Matouš 11:1-30

Sdílet

Matouš 11:1-30 Slovo na cestu (SNC)

Když Ježíš skončil s pokyny pro svých dvanáct učedníků, šel, aby učil a kázal v tamějších městech. Jan Křtitel ve vězení uslyšel o Ježíšových činech, poslal za ním své dva žáky a ti se ho zeptali: „Jsi opravdu ten zaslíbený Mesiáš, nebo máme čekat jiného?“ Ježíš jim na to odpověděl: „Vraťte se k Janovi a povězte mu o tom, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou uzdravováni, hluší slyší, mrtví vstávají k životu a ti, kteří u lidí neznamenají nic, jsou ujišťováni, že Bůh s nimi počítá. Šťastný je ten, kdo mne přijímá bez výhrad.“ Když Janovi žáci odešli, řekl o něm Ježíš zástupu: „Když jste šli za Janem na poušť, jistě jste v něm nenašli slabocha – ‚kam vítr, tam plášť‘; ani jste nenašli žádnou vysoce postavenou osobu – takoví chodí pěkně oblečeni a bydlí v palácích. Šli jste za ním jako za prorokem a měli jste pravdu. Ujišťuji vás, že on je ještě víc než prorok. Proroci a celý Starý zákon až po Jana vyhlíželi Mesiáše. Chcete-li pochopit to, co míním, Jan je novým Elijášem, o kterém proroci říkali, že má přijít před začátkem království. To o něm se píše v Písmu, že půjde přede mnou, ohlásí můj příchod a připraví mi cestu k lidským srdcím. Opravdu, mezi všemi lidmi, kteří se kdy narodili, není nikdo, kdo by převyšoval svým posláním Jana Křtitele; a přece i nejskromnější z mých následovníků se dostal dál než on. Od doby, kdy Jan Křtitel začal kázat a křtít, Boží vláda se prosazuje, ale násilí jí škodí. Kdo slyšíš, rozuměj! K čemu mám přirovnat tuto generaci? Je jako hrající si děti, které sedí na návsi a pokřikují nespokojeně na své kamarády: ‚Hráli jsme vám a vy jste netancovali, smutně jsme vám zpívali a vy jste neplakali.‘ Přišel Jan, žil odříkavě a měli ho za fanatika. Přišel jsem já, Syn člověka, žiji normálně a říkají, že jsem žrout a pijan vína, přítel celníků a nejhorší lůzy. Ale Boží moudrost prokáže, co je pravda!“ Tvrdá slova měl Ježíš pro města, která byla svědky mnoha jeho mocných činů, a přece nečinila pokání: „Běda ti, Korozaim, běda ti, Betsaido! Kdybych udělal v Týru a Sidónu takové zázraky jako u vás, už dávno by jejich obyvatelé činili pokání a projevili nejhlubší lítost nad svými vinami. Proto vám říkám, že Týru a Sidónu bude v den soudu snáze než vám. A ty, Kafarnaum, myslíš, že poroste tvá sláva až k nebi? Do propasti věčné záhuby padneš! Kdybych udělal v Sodomě takové zázraky jako u vás, stála by dodnes. Znovu vám říkám, že zemi Sodomské bude lehčeji v den soudu než tobě!“ Potom se Ježíš modlil: „Otče, Pane nebe i země, děkuji ti, že pravdu skrýváš před těmi, kteří se považují za moudré a učené, a odkrýváš ji nepatrným a prostým. Je to, Otče, jak sis přál. Otec mi svěřil všechno, jenom Otec zná Syna a Otce zná jenom Syn a ti, kterým ho Syn zjeví. Pojďte ke mně všichni, kteří pracujete a nesete tíhu břemen, najdete u mne klid a úlevu. To, co na vás já vložím, netlačí a není těžké. Učte se ode mne, mám tiché a pokorné srdce. U mne získáte mír a odpočinutí své duše.“

Matouš 11:1-30 Bible Kralická 1613 (BKR)

