Leviticus 22:1-25 - Compare All Versions

Sdílet

I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: Mluv Aronovi a synům jeho, ať se zdržují od věcí těch, kteréž jsou posvěceny od synů Izraelských, a ať nepoškvrňují jména svatého mého v tom, což mi oni posvěcují: Já jsem Hospodin. Rci jim: Kdo by koli ze všeho semene vašeho v pronárodech vašich přistoupil ku posvěceným věcem, kterýchž by posvětili synové Izraelští Hospodinu, když nečistota jeho na něm jest, vyhlazena bude duše ta od tváři mé: Já jsem Hospodin. Kdo by koli z semene Aronova byl malomocný, aneb tok semene trpící, nebude jísti z věcí posvěcených, dokavadž by se neočistil. A kdož by se koli dotekl nečistoty těla mrtvého, aneb toho, z něhož by vyšlo símě scházení, Aneb kdo by se dotkl kterého zeměplazu, jímž by se poškvrnil, aneb člověka, pro něhož by byl nečistý vedlé všelijaké nečistoty jeho: Èlověk, kterýž by se čehokoli toho dotekl, nečistý bude až do večera, a nebude jísti z věcí posvěcených, leč by umyl tělo své vodou. A po západu slunce čistý bude, a potom bude moci jísti z věcí posvěcených, nebo pokrm jeho jest. Mrchy a udáveného jísti nebude, aby se tím nepoškvrnil: Já jsem, Hospodin. Protož ostříhati budou přisluhování mých, aby hříchů na se neuvedli, a nezemřeli v něm, proto že je zprznili: Jáť jsem Hospodin posvětitel jejich. Žádný cizí nebude jísti z věcí posvěcených, ani podruh kněžský, ani nájemník nebude jísti věcí posvěcených. Koupil-li by kněz člověka za své peníze, ten jísti bude z věcí těch, též v domě jeho zplozený; ti budou jísti z pokrmu jeho. Ale dcera knězova, kteráž by se vdala za muže z jiného pokolení, ta z obětí vzhůru pozdvižených, totiž věcí svatých, nebude jísti. Kdyby pak dcera knězova ovdověla, aneb zahnána byla od muže, nemající plodu, a navrátila by se do domu otce svého: tak jako v dětinství svém chléb otce svého jísti bude, cizí pak žádný nebude jísti z něho. Jedl-li by pak kdo z nedopatření věci posvěcené, pátý díl nad to přidá knězi, a nahradí jemu tu věc posvěcenou, Aby nepoškvrňovali věcí svatých, kteréž by synové Izraelští obětovali Hospodinu, A neuvozovali na ně pokuty za provinění, že jedli věci posvěcené jejich; nebo já jsem Hospodin, kterýž jich posvěcuji. Dále mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka: Mluv k Aronovi a k synům jeho i ke všechněm synům Izraelským, a rci jim: Kdož by koli z domu Izraelského aneb z pohostinných, kteříž jsou v Izraeli, obětovali obět svou vedlé všech slibů svých, vedlé všech darů dobrovolných svých, kteréž by obětovali Hospodinu v obět zápalnou: Z dobré vůle své obětovati budete samce bez poškvrny, z skotů, z ovcí a z koz. Což by koli mělo na sobě vadu, nebudete toho obětovati; nebo nebude příjemné od vás. Pakli by kdo obětoval obět pokojnou Hospodinu, vykonávaje slib svůj, aneb dobrovolný dar, buď z skotů, aneb z bravů; ať jest bez vady, aby bylo příjemné; nebudeť žádné poškvrny na něm. Slepého aneb polámaného, osekaného aneb uhřivého, prašivého aneb s lišeji, takového neobětujte Hospodinu a nedávejte jich k ohnivé oběti na oltář Hospodinův. Vola neb dobytče s nedorostlými neb přerostlými oudy, v dobrovolný zajisté dar obětovati je budeš, ale za slib nebude příjemný. Ztlačeného aneb ztlučeného, odtrženého, vykleštěného nebudete obětovati Hospodinu; neučiníte toho v zemi vaší. A z ruky cizozemce nebudete obětovati chleba Bohu svému ze všech těch věcí, nebo porušení jejich jest na nich; vadu mají, nebudou příjemné od vás.

Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Mluv k Áronovi a jeho synům, ať zacházejí uctivě se svatými dary, jež mi synové Izraele obětují jako svaté – jinak by znesvětili mé svaté jméno. Já jsem Hospodin. Řekni jim: Kdokoli z vašich potomků ve všech vašich pokoleních by přistoupil ke svatým darům (jež synové Izraele obětují Hospodinu jako svaté) ve stavu vlastní nečistoty, takový člověk bude vyvržen z mé přítomnosti. Já jsem Hospodin. Kdokoli z Áronových potomků by byl malomocný nebo by trpěl výtokem, nesmí jíst ze svatých darů, dokud se neočistí. Dotkne-li se něčeho poskvrněného mrtvolou nebo má výron semene nebo se dotkne nějaké havěti, jež by ho poskvrnila, anebo člověka, který by ho poskvrnil nějakou nečistotou, každý takový bude nečistý až do večera. Nebude jíst ze svatých darů, pokud si neomyje tělo vodou. Jakmile zapadne slunce, bude čistý a bude moci jíst ze svatých darů – vždyť je to jeho pokrm. Nesmí se však poskvrnit tím, že by jedl něco zdechlého nebo rozsápaného. Já jsem Hospodin. Ať zachovávají, co jsem jim svěřil, aby na sebe neuvalili hřích a kvůli němu nezemřeli, když by to znesvětili. Já jsem Hospodin, jejich Posvětitel. Svaté věci nesmí jíst nikdo nepovolaný. Ani knězův host nebo nádeník nesmí jíst nic svatého. Když si ale kněz koupí otroka, ten z toho jíst smí; rovněž otroci narození v jeho domě smí jíst z jeho pokrmu. Pokud se kněžská dcera provdá za nekněze, nebude již moci jíst ze svatých obětních příspěvků. Pokud kněžská dcera ovdoví nebo ji její muž zapudí a vrátí se bezdětná do domu svého otce, smí jíst z pokrmu svého otce jako za svého mládí. Žádný nepovolaný to však jíst nesmí. Když někdo nedopatřením sní, co je svaté, musí to knězi nahradit a přidat k tomu ještě pětinu ceny. Svaté dary, jež synové Izraele oddělují pro Hospodina, nesmí být znesvěceny. Kdyby jedli svaté dary, uvalili by na sebe provinění vyžadující oběť odškodnění. Já jsem Hospodin, jejich Posvětitel.“ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Mluv k Áronovi, k jeho synům a ke všem Izraelitům: Kdokoli z domu Izraele nebo z přistěhovalců žijících v Izraeli přinese Hospodinu zápalnou oběť, aby splnil svůj slib, nebo jako dobrovolný dar, ať přivede ze skotu, z ovcí nebo koz samce bez vady, abyste došli zalíbení. Nepřivedete nic, na čem by byla vada, neboť byste tím nedošli zalíbení. Kdo přinese Hospodinu pokojnou oběť, aby splnil svůj slib, nebo jako dobrovolný dar, ať už ze skotu nebo z bravu, musí ta oběť být bez vady, aby došla zalíbení – nesmí na ní být vada. Nesmíte Hospodinu přinést nic slepého, polámaného, zmrzačeného, vředovitého, se svrabem či lišejem. Nic takového nedáte Hospodinu na oltář jako ohnivou oběť. Býka nebo berana s pokroucenými nebo zakrslými údy smíš obětovat jako dobrovolný dar, jako slib však nedojde zalíbení. Nesmíte Hospodinu přinést zvíře s rozmáčknutými, roztlučenými, utrženými nebo uříznutými varlaty; to ve své zemi dělat nebudete. Ani od cizince nepřivedete žádné takové jako pokrm svého Boha, neboť mají na sobě porušení, je na nich vada – nedojdete jimi zalíbení.“

