Jozue 22:21-34
Jozue 22:21-34 Bible Kralická 1613 (BKR)
I odpověděli synové Rubenovi a synové Gádovi a polovice pokolení Manassesova, a mluvili s knížaty tisíců Izraelských: Silný Bůh Hospodin, silný Bůh Hospodin, onť ví, ano sám Izrael pozná, žeť jsme ne z zpoury a všetečnosti proti Hospodinu to učinili, jináč nezachovávejž nás ani dne tohoto. Jistě žeť jsme nestavěli sobě oltáře k tomu, abychom se odvrátiti měli a nejíti za Hospodinem, ani k obětování na něm zápalů a obětí suchých, a k obětování na něm obětí pokojných, sic jináč Hospodin sám ať to vyhledává. Anobrž raději obávajíce se té věci, učinili jsme to, myslíce: Potom mluviti budou synové vaši synům našim, řkouce: Co vám do Hospodina Boha Izraelského? Poněvadž meze položil Hospodin mezi námi a vámi, ó synové Rubenovi a synové Gádovi, Jordán tento, nemáte vy dílu v Hospodinu. I odvrátí synové vaši syny naše od bázně Hospodinovy. Protož jsme řekli: Přičiňme se a vzdělejme oltář, ne pro zápaly a oběti, Ale aby byl svědkem mezi námi a vámi, a mezi potomky našimi po nás, k vykonávání služby Hospodinu před ním zápaly našimi, a obětmi našimi a pokojnými obětmi našimi, a aby neřekli potom synové vaši synům našim: Nemáte dílu v Hospodinu. Protož jsme řekli: Jestliže by potom mluvili nám neb potomkům našim, tedy odpovíme: Vizte podobenství oltáře Hospodinova, kterýž učinili otcové naši, ne pro zápaly ani oběti, ale aby byl na svědectví mezi námi a vámi. Odstup to od nás, abychom odporovati měli Hospodinu, a odvraceti se dnes a nejíti za Hospodinem, stavějíce oltář k zápalům, k obětem suchým a jiným obětem, mimo oltář Hospodina Boha našeho, kterýž jest před stánkem jeho. Uslyšev pak Fínes kněz a knížata shromáždění a přední z tisíců Izraelských, kteříž s ním byli, slova, kteráž mluvili synové Rubenovi a synové Gádovi a synové Manassesovi, líbilo se jim. I řekl Fínes, syn Eleazara kněze, synům Rubenovým a synům Gádovým, i synům Manassesovým: Nyní jsme poznali, že u prostřed nás jest Hospodin, a že jste se nedopustili proti Hospodinu přestoupení toho, a tak vysvobodili jste syny Izraelské z ruky Hospodinovy. Tedy navrátil se Fínes, syn Eleazara kněze, i ta knížata od synů Rubenových a od synů Gádových z země Galád do země Kananejské k synům Izraelským a oznámili jim tu věc. I líbilo se to synům Izraelským, a dobrořečili Boha synové Izraelští, a již více nemluvili o to, aby táhli proti nim k boji a zkazili zemi, v kteréž synové Rubenovi a synové Gádovi bydlili. Nazvali pak synové Rubenovi a synové Gádovi oltář ten Ed, řkouce: Nebo svědkem bude mezi námi, že Hospodin jest Bůh.
Jozue 22:21-34 Bible 21 (B21)
Synové Rubenovi a Gádovi s polovinou kmene Manasesova na to odpověděli náčelníkům izraelských tisíců těmito slovy: „Bůh bohů Hospodin! Bůh bohů Hospodin! On to ví a ať to ví i Izrael: Pokud šlo o vzpouru, pokud šlo o zradu na Hospodinu – pak už nám, Bože, nepomáhej! Pokud jsme si postavili oltář, abychom se odvrátili od Hospodina nebo abychom na něm přinášeli zápalné, moučné nebo pokojné oběti, pak ať nás potrestá sám Hospodin! Udělali jsme to jen z obavy, aby vaši synové v budoucnu neřekli našim synům: ‚Co vám je do Hospodina, Boha Izraele, synové Rubenovi a Gádovi? Hospodin mezi nás a vás položil hranici: tento Jordán. Vy nemáte s Hospodinem co do činění!‘ A tak by vaši synové mohli naše syny odvrátit od úcty k Hospodinu. Řekli jsme si tedy: Přičiňme se a postavme si oltář. Ne pro zápaly a oběti, ale aby byl svědkem mezi námi a vámi i mezi našimi budoucími pokoleními, že sloužíme Hospodinu svými zápaly i pokojnými oběťmi před jeho tváří. Vaši synové tak v budoucnu nebudou moci říkat našim synům: ‚Vy nemáte s Hospodinem co do činění.