Soudců 16:1-31
Soudců 16:1-31 Bible Kralická 1613 (BKR)
Odšel pak Samson do Gázy, a uzřev tam ženu nevěstku, všel k ní. I povědíno obyvatelům Gázy: Samson přišel sem. Kteříž obeslavše se, střáhli na něj v bráně města přes celou noc, a stavěli se tiše té celé noci, řkouce: Až ráno zabijeme jej. Spal pak Samson až do půl noci, a o půl noci vstal, a pochytiv vrata brány městské s oběma veřejemi a s závorou, vložil na ramena svá a vnesl je na vrch hory, kteráž byla naproti Hebronu. Potom pak zamiloval ženu v údolí Sorek, jejíž jméno bylo Dalila. I přišli knížata Filistinská k ní a řekli jí: Oklamej ho a zvěz, v čem jest síla jeho tak veliká, a jak bychom přemohli jej, abychom svížíce, skrotili jej; tobě pak jeden každý z nás dáme tisíc a sto lotů stříbra. Tedy řekla Dalila Samsonovi: Prosím, oznam mi, v čem jest tak veliká síla tvá, a čím bys svázán a zemdlen býti mohl? Odpověděl jí Samson: Kdyby mne svázali sedmi houžvemi surovými, kteréž ještě neuschly, tedy zemdlím, a budu jako jiný člověk. I přinesli jí knížata Filistinská sedm houžví surových, kteréž ještě neuschly, a svázala ho jimi. (V zálohách pak nastrojeni byli někteří u ní v komoře.) I řekla jemu: Filistinští na tě, Samsone. A on roztrhl houžve, jako by přetrhl nit koudelnou, přistrče k ohni, a není poznána síla jeho. Tedy řekla Dalila Samsonovi: Aj, oklamals mne a lživě jsi mi mluvil. Prosím, oznam mi nyní, čím bys mohl svázán býti? Kterýž odpověděl jí: Kdyby mne tuze svázali novými provazy, jimiž by ještě nic děláno nebylo, tedy zemdlím a budu jako kdokoli jiný z lidí. I vzala Dalila provazy nové a svázala ho jimi, a řekla jemu: Filistinští na tě, Samsone. (Zálohy pak nastrojeny byly v komoře.) I roztrhl je na rukou svých jako nitku. Tedy řekla Dalila Samsonovi: Až dosavad jsi mne svodil, a mluvils mi lež. Pověziž mi, čím bys svázán býti mohl. Odpověděl jí: Kdybys přivila sedm pramenů z vlasů hlavy mé k vratidlu tkadlcovskému. Což učinivši, zarazila hřebem, a řekla jemu: Filistinští na tě, Samsone. A procítiv ze sna svého, vytrhl hřeb, osnovu i s vratidlem. Opět řekla jemu: Kterak ty pravíš: Miluji tě, poněvadž srdce tvé není se mnou? Již jsi mne potřikrát oklamal a neoznámils mi, v čem jest tak veliká síla tvá. Když tedy trápila jej slovy svými každého dne, a obtěžovala jej, umdlena jest duše jeho, jako by již měl umříti. I otevřel jí cele srdce své a řekl jí: Břitva nevešla nikdy na hlavu mou, nebo Nazarejský Boží jsem od života matky své. Kdybych oholen byl, odešla by ode mne síla má, a zemdlel bych a byl jako jiný člověk. Viduci pak Dalila, že by cele otevřel jí srdce své, poslala a zavolala knížat Filistinských těmi slovy: Poďte ještě jednou, nebo otevřel mi cele srdce své. Tedy přišli knížata Filistinská k ní, nesouce stříbro v rukou svých. I uspala ho na klíně svém a povolala holiče, i dala oholiti sedm pramenů vlasů hlavy jeho. I počala jím strkati, když odešla od něho síla jeho. A řekla: Filistinští na tě, Samsone. Procítiv pak ze sna svého, řekl: Vyjdu jako i prvé, a probiji se skrze ně. Nevěděl však, že Hospodin odstoupil od něho. Tedy javše ho Filistinští, vyloupili mu oči, a dovedše ho do