Jan 9:1-41

Jan 9:1-41 Slovo na cestu (SNC)

Cestou Ježíš potkal člověka, který byl od narození slepý. „Mistře,“ ptali se Ježíše učedníci, „proč se narodil slepý? Zhřešil on, nebo jeho rodiče?“ „Nehledejte vinu ani u něho, ani u jeho rodičů,“ odpověděl Ježíš. „Jeho slepota dovolí Bohu, aby ukázal svoje dílo pro člověka. Dílo spásy musí být vykonáno, pokud je k němu příležitost. Člověk pracuje ve dne, v noci jsme všichni jako slepí. Dokud prosvětluji temnotu světa, je čas k Božímu dílu.“ Pak Ježíš plivl na zem, ze sliny udělal bláto, potřel jím slepcovy oči a přikázal: „Běž se umýt do rybníka Siloe.“ Slepý Ježíše poslechl. Umyl si v rybníku obličej a pak si promnul oči. Náhle zjistil, že vidí. Ti, kdo ho znali jako slepého, se divili: „Je to ten slepý žebrák, nebo ne?“ Někteří si mysleli, že je to on, jiní, že je to jeho dvojník. Ale on řekl: „Jsem to já!“ „A jak to, že teď vidíš?“ ptali se ho. Pověděl jim, jak se to stalo: „Nějaký Ježíš mi potřel oči blátem a řekl mi, abych se umyl v rybníku Siloe. Udělal jsem to a od té chvíle vidím.“ „Nevíš, kde bychom ho našli?“ ptali se zvědavě. „To nevím,“ odpověděl. Slepec byl uzdraven v sobotu, a proto ho odvedli k farizejům a tam musel znovu vyprávět, jak se to přihodilo. Některým z nich se to nelíbilo: „Ten člověk neuzdravuje z Božího pověření. Vždyť nezachovává sobotu.“ Jiní ho zase bránili: „Takové zázraky přece nemůže dělat hříšný člověk.“ A už byli v sobě. Znovu se tedy obrátili na uzdraveného: „Co ty si o něm myslíš?“ „Určitě je to Boží posel,“ odpověděl jim. Farizejové začali pochybovat o tom, že býval slepý. Zavolali si jeho rodiče a zeptali se jich: „Je to váš slepý syn, který od narození neviděl?“ Rodiče odpověděli: „Je to náš syn a býval vždycky slepý. Ovšem nevíme, kdo ho uzdravil. Konečně, je už dospělý, ať vám to řekne sám.“ Odpověděli vyhýbavě, protože se báli. Farizejové hrozili vyloučením z židovské obce každému, kdo by Ježíše prohlásil za Mesiáše. A tak si znovu zavolali toho bývalého slepce a přikázali mu: „Řekni pravdu! Bůh tě slyší! Víme, že Ježíš je špatný člověk.“ „Nevím, co je to za člověka,“ odpověděl uzdravený, „ale vím, že jsem byl slepý a teď vidím!“ „Jak tě uzdravil, co s tebou dělal?“ ptali se ho znovu. „Už jsem vám to řekl jednou,“ odpověděl, „proč se mne na to znovu ptáte? Chcete se snad stát jeho učedníky?“ Farizejové mu spílali a osopili se na něj: „Ty jsi jeho učedník, my jsme učedníci Mojžíšovi. Víme, že Bůh mluvil k Mojžíšovi, ale o tomto člověku nevíme vůbec nic.“ „To je ale divné! Vy nevíte, kdo to je, a otevřel mi oči,“ řekl uzdravený. „Bůh by jistě nevyslyšel prosbu zlého člověka! Slyší jen toho, kdo ho poslouchá a ctí. Ještě jsem neslyšel, že by někdo uzdravil slepého od narození. Proto si myslím, že by Ježíš nedokázal něco podobného, kdyby ho neposlal Bůh.“ „Ty mrzáku, ty nás budeš poučovat?“ křičeli na něho farizejové a vyhodili ho. Když se Ježíš dověděl, co se mu přihodilo, vyhledal ho a zeptal se: „Věříš v Božího Syna?“ Uzdravený odpověděl: „Rád bych v něho věřil, ale neznám ho.“ Ježíš řekl: „Vidíš ho a právě s tebou mluví.“ „Věřím, Pane!“ vydechl a padl před Ježíšem na kolena. Ježíš dodal: „Přišel jsem na svět proto, abych uvedl věci na pravou míru: slepí prohlédnou a ti, kdo vidí, oslepnou.“ Zaslechli to někteří farizejové a zeptali se: „Jsme my ti slepí?“ „Kdybyste byli opravdu slepí, byla by to polehčující okolnost pro váš hřích,“ odpověděl jim Ježíš. „Vaše vina však zůstává, protože říkáte, že vidíte, a to znamená, že víte, co děláte.“