‘ Řekli jsme si: Kdyby nám nebo našim potomkům něco takového v budoucnu řekli, odpovíme: ‚Pohleďte na to zpodobení Hospodinova oltáře, jež vytvořili naši otcové – ne pro zápaly a oběti, ale aby byl svědkem mezi námi a vámi.‘ Ale bouřit se proti Hospodinu? To nikdy! Neodvrátili jsme se dnes od Hospodina stavbou oltáře pro zápalné, moučné nebo pokojné oběti. Jediný takový oltář stojí před příbytkem Hospodina, našeho Boha!“ Když kněz Pinchas, vůdcové obce a s nimi náčelníci izraelských tisíců uslyšeli, co říkali synové Rubenovi, Gádovi a Manasesovi, líbilo se jim to. Kněz Pinchas, syn Eleazarův, pak Rubenovým, Gádovým a Manasesovým synům odpověděl: „Dnes jsme poznali, že Hospodin je mezi námi. Žádnou zradu proti Hospodinu jste nespáchali. Uchovali jste syny Izraele před Hospodinovým trestem.“ Kněz Pinchas, syn Eleazarův, a vůdcové obce se pak vrátili z gileádského kraje od Rubenových a Gádových synů do kanaánské země k synům Izraele a podali jim zprávu. Synům Izraele se to líbilo. Dobrořečili Bohu a přestali říkat, že proti synům Rubenovým a Gádovým vytáhnou do boje a zpustoší zem, ve které bydlí. Rubenovi a Gádovi synové pak ten oltář pojmenovali Ed, Svědek, neboť řekli: „Je svědkem mezi námi, že Hospodin je Bůh.“
Jozue 22:21-34 Český studijní překlad (CSP)
Nato synové Rúbenovi, synové Gádovi a polovina kmene Manasesova odpověděli. Promluvili s předáky izraelských rodů: Bůh Bohů Hospodin, Bůh Bohů Hospodin to ví a Izrael ať to pozná: Jestliže jsme ve vzpouře nebo ve věrolomnosti proti Hospodinu, nezachraňuj nás tohoto dne, abychom pro sebe stavěli oltář a odvrátili se od Hospodina. A jestliže jsme to udělali, abychom na něm přinášeli zápalnou a přídavnou oběť, anebo abychom na něm konali obětní hody pohostinných obětí, to ať Hospodin sám posoudí. Zdalipak jsme však toto neučinili v obavě z toho, že zítra řeknou vaši synové našim synům: Co je vám do Hospodina, Boha Izraele? Hospodin ustanovil Jordán jako hranici mezi námi a mezi vámi, synové Rúbenovi a synové Gádovi; vy nemáte podíl v Hospodinu. A tak odradí vaši synové naše syny, aby se nebáli Hospodina. I řekli jsme si: Učiňme nyní pro sebe to, že vybudujeme oltář, ne pro zápalnou oběť ani pro obětní hod. Neboť bude svědkem mezi námi a vámi a mezi našimi pokoleními po nás, abychom konali službu Hospodinu před jeho obličejem svými zápalnými oběťmi, obětními hody a svými pohostinnými oběťmi. A vaši synové neřeknou zítra našim synům: Vy nemáte podíl v Hospodinu. Řekli jsme si: Když se stane, že to zítra povědí nám a našim pokolením, odpovíme: Podívejte se na napodobeninu Hospodinova oltáře, kterou zhotovili naši otcové ne pro zápalnou oběť ani pro obětní hod, neboť je svědkem mezi námi a vámi. Ať je to od nás vzdáleno, že by se někdo z nás vzbouřil proti Hospodinu a odvrátil se dnes od Hospodina, aby stavěl oltář pro zápalnou oběť, pro přídavnou oběť a pro obětní hod mimo oltář Hospodina, našeho Boha, který je před jeho příbytkem. I vyslechl kněz Pinchas, předáci obce a vůdcové izraelských rodů, kteří byli s ním, slova, která promluvili synové Rúbenovi, synové Gádovi a synové Manasesovi, a v jejich očích to bylo dobré. Tu řekl Pinchas, syn kněze Eleazara, synům Rúbenovým, synům Gádovým a synům Manasesovým: Dnes jsme poznali, že Hospodin je mezi námi. Když jste se nezpronevěřili Hospodinu touto věrolomností, tehdy jste vysvobodili syny Izraele z Hospodinovy ruky. Potom se vrátil Pinchas, syn kněze Eleazara, a předáci od synů Rúbenových a od synů Gádových ze země Gileádu do země kenaanské k synům Izraele a donesli jim zpět zprávu. Ta zpráva byla dobrá v očích synů Izraele a synové Izraele dobrořečili Bohu. Neříkali už, že na ně vytáhnou s armádou, aby zničili zemi, ve které synové Rúbenovi a synové Gádovi pobývají. Synové Rúbenovi a synové Gádovi pak oltář pojmenovali, protože je svědkem mezi námi, že Hospodin je Bůh.