Gázy, svázali jej dvěma řetězy železnými. A mlel v domě vězňů. Potom počaly mu vlasy na hlavě odrostati po oholení. Knížata pak Filistinská shromáždili se, aby obětovali obět velikou bohu svému Dágonovi a aby se veselili; nebo řekli: Dalť jest bůh náš v ruce naše Samsona nepřítele našeho. A když uzřel jej lid, chválili boha svého; nebo pravili: Dalť jest bůh náš v ruce naše nepřítele našeho a zhoubce země naší, kterýž mnohé z našich zmordoval. I stalo, když se rozveselilo srdce jejich, že řekli: Zavolejte Samsona, aby kratochvílil před námi. Tedy povolali Samsona z domu vězňů, aby hral před nimi; i postavili ho mezi sloupy. Nebo řekl Samson pacholeti, kteréž ho za ruku vodilo: Přiveď mne, ať mohu omakati sloupy, na nichž dům stojí, a zpodepříti se na ně. Dům pak plný byl mužů a žen, a byla tam všecka knížata Filistinská, ano i na vrchu okolo tří tisíc mužů a žen, kteříž dívali se, když Samson hral. I volal Samson k Hospodinu, a řekl: Panovníče Hospodine, prosím, rozpomeň se na mne, a posilni mne, žádám, toliko aspoň jednou, ó Bože, abych se jednou pomstíti mohl za své obě oči nad Filistinskými. Objav tedy Samson oba sloupy prostřední, na nichž dům ten stál, zpolehl na ně, na jeden pravou a na druhý levou rukou svou. Potom řekl Samson: Nechť umře život můj s Filistinskými. A nalehl silně, i padl dům na knížata a na všecken lid, kterýž byl v něm; i bylo mrtvých, kteréž pobil on umíraje, více než těch, kteréž pobil, živ jsa. Tedy přišli přátelé jeho, a všecken dům otce jeho, a vzavše jej, odešli, a pochovali jej mezi Zaraha a Estaol v hrobě Manue otce jeho. A on soudil lid Izraelský dvadceti let.
Soudců 16:1-31 Bible 21 (B21)
Samson se jednou vydal do Gazy. Uviděl tam jednu nevěstku a šel k ní. Mezi obyvateli Gazy se rozneslo: „Samson je tu!“ Obcházeli tedy kolem a celý den na něj číhali v městské bráně. Celou noc ale byli v klidu, protože si říkali: „Zabijeme ho, až se rozední.“ Samson ale zůstal ležet jen do půlnoci. O půlnoci vstal, popadl vrata městské brány a vytrhl je i s oběma veřejemi a závorou. Naložil si je na záda a vynesl je až na vrchol té hory před Hebronem. Jednou se pak zamiloval do jedné ženy v údolí Sorek. Jmenovala se Dalila. Přišli za ní filištínští vládci a žádali ji: „Sveď ho a zjisti, v čem je ta jeho veliká síla a jak bychom ho mohli přemoci, spoutat a zkrotit. Každý z nás ti dá jedenáct set šekelů stříbra.“ Dalila se tedy Samsona vyptávala: „Prozraď mi, prosím, v čem je ta tvoje veliká síla? Čím bys mohl být spoután a zkrocen?“ Samson jí řekl: „Kdyby mě spoutali sedmi novými tětivami, které ještě nevyschly, byl bych slabý jako každý jiný.“ Filištínští vládci za ní tedy přišli se sedmi novými tětivami, které ještě nevyschly, a ona ho jimi spoutala. (V pokoji přitom měla ukryté muže.) Vtom na něj zavolala: „Samsone, Filištíni jdou na tebe!“ On ale ty tětivy roztrhal, jako se trhá koudel, když se jí dotkne plamen. Tajemství jeho síly tedy nebylo odhaleno. Dalila pak Samsonovi vyčítala: „Ach, tys mě oklamal, říkal jsi mi lži! Teď už mi ale pověz, čím bys mohl být spoután.“ Řekl jí tedy: „Kdyby mě pevně spoutali novými provazy, které se ještě na nic nepoužily, byl bych slabý jako každý jiný.