Abakuk 1:1-17

Abakuk 1:1-17 Bible Kralická 1613 (BKR)

Břímě, kteréž u vidění viděl Abakuk prorok. Až dokud, ó Hospodine, křičeti budu, a nevyslyšíš? Volati budu k tobě pro nátisk, a nespomůžeš? Proč dopouštíš, abych hleděti musil na nepravost, a na bezpráví se dívati, též na zhoubu a na nátisk proti mně? A vždy jest, kdož svár a různici vzbuzuje. Odkudž se děje opuštění zákona, a nedochází nikdá soud. Nebo bezbožný obkličuje spravedlivého, pročež vychází soud převrácený. Pohleďte na národy a popatřte, nýbrž s velikým podivením se užasněte, proto že dělám dílo ve dnech vašich, o němž když vypravováno bude, neuvěříte. Nebo aj, já vzbudím Kaldejské, národ lítý a rychlý, kterýž zjezdí všecku širokost země, aby dědičně opanoval příbytky jiných, Strašlivý a hrozný, od něhož soud jeho i vyvýšenost jeho vyjde. Koni jeho rychlejší budou než rysové, a lítější nad vlky večerní; veliké množství bude jezdců jeho, kteřížto jezdci jeho zdaleka přijedou, a přiletí jako orlice, kteráž chvátá na pastvu. Každý z nich k utiskování přijde, obrátíce tváři své k východu, když seberou jako písek zajaté. Tentýž i králům se posmívati bude, a knížata smích jemu budou; tentýž každé pevnosti smáti se bude, a zdělaje náspy, dobude jí. Tehdy promění se duch jeho, a přestoupí i zaviní, mysle, že ta moc jeho boha jeho jest. Hospodine Bože můj, Svatý můj, zdaliž ty nejsi od věčnosti? Myť nezemřeme. Hospodine, k soudu postavil jsi jej, ty, ó skálo, k trestání nastrojil jsi ho. Èistéť jsou tvé oči, tak že na zlé věci hleděti, a na bezpráví se dívati nemůžeš. Pročež přehlídati máš nešlechetníkům a mlčeti, poněvadž bezbožník sehlcuje spravedlivějšího, než sám jest. A zanechávati lidí jako ryb mořských, jako zeměplazu, kterýž nemá pána? Všecky napořád udicí vytahuje, zatahuje je sítí svou, a zahrnuje je nevodem svým, protož veselí se a pléše. Protož síti své obětuje, a kadí nevodu svému; nebo skrze ně ztučněl díl jeho, a strava jeho zlepšena. S tím-liž se vším předce zatahovati má sít svou, a ustavičně národy mordovati bez lítosti?

Abakuk 1:1-17 Bible 21 (B21)

Ortel, který ve vidění přijal prorok Abakuk. Jak dlouho mám, Hospodine, volat, a ty neslyšíš? Křičím k tobě: „Násilí!“ a ty nezachráníš? Proč mě necháváš vidět neštěstí? Proč bezpráví jen přihlížíš? Přede mnou jen zkáza a násilí, rostou hádky a rozpory. Zákon se zdá být bezmocný a právo nelze prosadit. Spravedlivý obklíčen je ničemy, a tak se právo převrací. „Jen se rozhlédněte po národech, užasněte a divte se! Já konám dílo ve vašich dnech, o kterém neuvěříte, i kdyby vám to někdo vyprávěl. Hle – probouzím Babyloňany, národ krutý a prchlivý, který se rozejde širou zemí, aby obsadil území, jež jim nepatří. Jsou strašliví a úděsní, právo a čest sami si určují. Jejich koně jsou rychlejší než leopard, divočejší než vlci zvečera. Jejich jízda uhání střemhlav, jejich jezdci se ženou zdaleka, letí jak orel, jako když kořist napadá. Každý přichází páchat násilí, kupředu míří každý z nich, zajatců jak písku sbírají. Králům se jen vysmívají, k smíchu jsou jim vladaři. Každé pevnosti se smějí, navrší násep a dobudou ji. Pak ale jako vítr přeletí a budou pryč – kdo má svou sílu za boha, se provinil!“ Copak tu nejsi, Hospodine, od věků? Ty neumíráš, svatý Bože můj. Ty jsi jim, Hospodine, svěřil soud, poslal jsi je, Skálo má, zjednat nápravu. Ty máš však čisté oči, nemůžeš přihlížet trápení a dívat se na neštěstí. Proč tedy snášíš proradníky? Proč mlčíš, když darebák požírá spravedlivějšího, než je sám? Učinil jsi lidi jak ryby v moři, jak drobnou havěť bez vůdce? Nepřátelé ale všechny loví udicí, tahají čeřenem, chytají do sítí. Proto se radují a jásají, proto své síti obětují a svému čeřeni pálí oběti. Vždyť si díky nim užívají do sytosti ty nejvydatnější pokrmy. To budou pořád vyprazdňovat svou síť a bez lítosti vraždit národy?

Abakuk 1:1-17 Český studijní překlad (CSP)

Prorocký výnos, který viděl prorok Abakuk. Jak dlouho mám, Hospodine, křičet o pomoc, a ty neslyšíš, volat k tobě: Násilí! a ty nepomůžeš? Proč mi ukazuješ zlo a hledíš na trápení? Zkáza a násilí je přede mnou, trvá spor a pozvedá se svár. Proto je zákon ochromen a právo nikdy nepronikne, protože ničema obkličuje spravedlivého, proto pronikne právo pokřivené. Dívejte se mezi národy, pohleďte, žasněte a buďte ohromeni, protože ve vašich dnech vykonám takový skutek, že neuvěříte, i když vám to bude vyprávěno. Neboť hle, dám povstat Chaldejcům, národu krutému a dravému, který půjde do širé země, aby obsadil příbytky, jež nejsou jeho. Vzbuzuje strach, je obávaný; od něj samého pochází jeho právo a vznešenost. Jeho koně jsou rychlejší než leopardi a hbitější nežli vlci k večeru. Jeho koně poskakují, jeho jezdci se přiženou zdaleka, přiletí jako orel nedočkavý se nažrat. Všichni se ženou za násilím, odhodlaně postupují kupředu, sbírají zajatce jako písek. Králům se posmívají, mocnáři jsou jim k smíchu, všem pevnostem se vysmívají, navrší náspy a dobudou je. Potom přejdou jako vítr a pominou. Ten, jenž má svou sílu za boha, však ponese vinu. Ty jsi přece odedávna, Hospodine, můj Bože, můj Svatý, ty neumíráš. Hospodine, ustanovil jsi ho k soudu, Skálo, určil jsi ho ke kárání. Tvoje oči jsou příliš čisté, než aby se dívaly na zlo, nemohou hledět na trápení. Proč tedy hledíš na podvodníky a mlčíš, zatímco ničema pohlcuje spravedlivějšího, nežli je on? Učinil jsi lidi jako mořské ryby, jako plazy, kteří nad sebou nemají vládce? Všechny je může vytáhnout na udici, odvléct je ve své síti, sebrat je do svého nevodu; proto se raduje a jásá. Proto obětuje své síti, pálí kadidlo svému nevodu, neboť díky nim je jeho podíl úrodný a jeho potrava tučná. Cožpak smí takto vyprazdňovat svou síť, stále bez soucitu pobíjet národy?