Ezechiel 21:1-31

Sdílet

Ezechiel 21:1-31 Bible Kralická 1613 (BKR)

Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: Synu člověčí, obrať tvář svou k Jeruzalému, a vypusť jako rosu proti místům svatým, a prorokuj proti zemi Izraelské. A rci zemi Izraelské: Takto praví Hospodin: Aj, já jsem proti tobě, a vytáhnu meč svůj z pošvy jeho, a vypléním z tebe spravedlivého i bezbožného. Proto, abych vyplénil z tebe spravedlivého i bezbožného, proto vyjde meč můj z pošvy své proti všelikému tělu, od poledne až na půlnoci. I zvíť všeliké tělo, že jsem já Hospodin vytáhl meč svůj z pošvy jeho; nenavrátíť se zase více. Ty pak synu člověčí, vzdychej, jako bys zlámaná měl bedra, a to s hořekováním vzdychej před očima jejich. I stane se, žeť řeknou: Nad čím ty vzdycháš? Tedy řekneš: Nad pověstí, kteráž přichází, k níž rozplyne se každé srdce, a každé ruce klesnou, a všeliký duch skormoutí se, a každá kolena rozplynou se jako voda. Aj, přicházíť a děje se, praví Panovník Hospodin. Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: Synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Hospodin: Rci: Meč, meč nabroušen, také i vyčištěn jest. Aby zabíjel k zabití oddané, nabroušen jest; aby se blyštěl, vyčištěn jest. Radovati-liž se budeme, když prut syna mého pohrdá každým dřevem? Dalť jej vyčistiti, aby v ruku vzat byl; jestiť nabroušený meč, jest i vyčištěný, aby dán byl do ruky mordujícího. Křič a kvěl, synu člověčí, proto že ten bude proti lidu mému, tentýž proti všechněm knížatům Izraelským; uvrženi budou na meč s lidem mým, protož bí se v bedra. Když jsem je trestával, co bylo? Nemám-liž metly hubící již přičiniti? dí Hospodin zástupů. Ty tedy synu člověčí, prorokuj a tleskej rukama; nebo po druhé i po třetí přijde meč, meč mordujících, ten meč mordujících bez lítosti, pronikajících i do pokojů jejich. Tak aby se rozplynulo srdce, a rozmnoženi byli úrazové, v každé bráně jejich postavím ostří meče. Ach, vyčištěnť jest, aby se blyštěl, zaostřen, aby zabíjel. Shlukni se a pusť se na pravo i na levo, kamžkoli a načkoli se tobě nahodí. I jáť také tleskati budu rukama svýma, a doložím prchlivost svou. Já Hospodin mluvil jsem. V tom stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: Ty pak synu člověčí, předlož sobě dvě cesty, kudy by jíti měl meč krále Babylonského. Z země jedné ať vycházejí obě dvě, a na rozcestí vybeř tu k městu, tu vybeř. Ukaž cestu, kudy by jíti měl meč, k Rabbat-li synů Ammon, čili k Judstvu, na Jeruzalémské pevnosti, Proto že stane král Babylonský na rozcestí, na počátku dvou cest, obíraje se s hádáním, vyčistí střely, doptávati se bude modl, hleděti bude do jater. Po pravé ruce jeho hádání ukáže Jeruzalém, aby sšikoval hejtmany, kteříž by ponoukali k mordování, a pozdvihovali hlasu s prokřikováním, aby přistavili berany válečné proti branám, aby vysypán byl násyp, a vzdělání byli šancové. I budou to míti za hádání marné před očima svýma ti, jenž se zavázali přísahami; a toť přivede na pamět nepravost, kterouž by popadeni byli. Protož takto praví Panovník Hospodin: Proto že ku paměti přivodíte nepravost svou, a odkrývá se nevěra vaše, tak že jsou patrní hříchové vaši ve všech činech vašich, proto že na pamět přicházíte, rukou tou popadeni budete. Ty pak nečistý bezbožníče, kníže Izraelské, jehož den přichází, a čas skonání nepravosti, Takto praví Panovník Hospodin: Sejmi tu čepici, a svrz tu korunu, kteráž nikdy již taková nebude; toho, kterýž na snížení přišel, povyš, a vyvýšeného poniž. Zmotanou, zmotanou, zmotanou učiním ji, (čehož prvé nebývalo), až přijde ten, jenž má právo, kteréž jsem jemu dal. Ty pak synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin o synech Ammon, i o pohanění jejich, rci, pravím: Meč, meč dobyt jest, k zabíjení vyčištěn jest, aby hubil všecko, a aby se blyštěl. A ačkoli předpovídají tobě marné věci, a hádají tobě lež, aby tě přiložili k hrdlům zbitých bezbožníků, jejichž den přichází a čas skonání nepravosti: Schovej meč do pošvy jeho. Na místě, na kterémž jsi zplozena, v zemi přebývání tvého, budu tě souditi. A vyleji na tě rozhněvání své, ohněm prchlivosti své na tě dmýchati budu, a dám tě v ruku lidí vzteklých, řemeslníků všecko kazících.

