Job 14:1-9
Job 14:1-9 Bible Kralická 1613 (BKR)
Èlověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování. Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá. A však i na takového otvíráš oko své, a mne uvodíš k soudu s sebou. Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden. Poněvadž vyměřeni jsou dnové jeho, počet měsíců jeho u tebe, a cíles jemu položil, kterýchž by nepřekračoval: Odvrať se od něho, ať oddechne sobě, a zatím aby přečekal jako nájemník den svůj. O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne, By se pak i sstaral v zemi kořen jeho, a v prachu již jako umřel peň jeho: Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř.
Job 14:1-9 Bible 21 (B21)
Smrtelník z ženy zrozený má jen pár dnů – a plných trápení. Jako květ vzejde a uvadne, jako stín prchne, nezastaví se. Přesto však z něho oči nespouštíš a k soudu s tebou ho poháníš. Kdo umí nečisté v čisté obrátit? Ani jediný! Ty jsi mu spočítal jeho dny, počet měsíců jsi mu odměřil, dal jsi mu meze, jež nesmí překročit. Odvrať svůj pohled, nech ho být, ať si užije život jako nádeník! Strom, ten má aspoň naději: Když bude poražen, znovu vyraší, nic nezastaví jeho výhonky. I kdyby jeho kořeny v zemi zpuchřely, i kdyby jeho kmen v prachu tlel, jen ucítí vodu, vypučí zase, jak mladý stromek větve vyžene.
Job 14:1-9 Český studijní překlad (CSP)
Člověk narozený z ženy je ukrácen na životě a nasycen nepokojem. Jako květ vzchází a uvadá, prchá jako stín a trvání nemá. Ano, na takového otvíráš své oči a chceš mě přivést na soud se sebou. Kdo učiní z nečistého čisté? Nikdo. Jestliže jsou určeny jeho dny, počet jeho měsíců je u tebe; jeho hranice jsi ustanovil a nepřekročí je. Odhlédni od něj, ať si odpočine, dokud si neoblíbí svůj den jako najatý dělník. Vždyť pro strom je naděje: Jestliže bude vyťat, zase obrazí, jeho ratolest nepřestane růst. I kdyby jeho kořen v zemi zestárl a jeho pařez odumřel v hlíně, jen ucítí vodu, vypučí a vydá ratolesti jako mladý štěp.