2 Samuel 16:1-4
2 Samuel 16:1-4 Bible Kralická 1613 (BKR)
A když David sešel maličko s vrchu, aj Síba služebník Mifibozetův vyšel proti němu se dvěma osly osedlanými, na nichž nesl dvě stě chlebů, a sto hroznů suchých, a sto hrud fíků, a nádobu vína. I řekl král Síbovi: K čemu jsou tyto věci? Odpověděl Síba: Oslové pro čeled královskou k jízdě, chléb pak a fíky, aby jedli služebníci, a víno, aby se napil, kdož by ustal na poušti. Opět král řekl: Kdež jest pak syn pána tvého? Odpověděl Síba králi: Aj, zůstal v Jeruzalémě, nebo řekl: Dnes navrátí mi dům Izraelský království otce mého. Řekl ještě král Síbovi: Aj, tvéť jsou všecky věci, kteréž má Mifibozet. Jemuž řekl Síba s poklonou: Nechať vždycky tak nalézám milost před očima tvýma, pane můj králi.
2 Samuel 16:1-4 Bible 21 (B21)
Sotva David minul vrchol hory, hle – naproti mu jde Cíba, Mefibošetův sluha, se dvěma osedlanými osly a na nich dvě stě chlebů, sto sušených hroznů, sto kusů letního ovoce a měch vína. „Na co to máš?“ zeptal se ho král. „Osli jsou k jízdě pro královský dům,“ odpověděl Cíba, „chleba s ovocem je k jídlu pro mládence a víno je k pití, až budete na poušti unavení.“ „A kde je vnuk tvého pána?“ zeptal se král. „Ten čeká v Jeruzalémě,“ odpověděl Cíba. „Myslí si: ‚Izraelský lid mi dnes navrátí království mého děda.‘“ „Ať tedy všechen Mefibošetův majetek připadne tobě,“ řekl mu na to král. „Klaním se, můj pane a králi,“ odpověděl Cíba. „Jsi ke mně tak laskav!“
2 Samuel 16:1-4 Český studijní překlad (CSP)
Když David přešel kousek za vrchol, hle, šel mu vstříc Síba, služebník Mefíbóšetův, s osedlaným oslím spřežením a na něm bylo dvě stě chlebů, sto sušených hroznů, sto plodů letního ovoce a měch vína. Král se zeptal Síby: Na co to máš? Síba odpověděl: Osli jsou na jízdu pro královský dům, chléb a letní ovoce, aby mohli služebníci pojíst, a víno, aby se mohli napít unavení v pustině. Král se dále zeptal: A kde je syn tvého pána? Síba králi odpověděl: Právě pobývá v Jeruzalémě. Řekl si totiž: Dnes mi dům izraelský vrátí království mého otce. Král řekl Síbovi: Hle, tvé je všechno, co patřilo Mefíbóšetovi. Síba odpověděl: Klaním se. Kéž naleznu milost ve tvých očích, můj pane a králi.