Matouš 12:9-21
Matouš 12:9-21 Slovo na cestu (SNC)
Odtud šel do synagogy. Tam byl člověk s ochrnutou rukou. Farizejové hledali nějakou záminku, aby mohli Ježíše obžalovat, a proto se ho otázali: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat?“ On jim na to řekl: „Kdyby někdo z vás měl jedinou ovci a ta by spadla v sobotu do rokle, nepodnikli byste vše, abyste ji vytáhli? Oč cennější je člověk! Proto je správné dělat dobro i v sobotu.“ Obrátil se k postiženému a řekl mu: „Natáhni ruku!“ On to udělal a byla zdravá jako ta druhá. Farizejové odešli a radili se, jak by Ježíše zneškodnili. Ježíš to poznal a odešel odtud. Mnozí ho však následovali a on uzdravil všechny nemocné. Ale přikázal jim, aby o něm moc nemluvili. Tak se naplnilo Izajášovo proroctví: „To je můj služebník, ten, pro kterého jsem se rozhodl, můj milovaný, potěšení mé duše. Dám mu svého Ducha a bude soudit národy. Nebude se přít, ani nikoho překřikovat, nebude dělat hluk na ulicích, nalomené stéblo nedolomí, doutnající knot neuhasí, dokud všechno nenapraví. Stane se nadějí všech národů.“
Matouš 12:9-21 Bible Kralická 1613 (BKR)
A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich. A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali. On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí? A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti. Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá. Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili. A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky. A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali, Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude. Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho. Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství. A ve jménu jeho národové doufati budou.
Matouš 12:9-21 Bible 21 (B21)
Odešel odtud a přišel do jejich synagogy. Byl tu jeden člověk s ochrnutou rukou, a tak se Ježíše vyptávali: „Smí se v sobotu uzdravovat?“ Chtěli ho totiž z něčeho obvinit. On jim však řekl: „Je snad mezi vámi takový člověk, že kdyby měl jednu ovci a ta by mu v sobotu spadla do jámy, nevzal by ji a nevytáhl? O co cennější je člověk než ovce? A proto se v sobotu smí konat dobro.“ Tehdy řekl tomu muži: „Natáhni ruku.“ A když ji natáhl, byla znovu zdravá jako ta druhá. Farizeové se pak odešli radit, jak by ho zničili. Ježíš se to ale dozvěděl a odešel odtud. Šly za ním veliké zástupy a on je všechny uzdravil. Přísně je však napomínal, aby ho neuváděli ve známost. Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše: „Hle, můj služebník, jehož jsem vyvolil, můj milovaný, kterého jsem si oblíbil. Na něj položím svého Ducha, on oznámí spravedlnost národům. Nebude se hádat ani křičet, jeho hlas na ulicích slyšet nebude. Nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí, dokud nedovede spravedlnost k vítězství. A v jeho jménu bude naděje národů.“
Matouš 12:9-21 Český studijní překlad (CSP)
A když odtamtud odešel, přišel do jejich synagogy. A hle, byl tam člověk, který měl odumřelou ruku. I otázali se ho: “Je dovoleno v sobotu uzdravovat?” To proto, aby jej obžalovali. On jim řekl: “Kdyby měl někdo z vás ovci a ta by mu v sobotu spadla do jámy, což by ji neuchopil a nevytáhl? Oč je člověk cennější než ovce! Proto je dovoleno v sobotu činit dobře.” Potom tomu člověku řekl: “Natáhni svou ruku.” Natáhl ji, a byla zase v pořádku a zdravá jako ta druhá. Farizeové však vyšli a radili se proti němu, jak by ho zahubili. Ježíš to věděl a odešel odtamtud. A následovaly jej velké zástupy a on je všechny uzdravil; a přísně jim domluvil, aby nerozšiřovali pověst o něm. To proto, aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: "Hle, můj služebník, kterého jsem si vyvolil, můj milovaný, kterého si oblíbila má duše. Vložím na něho svého Ducha a ohlásí soud národům. Nebude se přít ani křičet, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas. Nalomený rákos nedolomí a doutnající knot neuhasí, dokud nepřivede právo k vítězství. A v jeho jméno budou národy skládat naději."