“ Dalila pak vzala nové provazy a spoutala ho jimi. Vtom na něj zavolala: „Samsone, Filištíni jdou na tebe!“ (V pokoji přitom měla ukryté muže.) On si ale ty provazy strhal z paží jako nitě. Dalila pak Samsonovi vyčítala: „Až doteď jsi mě klamal, říkal jsi mi lži! Pověz mi, čím bys mohl být spoután?“ Řekl jí tedy: „Kdybys těch sedm copů, co mám na hlavě, vpletla do osnovy a utáhla kolíkem, byl bych slabý jako každý jiný.“ Když pak usnul, Dalila vzala sedm copů na jeho hlavě, vpletla je do osnovy a utáhla kolíkem. Vtom na něj zavolala: „Samsone, Filištíni jdou na tebe!“ Probudil se ze spánku a vytrhl kolík i se stavem a osnovou. A tak mu vyčítala: „Jak můžeš říkat, že mě miluješ, když u mě nemáš srdce? Už třikrát jsi mě oklamal! Copak mi nepovíš, v čem je ta tvoje veliká síla?“ Těmi řečmi ho mučila den co den, až jednou měl toho dotírání k smrti dost. Tehdy jí všechno prozradil: „Mé hlavy se nedotkla břitva, protože jsem už od matčina lůna zasvěcen Bohu jako nazír. Kdyby mě oholili, má síla by mě opustila a byl bych slabý jako každý jiný.“ Dalila poznala, že jí všechno prozradil, a tak poslala pro filištínské vládce: „Přijďte ještě jednou – všechno mi prozradil!“ Filištínští vládci k ní tedy přišli a přinesli s sebou peníze. Potom uspala Samsona na klíně a zavolala někoho, ať mu z hlavy oholí těch sedm copů. Tak ho ovládla a podmanila; jeho síla ho opustila. Vtom zavolala: „Samsone, Filištíni jdou na tebe!“ Probudil se ze spánku a řekl si: „Z toho se dostanu jako už tolikrát; setřesu to ze sebe.“ Nevěděl, že od něj Hospodin odstoupil. Filištíni ho popadli a vyloupli mu oči. Potom ho odvedli dolů do Gazy, kde ho spoutali bronzovými řetězy a ve vězení musel otáčet mlýnským kamenem. Vlasy na mu ale na oholené hlavě začaly znovu růst. Filištínští vládci se sešli, aby přinesli velikou oběť svému bohu Dágonovi a aby oslavovali. Prohlašovali totiž: „Do rukou nám bůh náš dal našeho nepřítele Samsona!“ Lid při pohledu na něj chválil svého boha: „Do rukou nám bůh náš dal našeho nepřítele, naší země ničitele – tolik našich zmordoval!“ A když byli v nejlepším, řekli: „Zavolejte Samsona, ať je zábava!“ Zavolali tedy Samsona z vězení, aby je bavil. Když ho postavili mezi sloupy, Samson požádal chlapce, který ho vedl za ruku: „Nech mě sáhnout na sloupy, které drží tenhle chrám. Chci se o ně opřít.“ Chrám byl plný mužů i žen. Byli tam i všichni filištínští vládci. I na střeše bylo kolem tří tisíc mužů a žen, kteří chtěli vidět tu zábavu se Samsonem. Tehdy Samson volal k Hospodinu: „Hospodine, Pane můj, rozpomeň se na mě! Ještě jednou mi prosím dej sílu, Bože! Ať se Filištínům najednou pomstím za obě své oči!“ Pak nahmatal oba prostřední sloupy, které držely chrám, a opřel se o ně, pravicí o jeden a levicí o druhý. „Ať zemřu i s těmi Filištíny“ zvolal Samson a zatlačil vší silou, takže se chrám zřítil na vládce i na všechen lid uvnitř. Tak jich zabil při své smrti více než za svého života. Potom tam přišli jeho bratři a celá jeho rodina, aby si ho vzali. Odnesli ho a pohřbili mezi Coreou a Eštaolem v hrobě jeho otce Manoacha. Soudil Izrael dvacet let.