Jan 9:1-41 Bible Kralická 1613 (BKR)

Pomíjeje Ježíš, uzřel člověka slepého od narození. I otázali se učedlníci jeho, řkouce: Mistře, kdo jest zhřešil, tento-li, čili rodičové jeho, že se slepý narodil? Odpověděl Ježíš: Ani tento nezhřešil, ani rodičové jeho, ale aby zjeveni byli skutkové Boží na něm. Jáť musím dělati dílo toho, kterýž mne poslal, dokudž den jest. Přicházíť noc, kdyžto žádný nebude moci dělati. Dokudž jsem na světě, Světlo jsem světa. To pověděv, plinul na zemi, a učinil bláto z sliny, i pomazal tím blátem oči slepého. A řekl jemu: Jdi, umej se v rybníku Siloe, jenž se vykládá: Poslaný. A on šel a umyl se, i přišel, vida. Sousedé pak a ti, kteříž jej prve vídali slepého, řekli: Však tento jest, kterýž sedával a žebral? Jiní pravili, že ten jest, a jiní, že jest podoben k němu. Ale on pravil: Já jsem. Tedy řekli jemu: Kterak jsou otevříny oči tvé? On odpověděl a řekl: Èlověk ten, kterýž slove Ježíš, bláto učinil a pomazal očí mých, a řekl mi: Jdi k rybníku Siloe, a umej se. I odšed a umyv se, prohlédl jsem. I řekli jemu: Kde jest ten člověk? Řekl: Nevím. Tedy přivedli toho, kterýž někdy byl slepý, k farizeům. Byla pak sobota, když Ježíš učinil bláto a otevřel oči jeho. I tázali se ho opět i farizeové, kterak by prozřel. On pak řekl jim: Bláto položil mi na oči, a umyl jsem se, i vidím. Tedy někteří z farizeů řekli: Tento člověk není z Boha, nebo neostříhá soboty. Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy činiti? I byla různice mezi nimi. Tedy řekli opět slepému: Co ty o něm pravíš, že otevřel oči tvé? A on řekl: Že prorok jest. I nevěřili Židé o něm, by slepý byl a prozřel, až povolali rodičů toho, kterýž byl prozřel. A otázali se jich, řkouce: Jest-li ten syn váš, o kterémž vy pravíte, že by se slepý narodil? Kterakž pak nyní vidí? Odpověděli jim rodičové jeho a řekli: Vímeť, že tento jest syn náš a že se slepý narodil. Ale kterak nyní vidí, nevíme; aneb kdo jest otevřel oči jeho, myť nevíme. Však má léta, ptejte se ho, on sám za sebe mluviti bude. Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli uložili Židé, kdož by ho koli vyznal Kristem, aby byl vyobcován ze školy. Protož řekli rodičové jeho: Máť léta, ptejte se jeho. I zavolali po druhé člověka toho, kterýž býval slepý, a řekli jemu: Vzdej chválu Bohu. My víme, že člověk ten hříšník jest. I odpověděl on a řekl: Jest-li hříšník, nevím, než to vím, že byv slepý, již nyní vidím. I řekli jemu opět: Coť učinil? Kterak otevřel oči tvé? Odpověděl jim: Již jsem vám pověděl, a neslyšeli jste? Což opět chcete slyšeti? Zdaliž i vy chcete učedlníci jeho býti? I zlořečili jemu a řekli: Budiž ty sám učedlníkem jeho, ale myť jsme Mojžíšovi učedlníci. My víme, že Mojžíšovi mluvil Bůh, tento pak nevíme, odkud jest. Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé. Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by byl ctitel Boží a vůli jeho činil by, toho slyší. Od věku není slýcháno, aby kdo otevřel oči slepého tak narozeného. Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti. Odpověděli a řekli jemu: Ty jsi všecken se v hříších narodil, a ty náš učíš? I vyhnali jej ven. Uslyšel pak Ježíš, že jsou jej vyhnali ven. A když jej nalezl, řekl jemu: Věříš-liž ty v Syna Božího? Odpověděl on a řekl: I kdož jest, Pane, abych věřil v něho? I řekl jemu Ježíš: I viděl jsi ho, a kterýž mluví s tebou, onť jest. A on řekl: Věřím, Pane, a klaněl se jemu. I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti, kteříž nevidí, viděli, a ti, jenž vidí, aby slepí byli. I slyšeli to někteří z farizeů, kteříž s ním byli, a řekli jemu: Zdali i my slepí jsme? Řekl jim Ježíš: Byste slepí byli, hříchu byste neměli; ale nyní pravíte: Vidíme, protož hřích váš zůstává.

