Jeremiáš 8:1-7
Jeremiáš 8:1-7 Bible Kralická 1613 (BKR)
V ten čas, dí Hospodin, vyberou kosti králů Judských, i kosti knížat jejich, i kosti kněží, i kosti proroků, ano i kosti obyvatelů Jeruzalémských z hrobů jejich, A rozmecí je proti slunci a měsíci, i proti všemu vojsku nebeskému, kteréž milují, a kterýmž slouží, a za kterýmiž chodí, a kterýchž hledají, a kterýmž se klanějí. Nebudou sebrány, ani pochovány, budou místo hnoje na svrchku země. I bude žádostivější smrt nežli život všechněm ostatkům těm, kteříž pozůstanou z rodiny této nešlechetné na všech místech, kdež by koli pozůstali, tam kamž je zaženu, dí Hospodin zástupů. Protož díš jim: Takto praví Hospodin: Tak-liž padli, aby nemohli povstati? Tak-liž se odvrátil, aby se nemohl zase navrátiti? Proč se odvrátil lid tento Jeruzalemský odvrácením věčným? Chytají se lsti, a nechtí se navrátiti. Pozoroval jsem a poslouchal. Nemluví, což pravého jest; není, kdo by želel zlosti své, říkaje: Což jsem učinil? Každý obrácen jest k běhu svému jako kůň, kterýž prudce běží k boji. Ješto čáp u povětří zná nařízené časy své, a hrdlička i řeřáb i vlaštovice šetří času příletu svého, lid pak můj nezná soudu Hospodinova.
Jeremiáš 8:1-7 Bible 21 (B21)
„V ten čas, praví Hospodin, vyhrabou z hrobů kosti judských králů a jejich velmožů, kosti kněží a proroků i kosti jeruzalémských občanů. Vystaví je slunci, měsíci a celému tomu nebeskému zástupu, který tak milovali a kterému sloužili, který následovali, se kterým se radili a kterému se klaněli. Nikdo je neposbírá, nikdo je nepohřbí, zůstanou ležet jako hnůj na zemi. A kamkoli zaženu tu hrstku pozůstalých z toho zlého pokolení, tam všude budou chtít raději zemřít, než aby žili, praví Hospodin zástupů.“ „Řekni jim – Tak praví Hospodin: Když někdo padne, copak už nevstane? Když se odvrátí, nevrátí se zpět? Proč tedy tento lid zůstává odvrácený? Proč se Jeruzalém stále odvrací? Drží se lži, vrátit se nechtějí. Pozorně jsem naslouchal, ale nikdo se o tom nezmínil. Nikdo nelituje, co zlého spáchal, neříká: ‚Co jsem to učinil?‘ Každý se řítí střemhlav dál jako kůň, když se žene do bitvy. I ten čáp na nebi zná svá období, hrdlička, rorýs i drozd dodržují čas, kdy se mají stěhovat. Můj lid ale netuší, neví, co Hospodin nařídil.
Jeremiáš 8:1-7 Český studijní překlad (CSP)
V onen čas, je Hospodinův výrok, vyberou z jejich hrobů kosti judských králů, kosti jejich knížat, kosti kněží, kosti proroků a kosti obyvatel Jeruzaléma a rozházejí je před sluncem, před měsícem a před celým nebeským zástupem, které si zamilovali, kterým sloužili, za kterými chodili, které vyhledávali a kterým se klaněli; nebudou sebrány, nebudou pohřbeny, budou jako hnůj na povrchu země. Celý ostatek pozůstalých z této zlé čeledi na každém místě, kam jsem ty pozůstalé zahnal, si raději vyvolí smrt nežli život, je výrok Hospodina zástupů. Řekni jim: Toto praví Hospodin: Padnouli lidé, nepovstanou? Jestliže se někdo odvrátí, nenavrátí se zase zpět? Proč se tedy tento lid, Jeruzalém, odvrátil trvalým odvrácením? Drží se pevně klamu a odmítají se navrátit. Pozorně jsem naslouchal a slyšel, že nemluví správně; není nikdo, kdo by litoval svého zla a řekl: Co jsem to provedl? Každý se odvrací ke svému způsobu života, jako se kůň řítí do boje. I čáp na nebi zná svůj určený čas, hrdlička, vlaštovka i jeřáb zachovávají dobu svého příletu, ale můj lid nezná Hospodinovo nařízení.