Ezechiel 21:1-31 Bible 21 (B21)

Dostal jsem slovo Hospodinovo: „Synu člověčí, obrať se na jih. Kaž proti jihu a prorokuj proti lesnatému kraji v Negevu. Řekni negevskému lesu: Slyš slovo Hospodinovo. Tak praví Panovník Hospodin: Hle – zažehnu v tobě oheň a ten v tobě spálí každý strom, ať zelený či suchý. Ten planoucí plamen nezhasne a ožehne všechny tváře od jihu až na sever. Všichni lidé tehdy uvidí, že jsem ten neuhasitelný oheň zažehl já Hospodin.“ Tehdy jsem zvolal: „Ach ne, Hospodine, Pane můj! Už tak o mně říkají: ‚Vykládá jen samé hádanky.‘“ Dostal jsem slovo Hospodinovo: „Synu člověčí, obrať se proti Jeruzalému. Kaž proti jeho svatyni a prorokuj proti izraelské zemi. Řekni izraelské zemi: Tak praví Hospodin. Hle – jsem proti tobě! Vytasím svůj meč z pochvy a vyhladím z tebe spravedlivé i ničemné. Chci vyhladit spravedlivé i ničemné, a tak vytasím svůj meč z pochvy proti všem od jihu až na sever. Tehdy všichni lidé poznají, že já Hospodin jsem tasil z pochvy meč a nevrátí se zpět. Vzdychej, synu člověčí. Vzdychej jim před očima jako člověk zdrcený trpkým zármutkem. Až se tě zeptají: ‚Nad čím tak vzdycháš?‘ odpovíš: ‚Nad zprávou, která přichází.‘ Tehdy se v každém zastaví srdce, ochabnou všechny ruce, každý člověk ztratí dech a každé stehno bude zmáčené. Hle – už to přichází, už se to děje, praví Panovník Hospodin!“ Dostal jsem slovo Hospodinovo: „Prorokuj, synu člověčí. Řekni – Tak praví Panovník: Meč, meč! Naostřený, jen se leskne, naostřený k porážce, lesk má jako blesk! Nejásejme nad žezlem ‚mého syna‘. Ten meč se i všem stromům vysmívá. Už je naleštěn a padne do dlaně, ostrý a vyleštěný meč – jen ho podat ruce katově! Kvílej a křič, synu člověčí, neboť udeří na můj lid i na všechny, kdo vládnou Izraeli. Ti budou předhozeni meči a s nimi i můj lid. Bij se do hrudi nad tím neštěstím! Ano, je to zkouška. Co když ale z toho směšného žezla nic nezbude? praví Panovník Hospodin. Prorokuj, synu člověčí, a tleskni do dlaní: Ten meč sekne tam a sem a potřetí, meč hrozných jatek, meč vraždění! Už krouží kolem nich, aby plnil srdce zděšením, aby se mnozí hroutili. Proti každé z jejich bran jsem postavil meč na jatka – ach ne, už je vyleštěn, nabroušen, aby zabíjel! Rubej zprava, sekej zleva, kamkoli se podíváš. Já sám budu takto tleskat do dlaní, než se můj hněv utiší! To říkám já Hospodin.“ Dostal jsem slovo Hospodinovo: „Synu člověčí, vyznač dvě cesty, kterými půjde meč babylonského krále. Obě vyjdou ze stejné země. Vyrob ukazatel a postav ho na rozcestí před městem. Vyznač směr, kterým půjde meč: do Raby Amonců anebo do Judska s opevněným Jeruzalémem. Babylonský král se totiž zastaví na křižovatce, kde se obě cesty rozdělují, a bude si žádat znamení. Bude třást šípy, ptát se bůžků a věštit z vnitřností. Do pravice mu padne los pro Jeruzalém. Tam má postavit beranidla, dát rozkaz k vraždění, spustit válečný pokřik, postavit beranidla proti branám, navršit násep a vybudovat val. Jim to bude připadat jako mylná věštba – vždyť se mu zavázali přísahou! On je však usvědčí z jejího porušení a vezme je do zajetí. Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Sami se usvědčujete z viny! Ukazuje se, jak jste nevěrní, a všechny vaše skutky zjevují váš hřích. Sami sebe jste usvědčili, a tak budete mocí zajati. Vládce Izraele, ty sprostý lotře, nadešel tvůj den, čas zúčtování s tvým zločinem! Tak praví Panovník Hospodin: Strhni si turban, sejmi korunu! Nic už nebude jako dřív: Ponížení budou povýšeni a povýšení sníženi.

