Lukáš 20:20-40
Lukáš 20:20-40 Slovo na cestu (SNC)
Hledali tedy vhodnou příležitost a poslali za ním své lidi. Měli předstírat upřímný zájem o jeho kázání a vyprovokovat ho k nějakému výroku, pro který by mohl být obžalován před římskou správou. Zeptali se ho tedy: „Mistře, my víme, že tvoje učení je správné, neděláš mezi lidmi rozdíl a hlásáš Boží pravdu, padni komu padni. Řekni nám, máme platit daně římskému císaři, nebo nemáme?“ On však prohlédl jejich lest a vyzval je: „Podejte mi peníz! Čí obraz a jméno jsou na něm vyraženy?“ Odpověděli: „Císaře.“ On jim na to řekl: „Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, dávejte Bohu.“ A tak se jim nepodařilo Ježíše nachytat a zmlkli, překvapeni jeho odpovědí. Pak přišli k Ježíšovi saducejové. Ti chtěli být moderní, a tak popírali i vzkříšení z mrtvých a věčný život. Předložili mu vymyšlený problém: „Mistře, Mojžíš napsal ve svém zákoně: Zemře-li ženatý muž bezdětný, jeho bratr je povinen oženit se s vdovou. Představ si rodinu, kde bylo sedm bratrů. Nejstarší se oženil a zemřel, aniž by zanechal potomka. S vdovou se oženil druhý bratr, ale také zemřel bez dětí. Tak tomu bylo i s třetím a dalšími, až se s tou ženou oženilo postupně všech sedm a všichni zůstali bezdětní. Nakonec zemřela i ona. Komu bude při vzkříšení náležet, když měla sedm manželů?“ Ježíš odpověděl: „Manželství a rodina jsou záležitostí pozemského života. Avšak pro ty, které Bůh vzkřísí a přijme do věčného života, ztratí manželství svůj pozemský smysl. Budou všichni tvořit Boží rodinu, podobně jako jeho andělé. A že bude vzkříšení z mrtvých, to poznal již Mojžíš, na kterého se tak rádi odvoláváte. Když k němu Bůh mluvil z hořícího keře, představil se mu jako Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. Ti přece dávno před tím zemřeli. A tak Bůh není Bohem mrtvých, ale živých; on nabízí život všem, kdo mu uvěří.“ Několik učitelů zákona řeklo: „Mistře, to jsi jim dobře odpověděl.“ Pak se už nikdo neodvážil na něco se ho zeptat.
Lukáš 20:20-40 Bible Kralická 1613 (BKR)
Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu. I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic? Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte? Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův. On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli. Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho, Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému. I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí. I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí. A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli. Nejposléze po všech umřela i žena. Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku? A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají. Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati. Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení. A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým. Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi. Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl. I neodvážili se jeho na nic více tázati.
Lukáš 20:20-40 Bible 21 (B21)
Dali ho tedy sledovat. Poslali špehy, kteří se měli tvářit jako spravedliví a snažit se ho chytit za slovo, aby ho mohli vydat vládě a pravomoci římského prokurátora. Zeptali se ho: „Mistře, víme, že mluvíš i učíš správně a že nikomu nestraníš, ale pravdivě vyučuješ Boží cestě. Je správné dávat císaři daň, nebo ne?“ Ježíš poznal jejich záludnost. Řekl jim: „Ukažte mi denár. Čí nese obraz a nápis?“ „Císařův,“ odpověděli. „Dejte tedy císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží,“ řekl jim. A tak ho nedokázali veřejně chytit za slovo a v úžasu nad jeho odpovědí zmlkli. Tehdy k němu přišli někteří ze saduceů (kteří popírají vzkříšení) a zeptali se ho: „Mistře, Mojžíš nám napsal, že když ženatý muž zemře bezdětný, má si jeho ženu vzít jeho bratr, aby svému bratru zplodil potomka. Bylo sedm bratrů. První se oženil a zemřel bezdětný. Potom si ji vzal druhý, třetí a tak dále. Všech sedm jich zemřelo, aniž by zanechali děti. Nakonec pak zemřela i ta žena. Kdo z nich ji tedy bude mít za manželku, až přijde vzkříšení? Vždyť ji mělo všech sedm!“ Ježíš jim odpověděl: „Synové tohoto věku se žení a vdávají. Ti, kdo budou hodni dosáhnout příštího věku a vzkříšení z mrtvých, se už ale ženit a vdávat nebudou. Také už nebudou moci zemřít – budou totiž jako andělé. Jsou to synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení. A to, že mrtví vstávají, ukázal už Mojžíš u onoho keře, když Hospodina nazývá Bohem Abrahama, Bohem Izáka a Bohem Jákoba. On přece není Bohem mrtvých, ale živých – pro něj jsou živí všichni!“ „Mistře, to jsi řekl dobře,“ poznamenali někteří znalci Písma. Tamti už se ho totiž neodvažovali na nic ptát.
Lukáš 20:20-40 Český studijní překlad (CSP)
Pozorně ho sledovali a poslali špehy, kteří předstírali, že jsou spravedliví, aby ho chytili za slovo, a tak ho mohli vydat vrchnosti a vladařově pravomoci. Otázali se ho: “Učiteli, víme, že správně mluvíš a učíš a nebereš ohled na osobu, ale podle pravdy učíš Boží cestě. Je nám dovoleno dát daň císaři, nebo ne?” Ježíš zpozoroval jejich lstivost a řekl jim: “[Proč mne zkoušíte?] Ukažte mi denár! Čí má obraz a nápis?” Oni řekli: “Císařův.” On jim řekl: “Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.” A nedokázali ho před lidem nachytat v [jeho] řeči; podivili se jeho odpovědi a zmlkli. Přišli někteří ze saduceů, kteří popírají vzkříšení, a zeptali se ho: “Učiteli, Mojžíš nám napsal, že zemřeli něčí bratr, který má ženu a je bezdětný, aby si tu ženu vzal za manželku jeho bratr a vzbudil svému bratru potomka. Bylo tedy sedm bratrů. Oženil se první a zemřel bezdětný. Stejně i druhý. Také třetí si ji vzal a stejně všech sedm; nezanechali děti a zemřeli. Nakonec zemřela i ta žena. Komu z nich bude tato žena patřit při vzkříšení? Vždyť všech sedm ji mělo za ženu.” Ježíš jim řekl: “Synové tohoto věku se žení a vdávají. Avšak ti, kteří budou uznáni za hodny dosáhnout budoucího věku a zmrtvýchvstání, se nebudou ženit ani vdávat. Vždyť již nebudou moci ani zemřít, neboť budou jako andělé a budou synové Boží, jsouce syny zmrtvýchvstání. A že mrtví vstávají, ukázal i Mojžíš "při keři", když nazývá Pána Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým. Bůh není Bohem mrtvých, ale živých, neboť všichni žijí jemu.” Někteří z učitelů Zákona na to řekli: “Učiteli, dobře jsi to řekl.” A už se ho neodvažovali na nic ptát.