2 Samuel 19:24-30
2 Samuel 19:24-30 Bible Kralická 1613 (BKR)
Mifibozet také vnuk Saulův vyjel vstříc králi. (Neošetřoval pak byl noh svých, ani brady nespravoval, ani šatů svých nepral od toho dne, jakž byl odšel král, až do dne, když se navrátil v pokoji.) A když přišel do Jeruzaléma, vyšel vstříc králi. I řekl jemu král: Proč jsi neodšel se mnou, Mifibozete? Kterýž odpověděl: Pane můj králi, služebník můj oklamal mne. Řekltě byl zajisté služebník tvůj: Osedlám sobě osla, abych vsedna na něj, bral se s králem, proto že jest kulhavý služebník tvůj. I osočil služebníka tvého u pána mého krále, ale pán můj král jest jako anděl Boží, učiniž tedy, cožť se dobrého vidí. Nebo všickni z domu otce mého byli jsme hodni smrti před pánem mým králem, a však jsi zasadil služebníka svého mezi ty, kteříž jedí chléb stolu tvého. K čemuž bych více právo měl, a oč se více na krále domlouval? Jemuž řekl král: Proč šíříš řeč svou? Vyřklť jsem. Ty a Síba rozdělte se statkem. Ještě řekl Mifibozet králi: Třebas nechť všecko vezme, když se jen navrátil pán můj král v pokoji do domu svého.
2 Samuel 19:24-30 Bible 21 (B21)
Poté se král obrátil k Šimeimu: „Nezemřeš,“ řekl a potvrdil to královskou přísahou. Také Mefibošet, vnuk Saulův, šel přivítat krále. Nedbal o své nohy ani o své vousy a oděv si nepral ode dne králova odchodu až do dne jeho vítězného návratu. Když přišel do Jeruzaléma přivítat krále, král se ho zeptal: „Proč jsi nešel se mnou, Mefibošete?“ Ten odpověděl: „Pane můj, králi, můj sluha mě oklamal! Řekl jsem mu: ‚Osedlej mi osla, nasednu na něj a pojedu s králem!‘ Víš přece, že tvůj služebník je chromý. Jenže on mě, tvého služebníka, u tebe pomluvil. Můj pán a král je ale jako Boží anděl. Udělej tedy, co pokládáš za dobré. Celý můj otcovský dům si přece od tebe zasloužil smrt. Ty jsi ale svému služebníku dovolil jíst u tvého stolu. Jaké další právo bych ještě měl chtít? Čeho bych se ještě u krále dovolával?“ „Nech už těch řečí,“ přerušil ho král. „Říkám: To pole si s Cíbou rozdělíte.“
2 Samuel 19:24-30 Český studijní překlad (CSP)
Pak řekl král Šimeímu: Nezemřeš. A král mu přísahal. I Mefíbóšet, syn Saulův, vyšel králi naproti. Nepečoval o své nohy, neupravoval vous ani nepral své šaty ode dne, kdy král odešel, až do dne, kdy se v pokoji vrátil. I stalo se, že když přišel do Jeruzaléma králi naproti, král se ho zeptal: Proč jsi nešel se mnou, Mefíbóšete? On odpověděl: Můj pane a králi, můj otrok mě podvedl. Tvůj otrok řekl: Osedlám si osla, pojedu na něm a půjdu s králem. Vždyť tvůj otrok je chromý. Ale Síba pomluvil tvého otroka mému pánu a králi. Můj pán a král je jako Boží anděl, dělej, co je ti libo. Vždyť celý dům mého otce byl hoden smrti od mého pána a krále. Ale ty jsi svého otroka určil mezi ty, kdo jedí u tvého stolu. Jaký bych měl mít další nárok volat ještě o pomoc ke králi? Král mu řekl: Proč bys ještě mluvil o svých záležitostech? Říkám, že ty a Síba si rozdělíte pole.