I stalo se, když dokonal Ježíš řeči své, kteréž mluvil, přikázání dávaje dvanácti učedlníkům svým, bral se odtud, aby učil a kázal v městech jejich. Jan pak v vězení uslyšev o skutcích Kristových, poslal dva z učedlníků svých, A řekl jemu: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme? I odpovídaje Ježíš, řekl jim: Jdouce, zvěstujtež Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, a kulhaví chodí, malomocní se čistí, a hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým pak evangelium se zvěstuje. A blahoslavený jest, kdož se nehorší na mně. A když oni odešli, počal Ježíš praviti zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť viděti? Zdali třtinu větrem se klátící? Aneb co jste vyšli viděti? Zda člověka měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž se měkkým rouchem odívají, v domích královských jsou. Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Jistě pravím vám, i více nežli proroka. Tentoť jest zajisté, o němž psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýžto připraví cestu tvou před tebou. Amen pravím vám, mezi syny ženskými nepovstal větší nad Jana Křtitele; ale kdo jest menší v království nebeském, jestiť větší nežli on. Ode dnů pak Jana Křtitele až dosavad království nebeské násilí trpí, a ti, kteříž násilí činí, uchvacujíť je. Nebo všickni Proroci i Zákon až do Jana prorokovali. A chcete-li přijmouti: Onť jest Eliáš, kterýž přijíti měl. Kdo má uši k slyšení, slyš. Ale k komu připodobním pokolení toto? Podobno jest dětem, sedícím na ryncích, a kteříž na tovaryše své volají, A říkají: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali, a neplakali jste. Přišel zajisté Jan, nejeda ani pije, a oni řkou: Ïábelství má. Přišel Syn člověka, jeda a pije, a oni řkou: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků. Ale ospravedlněna jest moudrost od synů svých. Tehdy počal přimlouvati městům, v nichžto činěni jsou jeho mnozí divové, že pokání nečinili. Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a Sidonu byli činěni divové ti, kteříž jsou činěni v vás, dávno by byli v žíni a v popele pokání činili. Nýbrž pravím vám, že Týru a Sidonu lehčeji bude v den soudný nežli vám. A ty Kafarnaum, kteréž jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla sstrčeno budeš. Nebo kdyby v Sodomě činěni byli divové ti, kteříž jsou činěni v tobě, byliť by zůstali až do dnešního dne. Ano více pravím vám, že zemi Sodomských lehčeji bude v den soudný nežli tobě. V ten čas odpověděv Ježíš, řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými, a zjevil jsi je maličkým. Jistě, Otče, že se tak líbilo před tebou. Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýť nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti. Pojdtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám. Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem vašim. Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké.

Matouš 11:1-30 Bible 21 (B21)

Když Ježíš dokončil tyto pokyny svým dvanácti učedníkům, odešel odtud, aby učil a kázal v jejich městech. Jan se ve vězení doslechl o Kristových skutcích a poslal za ním své učedníky s otázkou: „Jsi Ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?“ Ježíš jim odpověděl: „Jděte a vyprávějte Janovi, co tu slyšíte a vidíte: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou čistí, hluší slyší, mrtví se křísí a chudým se káže evangelium. A blaze tomu, kdo se nade mnou nepohoršuje.“ Když pak ti muži odešli, Ježíš promluvil k zástupům o Janovi: „Co jste si přišli do pouště prohlédnout? Třtinu větrem se klátící? Na co jste se šli podívat? Na člověka v nádherných šatech? Ti, kdo nosí nádherné šaty, jsou k vidění v královských domech. Na co jste se tedy šli podívat? Na proroka? Ano, říkám vám, a více než na proroka. Toto je ten, o kterém je psáno: ‚Hle, posílám svého posla před tváří tvou, jenž připraví tvou cestu před tebou.‘ Amen, říkám vám, žádné ženě se nenarodil nikdo nad Jana Křtitele, ale kdo je nejmenší v nebeském království, je větší než on. Ode dnů Jana Křtitele až dosud nebeské království snáší násilí a násilníci je uchvacují. Až po Jana o tom prorokovali všichni Proroci i Zákon. Jste-li to ochotni přijmout, on je ten Eliáš, který měl přijít. Kdo má uši, slyš! Ke komu mám ale přirovnat toto pokolení? Podobá se dětem, které sedí na návsi a volají na druhé: ‚Pískali jsme vám, a netančili jste; naříkali jsme, a neplakali jste!‘ Jan totiž přišel, nejedl a nepil a oni říkají: ‚Je posedlý!‘ Přišel Syn člověka, jí a pije – a oni říkají: ‚Podívejte, žrout a pijan vína, přítel výběrčích daní a hříšníků!‘ Moudrost je ale potvrzena svými skutky.“ Městům, ve kterých se stalo nejvíce jeho zázraků, tehdy začal vyčítat, že nečinila pokání: „Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Betsaido! Kdyby se zázraky, které se dějí u vás, staly v Týru a Sidonu, dávno by činili pokání v pytlovině a popelu. Říkám vám: Týru a Sidonu bude v soudný den lehčeji než vám! A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do pekla se propadneš! Vždyť kdyby se zázraky, které se dějí v tobě, staly v Sodomě, zůstala by stát až dodnes. Říkám vám: Sodomské zemi bude v soudný den lehčeji než tobě.“ V té době Ježíš řekl: „Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům. Jistě, Otče, neboť tak se ti zalíbilo. Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo nezná Syna, jedině Otec, a ani Otce nikdo nezná, jedině Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit. Pojďte ke mně, všichni upracovaní a obtěžkaní, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem mírný a pokorný v srdci, a vaše duše najdou odpočinutí. Mé jho je totiž příjemné a mé břemeno lehké.“