Jan 9:1-41 Bible 21 (B21)

Když procházel kolem, všiml si člověka slepého od narození. Jeho učedníci se ho zeptali: „Rabbi, kdo zhřešil: on, nebo jeho rodiče, že se narodil slepý?“ Ježíš odpověděl: „Nejde o to, zda zhřešil on, nebo jeho rodiče, ale aby na něm byly zjeveny Boží skutky. Já musím dělat skutky Toho, který mě poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat. Dokud jsem na světě, jsem světlo světa.“ Když to řekl, plivl na zem, udělal ze sliny bláto a pomazal mu jím oči. Potom mu řekl: „Jdi se umýt do rybníka Siloe“ (což se překládá Poslaný). Odešel tedy a umyl se, a když přišel, viděl. Sousedé a ti, kdo ho dříve vídali žebrat, tedy řekli: „Není to snad ten, který tu sedával a žebral?“ Někteří říkali, že je to on, a jiní, že je mu jen podobný. On ale říkal: „Jsem to já!“ „Jak se ti otevřely oči?“ ptali se ho. Odpověděl: „Člověk jménem Ježíš udělal bláto, pomazal mi oči a řekl mi: ‚Jdi se umýt k rybníku Siloe.‘ A když jsem odešel a umyl se, prohlédl jsem.“ „Kde ten člověk je?“ ptali se. „Nevím,“ odpověděl. A tak toho bývalého slepce přivedli k farizeům. Toho dne, kdy Ježíš udělal bláto a otevřel mu oči, totiž byla sobota. Farizeové ho znovu zpovídali, jak prohlédl. „Položil mi na oči bláto, umyl jsem se a vidím,“ odpověděl jim. „Ten člověk není od Boha, vždyť nedodržuje sobotu!“ říkali někteří z farizeů. Jiní zas říkali: „Jak by takové zázraky mohl dělat hříšník?“ A tak se rozdělili na dva tábory. Pak se toho slepce znovu zeptali: „Kdo to podle tebe je, že ti otevřel oči?“ „Je to prorok,“ odpověděl. Židovští představení mu ale nechtěli věřit, že býval slepý a prohlédl. Proto si zavolali jeho rodiče. „Je tohle váš syn? Tvrdíte, že se narodil slepý?“ ptali se jich. „A jak to, že teď vidí?“ „Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý,“ odpověděli jeho rodiče. „Jak to, že teď vidí, ale nevíme. Nevíme, kdo mu otevřel oči. Ptejte se jeho, je přece dospělý, může mluvit sám za sebe.“ (Jeho rodiče to řekli, protože se báli židovských představených. Ti se už totiž dohodli, že kdokoli ho vyzná jako Mesiáše, bude vyobcován ze synagogy. Proto jeho rodiče řekli: „Je dospělý, ptejte se jeho.“) A tak toho bývalého slepce zavolali podruhé a řekli mu: „Vyznej před Bohem pravdu! Jsme si jistí, že je to hříšník.“ „Jestli je to hříšník, nevím,“ odpověděl jim. „Vím jen, že jsem byl slepý a teď vidím.“ A tak ho vyslýchali dál: „Co ti udělal? Jak ti otevřel oči?“ „Už jsem vám to řekl,“ odpověděl jim. „Copak jste to neslyšeli? Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se také stát jeho učedníky?“ Tehdy mu začali spílat: „Sám jsi jeho učedník! My jsme Mojžíšovi učedníci! Víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, ale o tomhle nevíme, co je zač.“ „To je právě divné,“ odpověděl jim ten člověk. „Vy nevíte, co je zač, a přitom mi otevřel oči. Víme přece, že Bůh hříšníky neslyší; slyší jen toho, kdo Boha ctí a koná jeho vůli. Jaktěživ nikdo neslyšel, že by někdo otevřel oči slepě narozeného. Kdyby ten člověk nebyl od Boha, nic takového by nedokázal.“ Odpověděli mu: „Narodil ses plný hříchu, a chceš nás poučovat?“ A s tím ho vyhnali. Když se Ježíš doslechl, že ho vyhnali, našel ho a zeptal se: „Věříš v Syna člověka?“ „Pane,“ odpověděl, „kdo to je, abych v něj mohl věřit?“ „Už jsi ho viděl,“ řekl mu Ježíš. „Je to ten, který s tebou mluví.“ „Věřím, Pane!“ zvolal a padl před ním na kolena. Tehdy Ježíš řekl: „Přišel jsem na tento svět kvůli soudu: aby slepí viděli a vidoucí oslepli.“ Když to uslyšeli někteří z farizeů stojících poblíž, řekli mu: „Cože? Jsme snad i my slepí?“ „Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích,“ odpověděl jim Ježíš. „Vy ale říkáte: ‚Vidíme,‘ a tak váš hřích trvá.“