Ezechiel 21:1-31 Český studijní překlad (CSP)

I stalo se ke mně Hospodinovo slovo: Lidský synu, nastav svou tvář směrem k Témanu, kaž proti Dárómu a prorokuj proti lesu na poli Negebu. Řekneš Negebskému lesu: Slyš Hospodinovo slovo: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, roznítím v tobě oheň a stráví v tobě každý strom syrový i každý strom vyschlý. Plápolající plamen neuhasne a budou jím popáleny všechny tváře od jihu na sever. Tehdy každé tělo uvidí, že jsem jej zapálil já, Hospodin, a neuhasne. Tu jsem řekl: Ach, Panovníku Hospodine, oni mi říkají: Cožpak on nepředkládá pouze podobenství? I stalo se ke mně Hospodinovo slovo: Lidský synu, nastav svou tvář proti Jeruzalému, kaž proti svatyním a prorokuj proti izraelské zemi. Řekneš izraelské zemi: Toto praví Hospodin: Hle, jsem proti tobě, vytáhnu svůj meč z pochvy a vyhladím z tebe spravedlivého i ničemu. Kvůli tomu, abych z tebe vyhladil spravedlivého i ničemu, proto vyjde můj meč ze své pochvy na veškeré tělo od jihu na sever. I pozná, každé tělo, že já Hospodin jsem vytáhl svůj meč z pochvy; už se nevrátí. A ty, lidský synu, vzdychej zlomený v bedrech. S hořekováním budeš vzdychat před jejich očima. I stane se, že se tě zeptají: Nad čím vzdycháš? Nato řekneš: Nad tím, že přichází zpráva. Ochabne každé srdce a klesnou všechny ruce, pohasne každý duch a všechna kolena se rozplynou jako voda. Hle, přichází a stane se to, je výrok Panovníka Hospodina. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo: Lidský synu prorokuj. Řekneš: Toto praví Pán: Řekni: Meč, meč byl naostřen a také vyleštěn. Byl naostřen, aby vykonal porážku, byl vyleštěn, aby měl lesk. Nebo budeme jásat nad žezlem mého syna, když meč každým stromem opovrhuje? I dal jej vyleštit, aby se dal uchopit do dlaně. Meč, ten byl naostřen a byl vyleštěn, aby jej dal do ruky katovi. Volej o pomoc a naříkej, lidský synu, protože on byl určen proti mému lidu, je proti všem izraelským předákům. Byli vrženi na meč spolu s mým lidem, proto se bij v prsa. Vždyť byl přezkoušen. A co když ani žezlo, jímž meč opovrhuje, už nebude, je výrok Panovníka Hospodina? A ty, lidský synu, prorokuj a tleskej, ať se meč zopakuje dvakrát i třikrát; je to meč na probodené, velký meč na probodeného, kroužící kolem nich kvůli tomu, aby kolísalo srdce a rozmnožila se pohoršení. Ve všech jejich branách jsem ustanovil zabíjení mečem. Ach, je připraven, aby měl lesk, vybroušen pro porážku. Soustřeď se, obrať se napravo, slož, obrať se nalevo, kde je žádána tvá přítomnost. Já také zatleskám a zanechám své zloby. Já Hospodin jsem promluvil. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo: Ty pak, lidský synu, vyměř si dvě cesty, po nichž má přijít meč babylonského krále. Obě dvě vyjdou z jedné země. A vytvoř ukazatel, vytvoř ho na městské křižovatce. Vyměříš cestu, po které má přijít meč na Rabu synů Amónových a na Judu v opevněném Jeruzalémě. Protože babylonský král se zastaví na rozcestí, na křižovatce dvou cest, aby získal věštbu; potřásal šípy, doptával se domácího bůžka, pohleděl do jater. V jeho pravici bude věštba o Jeruzalému, aby postavili válečné berany, aby vydali příkaz k zabíjení, aby pozvedli hlas k pokřiku, aby postavili válečné berany proti branám, aby navršili násep, aby vybudovali obléhací val. I bude to pro ně, jako když se věští klam. V jejich očích to vypadá tak, že s nimi přece byly složeny přísahy. On však připomene zvrácenost, aby mohli být pochytáni. Proto praví Panovník Hospodin toto: Jelikož připomínáte svou zvrácenost tím, že se odhalují vaše přestoupení, aby se ukázaly vaše hříchy ve všech vašich činech, jelikož se připomínáte, budete chyceni za ruku. A ty, znesvěcený ničemný izraelský předáku, jehož den přišel v době dovršení zvrácenosti, toto praví Panovník Hospodin: Sejmi turban a sundej korunu, takhle už to nebude; je na čase vyvýšit poníženého a ponížit vyvýšeného.