Genesis 33:1-20 - Compare All Versions

Sdílet

Pozdvih pak očí svých Jákob, uzřel, an Ezau jde, a čtyři sta mužů s ním; i rozdělil syny Líe zvlášť a Ráchele zvlášť, a obou děvek zvlášť. Postavil, pravím, děvky s syny jejich napřed, potom Líu s syny jejími za nimi, Ráchel pak a Jozefa nejzáze. A sám šel před nimi, a poklonil se až k zemi po sedmkrát, až právě přišel k bratru svému. I běžel Ezau proti němu, a objal ho; a pad na šíji jeho, líbal ho. I plakali. Pozdvih pak očí svých, a spatřiv ženy s dětmi, řekl: Kdo jsou onino s tebou? Odpověděl: Jsou dítky, kteréž Bůh dal z milosti služebníku tvému. Mezi tím přiblížily se děvky s syny svými, i poklonili se. Přiblížila se také Lía s syny svými, a poklonili se; a potom přiblížil se Jozef a Ráchel, a také se poklonili. I řekl Ezau: K čemu jest všecken ten houf, kterýž jsem potkal? Odpověděl: Abych nalezl milost před očima pána mého. Tedy řekl Ezau: Mám hojně, bratře můj; nech sobě, což tvého jest. I řekl Jákob: Nezbraňuj se, prosím; jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, přijmi dar můj z ruky mé, poněvadž jsem viděl tvář tvou, jako bych viděl tvář Boží, a laskavě jsi mne přijal. Přijmi, prosím, dar můj obětovaný tobě, poněvadž štědře obdařil mne Bůh, a mám všeho dosti. Takž ho přinutil, a on vzal. I dí: Poď, a jděme; já půjdu s tebou. I řekl k němu Jákob: Ví pán můj, že děti jsou outlí, a mám s sebou ovce i krávy březí; kteréžto budou-li hnány přes moc jeden den, pomře mi všecken dobytek. Nechžť medle jde pán můj před služebníkem svým, já pak poznenáhlu se poberu, tak jakž bude moci jíti stádo, kteréž před sebou mám, a jakž postačiti budou moci děti, až tak dojdu ku pánu svému do Seir. I řekl Ezau: Nechť ale pozůstavím něco lidu, kterýž mám s sebou. I odpověděl: K čemu to? Nechť toliko naleznu milost před očima pána svého. Tedy Ezau toho dne navrátil se cestou svou do Seir. Jákob pak bral se do Sochot, a ustavěl sobě dům, a dobytku svému zdělal stáje; protož nazval jméno místa toho Sochot. A tak Jákob navracuje se z Pádan Syrské, přišel ve zdraví k městu Sichem, kteréž jest v zemi Kananejské, a položil se před městem. I koupil díl pole toho, na němž byl rozbil stan svůj, od synů Emora, otce Sichemova, za sto ovec. A postavil tu oltář, kterémužto dal jméno Bůh silný, Bůh Izraelský.