Hospodin promluvil k Mojžíšovi: Promluv k Áronovi a jeho synům, aby se svatými dary synů Izraele, které mi posvěcují, jednali s úctou, aby neznesvětili mé svaté jméno. Já jsem Hospodin. Řekni jim: Kdokoliv ze všech vašich potomků ve vašich pokoleních by přistoupil ke svatým darům, jež synové Izraele zasvěcují Hospodinu, a byla na něm nečistota, takový člověk bude přede mnou vyhlazen. Já jsem Hospodin. Kdokoliv z potomstva Áronova by byl postižen malomocenstvím či trpěl výtokem, nebude jíst ze svatých věcí, dokud nebude čistý. Ten, kdo by se dotkl čehokoliv znečištěného mrtvým nebo muže, z něhož vyšel výron semene, nebo ten, kdo by se dotkl jakékoliv havěti, která je pro něj nečistá, nebo člověka, který je pro něj nečistý jakoukoliv nečistotou, ten, kdo by se toho dotkl, bude nečistý až do večera a nebude jíst ze svatých věcí, dokud si neumyje tělo vodou. Až zajde slunce, bude čistý, potom může jíst ze svatých věcí, neboť je to jeho pokrm. Zdechlinu ani rozsápané zvíře nebude jíst, aby se s ním poskvrnil. Já jsem Hospodin. Ať zachovávají můj řád, aby na sobě nenesli hřích a nezemřeli kvůli němu, protože by to znesvětili. Já jsem Hospodin, který je posvěcuji. Nikdo cizí nebude jíst svaté věci. Ani příchozí u kněze či najatý nebude jíst svaté věci. Když ale kněz koupí někoho za stříbro do vlastnictví, ten může z toho jíst a také potomci jeho domu mohou jíst z jeho pokrmu. Když se dcera kněze vdá za někoho cizího, nebude jíst ze svatých darů pozdvihování. Když však dcera kněze ovdoví či bude zapuzená a nebude mít potomka a vrátí se do domu svého otce jako v mládí, může jíst z pokrmu svého otce. Ale nikdo cizí z toho jíst nebude. Jestliže by někdo jedl svaté věci nedopatřením, přidá k tomu pětinu a dá ty svaté věci knězi. Neznesvětí svaté dary synů Izraele, které Izraelci přinášejí Hospodinu, takže by na ně uvalili trest za provinění, že jedli jejich svaté dary; neboť já jsem Hospodin, který je posvěcuji. Hospodin promluvil k Mojžíšovi: Promluv k Áronovi, k jeho synům a ke všem synům Izraele a řekni jim: Když bude kdokoliv z domu Izraele a z příchozích v Izraeli přinášet svůj obětní dar za jakýkoliv slib či jakoukoliv dobrovolnou oběť, která se Hospodinu přináší jako zápalná oběť, abyste došli zalíbení, musí to být samec bez vady ze skotu, ovcí nebo koz. Nic, na čem je vada, nebudete přinášet, neboť byste nedošli zalíbení. Když někdo chce přinést Hospodinu obětní hod pokojné oběti jako splnění zvláštního slibu či jako dobrovolnou oběť ze skotu nebo bravu, bude to zvíře bez vady, abyste došli zalíbení; nebude na něm žádná vada. Slepé nebo se zlomeninou nebo zmrzačené nebo s bradavicí nebo s hnisavou ranou nebo s lišejem, takové nepřinesete Hospodinu; z nich nebudete dávat ohnivé oběti Hospodinu na oltář. Býka nebo ovci s příliš dlouhými či zakrslými končetinami můžeš obětovat jako dobrovolnou oběť, ale jako splnění slibu nenajde zalíbení. Zvíře s rozmáčknutými, rozdrcenými, odtrženými či odříznutými varlaty nepřinesete Hospodinu; ve své zemi to nebudete dělat. Ani od cizince nepřinesete pokrm svému Bohu z ničeho takového, neboť je na nich poškození, je na nich vada, nezískají vám zalíbení.