Jan 9:1-41 Český studijní překlad (CSP)

Cestou uviděl člověka slepého od narození. Jeho učedníci se ho zeptali: “Rabbi, kdo zhřešil, že se narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?” Ježíš odpověděl: “Nezhřešil ani on ani jeho rodiče, ale mají se na něm zjevit Boží skutky. Musím konat skutky toho, kdo mne poslal, dokud je den; přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat. Pokud jsem na světě, jsem světlo světa.” Když to řekl, plivlna zem, udělal ze sliny bláto, pomazal mu tím blátem oči a řekl mu: “Jdi a umyj se v rybníku Siloe (to se překládá Poslaný).” Odešel tedy, umyl se, a když přišel, viděl. Sousedé a ti, kteří ho vídali dříve, když byl žebrákem, říkali: “Není to ten, kdo tu sedával a žebral?” Jedni říkali: "Je to on!" Jiní říkali: "Není, ale je mu podobný." On říkal: "Jsem to já." Řekli mu tedy: “Jak se otevřely tvé oči?” On odpověděl: “Člověk, který se jmenuje Ježíš, udělal bláto, potřel mi oči a řekl mi: "Jdi do Siloe a umyj se." Šel jsem tedy, umyl jsem se a vidím.” Řekli mu: “Kde je ten člověk?” Řekl: “Nevím.” Přivedli toho, který byl dříve slepý, k farizeům. Ten den, kdy Ježíš udělal bláto a otevřel jeho oči, byla totiž sobota. Proto se ho i farizeové ptali, jak prohlédl. On jim řekl: “Přiložil mi bláto na oči, umyl jsem se a vidím.” Někteří z farizeů říkali: “Tento člověk není od Boha, neboť nezachovává sobotu.” Jiní však říkali: “Jak by mohl hříšnýčlověk dělat taková znamení?” A byl mezi nimi rozkol. Řekli tedy opět tomu slepému: “Co ty o něm říkáš, když ti otevřel oči?” On řekl: “Je to prorok.” Židé neuvěřili tomu, že býval slepý a prohlédl, dokud si nezavolali jeho rodiče a nezeptali se jich: “Je toto váš syn, o kterém říkáte, že se narodil slepý? Jak to, že nyní vidí?” Jeho rodiče odpověděli: “Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý. Jak to, že nyní vidí, to nevíme; nevíme také, kdo otevřel jeho oči. Jeho se zeptejte, je dospělý, ať mluví sám za sebe.” To řekli jeho rodiče, protože se báli Židů, neboť Židé se již usnesli, aby ten, kdo by ho vyznal jako Krista, byl vyloučen ze synagogy. Proto jeho rodiče řekli: "Je dospělý, zeptejte se jeho." Zavolali tedy podruhé toho člověka, který byl dříve slepý, a řekli mu: “Vzdej slávu Bohu! My víme, že ten člověk je hříšný.” On odpověděl: “Nevím, jeli hříšný; jedno však vím, že jsem byl slepý, a teď vidím.” Řekli mu: “Co ti učinil? Jak otevřel tvé oči?” Odpověděl jim: “Již jsem vám to řekl, a neslyšeli jste. Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se snad i vy stát jeho učedníky?” Osopili se na něho a řekli: “Ty jsi jeho učedník, my jsme učedníci Mojžíšovi. My víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, o tomto však nevíme, odkud je.” Ten člověk jim řekl: “To je právě divné, že vy nevíte, odkud je -- a otevřel mi oči. Víme, že hříšníky Bůh neslyší; kdo je však zbožný a činí jeho vůli, toho slyší. Od pradávna nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči člověka slepého od narození. Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nemohl by dělat nic.” Řekli mu: “Celý ses v hříších narodil, a nás chceš poučovat?” A vyhnali ho ven. Ježíš uslyšel, že ho vyhnali, nalezl ho a řekl: “Ty věříš v Syna člověka?” On odpověděl: “A kdo to je, Pane, abych v něho mohl věřit?” Ježíš mu řekl: “Viděl jsi ho; je to ten, kdo s tebou mluví.” On řekl: “Věřím, Pane.” A poklonil se mu. A Ježíš řekl: “Já jsem přišel na tento svět k soudu, aby ti, kteří nevidí, viděli, a ti, kteří vidí, se stali slepými.” Uslyšeli to někteří z farizeů, kteří byli s ním, a řekli mu: “Jsme snad i my slepí?” Ježíš jim řekl: “Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích. Vy však říkáte: "Vidíme", proto váš hřích zůstává.”