Když potom Jákob pozvedl oči, hle, spatřil přicházet Ezaua a s ním čtyři sta mužů. Rozdělil tedy děti mezi Léu, Ráchel a ty dvě otrokyně a postavil otrokyně s jejich dětmi dopředu, Léu s jejími dětmi za ně a Ráchel s Josefem dozadu. Sám pak šel před nimi a sedmkrát se poklonil až k zemi, než došel ke svému bratru. Ezau mu vyběhl naproti, objal ho, padl mu kolem krku a líbal ho. Oba plakali. Když potom pozvedl oči, spatřil ženy s dětmi a řekl: „Kdo je to s tebou?“ Jákob odpověděl: „To jsou děti, kterými Bůh obdaroval tvého služebníka.“ Mezitím se přiblížily otrokyně se svými dětmi a poklonily se. Potom se přiblížila také Léa se svými dětmi a poklonily se. Nakonec se přiblížili Josef a Ráchel a i oni se poklonili. Ezau se zeptal: „K čemu je celý ten průvod, který jsem potkal?“ On odpověděl: „Chtěl jsem si tě příznivě naklonit, můj pane.“ Ezau řekl: „Mám dostatek, bratře, nech si, co ti patří.“ Jákob však odpověděl: „Prosím, nikoli! Přijmi laskavě ode mě tento dar. Když vidím tvou tvář, je přívětivá jako tvář Boží. Přijmi prosím z mého požehnání, co jsem ti přinesl, neboť Bůh ke mně byl milostivý a mám všeho dostatek.“ A naléhal na něj, až Ezau přijal. Ten potom řekl: „Vydejme se na cestu, půjdu s tebou.“ Jákob mu však odpověděl: „Můj pán ví, že tu jsou malé děti. Navíc mám s sebou březí ovce a krávy; budou-li hnány po celý den, všechen dobytek pomře. Nechť prosím můj pán jde před svým služebníkem napřed. Já pak budu pokračovat zvolna, jak bude moci stačit stádo, které mám před sebou, a jak budou moci stačit děti, dokud nedojdu ke svému pánu do Seíru.“ Ezau řekl: „Nechám tedy s tebou některé ze svých lidí.“ Jákob však odpověděl: „K čemu to, můj pane? Kéž mi jen zachováš svou přízeň.“ A tak se Ezau téhož dne vrátil svou cestou do Seíru, zatímco Jákob se vydal k Sukotu. Tam si postavil dům a pro svůj dobytek zhotovil přístřešky. Proto se to místo jmenuje Sukot, Přístřešky. Jákob pak na cestě z Padan-aramu pokojně dorazil do města Šechem v kanaánské zemi a utábořil se před městem. Díl pole, na němž vztyčil svůj stan, koupil od synů Šechemova otce Chamora za sto mincí. Postavil tam oltář a nazval ho „Bůh je Bohem Izraele.“

Jákob pozvedl oči, a hle, viděl přicházet Ezaua a s ním čtyři sta mužů. I rozdělil děti mezi Leu, Ráchel a obě služky. Služky a jejich děti umístil dopředu, Leu a její děti potom a Ráchel s Josefem poslední. Sám šel před nimi a sedmkrát se poklonil až k zemi, než se ke svému bratru přiblížil. Ezau mu však běžel vstříc, objal ho, padl mu kolem krku a políbil ho. Oba plakali. Pak Ezau pozvedl zrak, uviděl ženy a děti a zeptal se: Koho to tu máš? Jákob odpověděl: Děti, kterými Bůh milostivě obdaroval tvého otroka. Nato přistoupily služky se svými dětmi a poklonily se. Přistoupila také Lea se svými dětmi a poklonily se a potom přistoupil Josef a Ráchel a poklonili se. Ezau se zeptal: Co míníš vším tím táborem, který jsem potkal? Jákob odpověděl: Chci nalézt milost v očích svého pána. Ezau řekl: Mám hojnost, bratře, ať ti zůstane to, co je tvé. Ale Jákob řekl: Ne, prosím, jestliže jsem nyní nalezl milost v tvých očích, přijmi ten dar ode mne, neboť jsem viděl tvou tvář, jako bych viděl tvář Boží, a laskavě jsi mne přijal. Přijmi prosím mé požehnání, které jsem ti přinesl; neboť Bůh mi byl milostiv a mám všechno. Nutil ho, až to přijal. Ezau řekl: Vyrazme a pojďme. Já půjdu před tebou. Jákob mu odpověděl: Můj pán ví, že děti jsou ještě útlé a mám tu ovce a krávy krmící mladé. Kdyby je ostře hnali jediný den, celé to stádo by uhynulo. Ať jde, prosím, můj pán před svým otrokem, a já budu postupovat pozvolna podle kroku dobytka, jenž je přede mnou, a podle kroku dětí, dokud nepřitáhnu ke svému pánu do Seíru. Ezau řekl: Dovol, ať u tebe ponechám některé z lidí, kteří jsou se mnou. Jákob odpověděl: Nač to? Jen když naleznu milost v očích svého pána! Tak se toho dne Ezau navrátil svou cestou do Seíru, Jákob však odtáhl do Sukótu a postavil si dům a pro svůj dobytek udělal stánky. Proto se to místo nazývá Sukót. Potom, když přišel z Paddanaramu, Jákob pokojně přišel do města Šekemu, které je v kenaanské zemi. Utábořil se před městem a od synů Chamóra, otce Šekemova, koupil za sto kesít díl pole, na kterém postavil svůj stan. A postavil tam oltář a nazval ho Bůh je Bohem Izraelovým.