Kazatel 8:1-9 - Compare All Versions
Kazatel 8:1-9 B21 (Bible 21)
Kdo se může poměřovat s moudrým, kdo umí vyložit každou věc? Moudrost člověku rozjasňuje tvář, i jeho tvrdé rysy obměkčí. Já ale říkám: Královské rozkazy dodržuj s ohledem na Boží přísahu. Neopouštěj ho ukvapeně, nepřipojuj se ke vzpouře – vždyť může učinit, co si zamane! Za královským slovem je jeho moc. Kdo se ho zeptá: Co to provádíš? Kdo plní přikázání, neokusí nic zlého, moudrý ví v srdci kdy, jak a co. Vše má svůj správný čas, jistě. Člověk má ale tu velikou potíž, že nikdy neví, co se bude dít. Kdo jen mu prozradí, co chystá budoucnost? Nikdo neovládne vítr, aby jej lapil, dnem svojí smrti nikdo nevládne. Nikdo nemá úniku z té bitvy, zlosyn se nezachrání ani zločinem. To všechno jsem viděl, když jsem uvažoval o všem, co se odehrává pod sluncem v čase, kdy člověk panuje nad člověkem k jeho záhubě.
Kazatel 8:1-9 CSP (Český studijní překlad)
Kdo si počíná jako moudrý a kdo zná výklad slova? Lidská moudrost rozjasní jeho tvář a tvrdost jeho tváře bude proměněna. Já pravím: Králův příkaz zachovávej, ale z důvodu přísahy při Bohu se neunáhli. Až budeš od něj odcházet, nezůstávej ve zlém záměru, protože on učiní všechno, co chce; na to má královské slovo pravomoc. Kdo mu může říct: Co to děláš? Kdo zachovává příkaz, nepozná nic zlého. Moudré srdce rozezná čas i správný způsob. Neboť každý záměr má svůj čas i správný způsob, přestože na něm lpí velké lidské zlo. Nikdo totiž neví, co se stane. Vždyť kdo mu oznámí to, co se stane? Není člověka panujícího nad větrem tak, že by zadržel vítr, nikdo nemá pravomoc nade dnem smrti, nemůže se vyhnout boji. A ničemnost nepomůže těm, kdo ji páchají. Tohle všechno jsem viděl, když jsem obrátil svou pozornost k veškerému dílu, které se konalo pod sluncem: Čas, kdy člověk panoval nad člověkem k jeho škodě.
Kazatel 8:1-9 BKR (Bible Kralická 1613)
Moudrost člověka osvěcuje oblíčej jeho, a nestydatost tváři jeho proměňuje. Jáť radím: Výpovědi královské ostříhej, a však podlé přísahy Boží. Nepospíchej odjíti od tváři jeho, aniž trvej v zpouře; nebo cožť by koli chtěl, učinil by. Nebo kde slovo královské, tu i moc jeho, a kdo dí jemu: Co děláš? Kdo ostříhá přikázaní, nezví o ničem zlém. I čas i příčiny zná srdce moudrého. Nebo všeliké předsevzetí má čas a příčiny. Ale i to neštěstí veliké člověka se přídrží, Že neví, co budoucího jest. Nebo jak se stane, kdo mu oznámí? Není člověka, kterýž by moci měl nad životem, aby zadržel duši, aniž má moc nade dnem smrti; nemá ani braně v tom boji, aniž vysvobodí bezbožnost bezbožného. Ve všem tom viděl jsem, přiloživ mysl svou ke všemu tomu, co se děje pod sluncem, že časem panuje člověk nad člověkem k jeho zlému.