2 Samuel 23:1-7
2 Samuel 23:1-7 Bible Kralická 1613 (BKR)
Tato jsou pak poslední slova Davidova: Řekl David syn Izai, řekl, pravím, muž, kterýž jest velice zvýšený, pomazaný Boha Jákobova, a libý v zpěvích Izraelských: Duch Hospodinův mluvil skrze mne, a řeč jeho jazykem mým vynesena. Řekl mi Bůh Izraelský, mluvila skála Izraelská: Kdo panovati bude nad lidem, budeť spravedlivý, panující v bázni Boží. Rovně jako bývá světlo jitřní, když slunce vychází ráno bez oblaků, a jako mocí tepla a deště roste bylina z země: Tak zajisté dům můj před Bohem; nebo smlouvu věčnou učinil se mnou, kteráž všelijak upevněna a ostříhána bude. A toť jest všecko mé spasení a všeliká útěcha, že nic tak vzdělávati se nebude. Bezbožní pak všickni vypléněni budou jako trní, kteréž rukou bráno nebývá. Ale kdož by se ho chtěl dotknouti, vezme železo a žerď, aneb ohněm docela spálí je tu, kdež zrostlo.
2 Samuel 23:1-7 Bible 21 (B21)
Toto jsou Davidova poslední slova: Tak praví David, syn Jišajův, tak praví povýšený Nejvyšším, jehož pomazal Bůh Jákobův, líbezný pěvec izraelský. Promlouvá ze mě Hospodinův duch, jeho slovo ve svých ústech mám. Toto mi řekl izraelský Bůh, On, skála Izraele, praví sám: Kdo lidem spravedlivě vládne, kdo v Boží bázni panuje, je jako úsvit za východu slunce, jak jasné jitro bezmračné; je jako po dešti vyjasnění, když tráva raší ze země. Kdyby můj dům před Bohem tak nestál, což by mi věčnou smlouvu dal, cele platnou a stvrzenou? Všechnu tu spásu, všechno to blaho by rozkvést nenechal! Darebák jak trní vyvržen bude, rukou se takového nikdo nedotkne, železo a tyč se na něj bere, oheň ho spálí tam, kde je!
2 Samuel 23:1-7 Český studijní překlad (CSP)
Toto jsou poslední Davidova slova: Výrok Davida, syna Jišajova, výrok muže ustanoveného Bohem, pomazaného Boha Jákobova, milého zpěváka písní Izraele. Hospodinův Duch promluvil skrze mě, jeho řeč je na mém jazyku. Bůh Izraele řekl, skála Izraele ke mně promluvila: Ten, kdo vládne lidem spravedlivě, ten, kdo vládne v bázni před Bohem, je jako svítání, když vychází slunce, ráno bez oblaků, od jeho záře po dešti vyrůstá tráva ze země. Není takový můj dům před Bohem? Vždyť se mnou učinil věčnou smlouvu ve všem připravenou a zachovanou. Všechna má záchrana, všechno, po čem toužím -- nezpůsobí on, aby to vyrašilo? Avšak všichni ničemníci jsou jako rozváté trní, neboť je nelze vzít do ruky. Kdo se jich chce dotknout, vyzbrojí se železem či násadou kopí. Jistě budou na svém místě spáleni ohněm.