Matouš 11:1-30 Český studijní překlad (CSP)

A stalo se, když Ježíš dokončil příkazy svým dvanácti učedníkům, že odtamtud odešel, aby učil a kázal v jejich městech. Jan uslyšel ve vězení o Kristových činech, poslal vzkaz po svých učednících a otázal se ho: “Ty jsi Ten, který má přijít, nebo máme očekávat jiného?” Ježíš jim odpověděl: “Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí opět vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají a chudým se zvěstuje evangelium. Blahoslavený je ten, kdo by se nade mnou nepohoršil.” Zatímco odcházeli, začal Ježíš říkat zástupům o Janovi: “Co jste vyšli spatřit do pustiny? Třtinu zmítanou větrem? Nebo co jste vyšli uvidět? Člověka oblečeného do jemných [šatů]? Hle, ti, kdo nosí jemné šaty, jsou v královských palácích. Ale co jste vyšli uvidět? Proroka? Ano, pravím vám, a více než proroka. To je ten, o němž je napsáno: "Hle, já posílám svého posla před tvou tváří, který upraví tvou cestu před tebou." Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel; avšak ten nejmenší v království Nebes je větší než on. Ode dnů Jana Křtitele až dosud je království Nebes vystaveno tlaku a ti, kdo se do něho tlačí, je uchvacují. Neboť všichni Proroci i Zákon prorokovali až do Jana. A chceteli to přijmout, on je Eliáš, který má přijít. Kdo má uši [k slyšení], ať naslouchá.” “Ke komu připodobním toto pokolení? Je podobné dětem, které sedí na tržištích a volají na ostatní:"Pískali jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste se nebili v prsa." Přišel Jan, nejedl a nepil, a říkají: "Má démona!" Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkají: "Hle, člověk žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!" Ale moudrost je ospravedlněna svými dětmi.” Tehdy začal Ježíš kárat města, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných činů, že nečinila pokání. “Běda tobě, Chorazin! Běda tobě, Betsaido! Protože kdyby se byly v Týru a Sidónu staly ty mocné činy, které se staly ve vás, dávno by v žíni a popelu učinili pokání. Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude v den soudu snesitelněji než vám. A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do podsvětí budeš strženo! Neboť kdyby se v Sodomě staly mocné činy, které se staly v tobě, zůstala by až do dnešního dne. Ale pravím vám, že sodomské zemi bude v den soudu snesitelněji nežli tobě.” V ten čas pak Ježíš řekl: “Vzdávám ti chválu, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je maličkým. Ano, Otče, protože tak se ti zalíbilo. Všechno mi předal můj Otec; a nikdo nezná Syna, jen Otec, ani Otce nikdo nezná, jen Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit. Pojďte ke mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi, a já vám dám odpočinek. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný v srdci; a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho je příjemné a mé břemeno je lehké.”