Soudců 16:1-31 Český studijní překlad (CSP)
Potom šel Samson do Gazy. Uviděl tam prostitutku a vešel k ní. Obyvatelům Gazy bylo řečeno: Přišel sem Samson. Obcházeli a číhali na něho celou noc v bráně toho města a celou tu noc tiše vyčkávali se slovy: Až do svítání a pak ho zabijeme. Samson však ležel jen do půlnoci. Uprostřed noci vstal, uchopil vrata městské brány a obě veřeje a vyrazil je i se závorou. Položil si je na ramena a vynesl na vrchol hory, která se tyčí směrem k Chebrónu. I stalo se potom, že se zamiloval do ženy v údolí Sorék jménem Delíla. Vypravili se k ní tedy pelištejští vladaři a řekli jí: Umluv ho a zjisti, v čem spočívá jeho velká síla a čím jej přemůžeme a svážeme, abychom ho pokořili. My ti dáme každý tisíc sto šekelů stříbra. A tak Delíla řekla Samsonovi: Pověz mi, prosím, v čem spočívá tvá velká síla a čím můžeš být spoután, abys byl poražen. Samson jí pověděl: Jestliže mě svážou sedmi syrovými lany, která nebyla vysušena, zeslábnu a budu jako kterýkoli jiný člověk. Pelištejští vladaři jí tedy přinesli sedm syrových lan, která nebyla vysušena, a těmi ho svázala. Ti, kdo na něj číhali, seděli u ní v pokoji. Řekla mu: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! Zpřetrhal ta lana, jako se přetrhne šňůrka z koudele, když se přiblíží k ohni, a jeho síla nebyla odhalena. Nato Delíla Samsonovi řekla: Vida, podváděl jsi mě a vykládal jsi mi lži. Nyní mi prosím pověz, čím můžeš být spoután. Řekl jí: Jestliže mě pevně svážou novými popruhy, s nimiž nebyla konána práce, zeslábnu a budu jako kterýkoli jiný člověk. Delíla tedy vzala nové popruhy a svázala ho jimi. Pak mu řekla: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! Ti, kdo na něj číhali, seděli v pokoji. Ale on je na svých pažích zpřetrhal jako šňůry. Delíla nato Samsonovi řekla: Až doposud jsi mě podváděl a vykládal jsi mi lži. Pověz mi, čím můžeš být spoután. Řekl jí: Stačí, když vetkáš sedm pramenů vlasů mé hlavy do osnovy. Upevnila osnovu ještě kolíkem a řekla mu: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! On se probral ze spánku a vytrhl ten kolík, člunek i osnovu. Nato mu řekla: Jak můžeš říkat: Miluji tě, když tvé srdce není se mnou? Takhle jsi mě třikrát podvedl a nepověděl jsi mi, v čem spočívá tvá velká síla. I stalo se, když na něho naléhala svými slovy celé dny, dotírala na něho, že se jeho duše k smrti unavila. Tu jí otevřel celé své srdce a řekl jí: Na mou hlavu nevstoupila břitva, protože od lůna své matky jsem Boží nazír. Pokud bych byl oholen, odstoupí ode mě má síla, zeslábnu a budu jako každý jiný člověk. Když Delíla viděla, že jí otevřel celé své srdce, vzkázala a zavolala pelištejské vladaře: Tentokrát přijďte, protože mi otevřel celé své srdce. Pelištejští vladaři k ní přišli a přinesli s sebou stříbro. I uspala jej na svých kolenou, pak zavolala jednoho muže a nechala oholit sedm pramenů vlasů jeho hlavy. Začala ho ponižovat a jeho síla od něj odstoupila. Opět řekla: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! Probral se ze spánku a řekl si: Vyjdu z toho jako tolikrát předtím a otřepu se. On nevěděl, že se od něj Hospodin odvrátil. Pelištejci ho chytili, vyloupali mu oči, zavedli ho do Gazy a svázali ho bronzovými okovy. Byl přinucen mlít ve vězení. Tam, kde byl oholen, mu ale vlasy na hlavě začaly dorůstat. Pelištejští vladaři se shromáždili, aby obětovali velký obětní hod pro svého boha Dágona a pro radost. Řekli: Náš bůh nám vydal do ruky našeho nepřítele Samsona. Když ho lid viděl, chválil svého boha, neboť řekl: Náš bůh nám vydal do ruky našeho nepřítele a pustošitele naší země, který rozmnožil naše pobité. I stalo se, když jim bylo dobře u srdce, že řekli: Zavolejte Samsona, ať nás baví. Zavolali tedy Samsona z vězení, dováděl před nimi a postavili ho mezi sloupy. Tu řekl Samson mládenci, který ho držel za ruku: Pusť mě a nech mě ohmatat ty sloupy, kterými je dům držen, ať se o ně opřu. Ten dům byl plný mužů a žen, byli tam všichni pelištejští vladaři a na střeše asi tři tisíce mužů a žen, kteří se dívali, jak je Samson baví. I volal Samson k Hospodinu. Řekl: Panovníku Hospodine, rozpomeň se, prosím, na mě a posilni mě, prosím, ještě tentokrát, Bože, ať se Pelištejcům pomstím jedinou pomstou za obě své oči. Pak Samson pevně objal oba prostřední sloupy, kterými byl dům držený a vzepřel se o ně, o jeden svou pravicí a o druhý svou levicí. Samson řekl: Ať má duše zemře s Pelištejci. Napnul sílu a ten dům spadl na vladaře a na všechen lid, který v něm byl. Mrtvých, které usmrtil při svém skonu, bylo více, než těch, které usmrtil za svého života. Potom sestoupili jeho bratři a celý dům jeho otce, vyzvedli ho, vynesli a pohřbili ho mezi Soreou a Eštaólem do hrobu jeho otce Manóacha. On soudil Izrael dvacet let.