ chtěl Ježíš vědět.

„Raduj se, Šimone,“ řekl Ježíš. „To nemáš ze sebe, tu pravdu ti dal poznat sám Bůh. Ty jsi Petr a tvé jméno připomíná skálu. Svou církev zbuduji na Skále a žádná ďábelská moc ji nezničí. Kdekoliv se bude zvěstovat pravda, kterou jsi vyznal o mně, otevřou se lidem dveře do Božího království. Těm, kdo ji odmítnou, oznámíš soud, a ty, kdo ji přijmou, ujistíš o Boží milosti. Co se rozhodne zde na zemi, bude platit i v nebi.“ Svým učedníkům potom přikázal, aby zatím nikomu neříkali, že on je očekávaný Mesiáš.

I přistoupili k němu farizeové a saduceové, a pokoušejíce, prosili ho, aby jim znamení s nebe ukázal. On pak odpovídaje, řekl jim: Když bývá večer, říkáte: Jasno bude, nebo se červená nebe. A ráno: Dnes bude nečas, nebo se červená zasmušilé nebe. Pokrytci, způsob zajisté nebe rozsouditi umíte, znamení pak časů nemůžete souditi? Národ zlý a cizoložný znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, než toliko znamení Jonáše proroka. A opustiv je, odšel. A přeplavivše se učedlníci jeho přes moře, zapomenuli vzíti chleba. Ježíš pak řekl jim: Hleďte a varujte se kvasu farizejského a saducejského. Oni pak rozjímali mezi sebou, řkouce: Nevzali jsme chleba. A znaje to Ježíš, řekl jim: Co to rozjímáte mezi sebou, ó malé víry, že jste chlebů nevzali? Ještě-liž nerozumíte, ani pamatujete na pět chlebů, jimiž nasyceno bylo pět tisíců lidu, a kolik jste košů drobtů sebrali? Ani na sedm chlebů, jimiž nasyceno bylo čtyři tísíce lidí, a kolik jste košů drobtů sebrali? I kterakž pak nerozumíte, že ne o chlebu mluvil jsem vám, pravě: Varujte se od kvasu farizejského a saducejského? Tedy srozuměli, že neřekl, aby se varovali od kvasu chleba, ale od učení farizeů a saduceů. Přišed pak Ježíš do krajin Cesaree Filipovy, otázal se učedlníků svých, řka: Kým mne praví lidé býti, mne Syna člověka? A oni řekli: Někteří Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak Jeremiášem, aneb jedním z proroků. I dí jim: Vy pak kým mne býti pravíte?

A odpovídaje Ježíš, řekl mu: Blahoslavený jsi Šimone, synu Jonášův; nebo tělo a krev nezjevilo tobě toho, ale Otec můj, kterýž jest v nebesích. I jáť pravím tobě, že jsi ty Petr, a na téť skále vzdělám církev svou, a brány pekelné nepřemohou jí. A tobě dám klíče království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budeť svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budeť rozvázáno i na nebi. Tedy přikázal učedlníkům svým, aby žádnému nepravili, že by on byl ten Ježíš Kristus.

Potom ho přišli pokoušet farizeové a saduceové. Žádali ho, aby jim ukázal nějaké znamení z nebe. Odpověděl jim: „Večer říkáte: ‚Bude hezky, nebe se červená.‘ Za svítání ale: ‚Dnes bude ošklivo, nebe se červená mraky.‘ Umíte rozeznat nebeské úkazy, ale znamení těchto časů rozeznat neumíte? Zlé a cizoložné pokolení vyhledává znamení, ale žádné znamení nedostane – kromě znamení Jonášova.“ Tehdy je nechal a odešel. Když se učedníci přeplavili na druhý břeh, zjistili, že zapomněli vzít chleba. Ježíš jim řekl: „Dejte pozor, varujte se kvasu farizeů a saduceů.“ Dohadovali se tedy mezi sebou: „Vždyť jsme s sebou žádný chleba nevzali.“ Ježíš to ale věděl, a tak řekl: „Proč se spolu dohadujete, vy malověrní, že nemáte chleba? Copak ještě nechápete? Nevzpomínáte si na těch pět chlebů pro pět tisíc, a kolik jste nasbírali košů? Ani na těch sedm chlebů pro ty čtyři tisíce, a kolik jste nasbírali košů? Jak to, že nechápete, že jsem nemluvil o chlebu? Varujte se farizejského a saducejského kvasu!“ Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se vyvarovali chlebového kvasu, ale farizejského a saducejského učení. Když Ježíš přišel do okolí Cesareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: „Za koho mají lidé Syna člověka?“ Odpověděli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jiného z proroků.“ „A za koho mě máte vy?“ zeptal se.

„Blaze tobě, Šimone, synu Jonášův,“ řekl mu na to Ježíš. „Tohle ti totiž nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. A já ti říkám, že jsi Petr a na té skále postavím svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Dám ti klíče nebeského království: cokoli svážeš na zemi, bude svázáno v nebi, a cokoli na zemi rozvážeš, bude rozvázáno v nebi.“ Tehdy učedníky přísně napomenul, aby nikomu neříkali, že on je Mesiáš.

I přistoupili k němu farizeové a saduceové a zkoušeli ho; chtěli, aby jim ukázal znamení z nebe. On jim však odpověděl: “[Když nastane večer, říkáte: "Bude pěkně, neboť se nebe červená." A ráno: "Dnes bude bouřka, neboť se červená zamračené nebe." Vzhled nebe tedy rozeznávat umíte, a znamení časů nikoli?] Pokolení zlé a cizoložné vyhledává znamení, ale znamení mu nebude dáno, kromě znamení [proroka] Jonáše.” A zanechal je tam a odešel. [Jeho] učedníci přišli na druhou stranu a zapomněli vzít chleby. Ježíš jim pověděl: “Dávejte si pozor a varujte se kvasu farizeů a saduceů!” Oni se pak mezi sebou dohadovali a říkali: “To proto, že jsme nevzali chleby.” Ježíš to poznal a řekl: “Proč se mezi sebou dohadujete, malověrní, že nemáte chleby? Ještě nerozumíte? Ani se nepamatujete na těch pět chlebů pro pět tisíc, a kolik nůší jste nasbírali? Ani na těch sedm chlebů pro čtyři tisíce, a kolik košů jste nasbírali? Jak to, že nerozumíte, že jsem k vám nemluvil o chlebech? Varujte se kvasu farizeů a saduceů!” Tehdy pochopili, že neřekl, aby se varovali chlebového kvasu, nýbrž učení farizeů a saduceů. Když Ježíš přišel do oblasti Cesareje Filipovy, ptal se svých učedníků: “Za koho lidé pokládají Syna člověka?” Oni řekli: “Ti za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za Jeremjáše nebo za jednoho z proroků.” Řekl jim: “A za koho mě pokládáte vy?”

Ježíš mu na to řekl: “Blahoslavený jsi, Šimone BarJona, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec, který je v nebesích. A já ti pravím, že ty jsi Petr, a na té skále vybuduji svou církev a brány podsvětí ji nepřemohou. [A] tobě dám klíče království Nebes, a cokoli svážeš na zemi, bude již svázáno v nebesích, a cokoli rozvážeš na zemi, bude již rozvázáno v nebesích.” Tehdy přísně domluvil [svým] učedníkům, aby nikomu neřekli, že on je Mesiáš.