2 Samuel 12:15-31 - Compare All Versions

Sdílet

A po těch slovech se Nátan vrátil domů. Hospodin pak postihl dítě, které Davidovi porodila Uriášova manželka, a to onemocnělo. David kvůli tomu chlapci hledal Boha. Držel půst a v noci ležel na holé zemi. Stařešinové jeho domu se postavili okolo, aby ho přiměli vstát ze země, ale on nechtěl. Ani pokrm od nich nepřijal. Po sedmi dnech pak dítě zemřelo. Davidovi služebníci se mu chlapcovu smrt báli oznámit. „Když ještě chlapec žil,“ říkali si, „domlouvali jsme mu, ale nechtěl nás poslechnout. Co až mu řekneme: ‚Dítě umřelo?‘ Mohl by provést něco hrozného!“ David si ale všiml, že si jeho služebníci šeptají, a pochopil, že chlapec zemřel. „Dítě umřelo?“ zeptal se svých služebníků. „Ano, umřelo,“ odpověděli. Nato David vstal ze země, a když se umyl, pomazal mastí a převlékl, šel se poklonit do Hospodinovy svatyně. Pak se vrátil domů, požádal o pokrm a pojedl. „Co to děláš?“ řekli mu jeho služebníci. „Dokud chlapec žil, postil ses a plakal, ale jakmile zemřel, vstal jsi a dal ses do jídla!“ „Dokud chlapec žil,“ odpověděl jim, „postil jsem se a plakal, protože jsem si říkal: ‚Kdo ví? Třeba se nade mnou Hospodin slituje a nechá ho naživu.‘ Teď je mrtvý. Proč bych se měl postit? Copak ho mohu přivést zpět? Já půjdu za ním, ale on se ke mně nevrátí.“ Potom David utěšoval svou manželku Batšebu; přišel k ní a miloval se s ní. Když pak porodila syna, dala mu jméno Šalomoun, Pokojný. Hospodin si ho zamiloval a skrze proroka Nátana sdělil, že pro Hospodina se bude jmenovat Jedidiáš, Miláček Hospodinův. Joáb mezitím bojoval proti Rabě Amonců. Když to královské město téměř dobyl, vyslal k Davidovi posly se vzkazem: „Zaútočil jsem na Rabu a dobyl jsem městský zdroj vody. Vezmi tedy zbytek vojska, oblehni město a dobuď je, abych je nedobyl já a vítězství nebylo připisováno mně.“ David tedy vzal všechno zbývající vojsko a vytáhl proti Rabě. Zaútočil na ni a dobyl ji. Potom sňal z Molochovy hlavy korunu vážící talent zlata. Měla na sobě drahokam, který pak David nosíval na hlavě. Vyvezl z města také veliké množství kořisti. Jeho obyvatele odvedl a dal k pile, k železným dlátům a sekyrám; některé poslal do cihelny. Tak naložil se všemi městy Amonců. Potom se David se vším vojskem vrátil do Jeruzaléma.

Pak Nátan odešel domů. Hospodin postihl dítě, které porodila Urijášova žena Davidovi, takže těžce onemocnělo. David hledal Boha kvůli tomu chlapci. Postil se, šel, ulehl a spal na zemi. Starší jeho domu k němu přistoupili, aby ho zvedli ze země, ale nechtěl, ani s nimi nepojedl pokrm. Sedmého dne se stalo, že dítě zemřelo. Davidovi otroci se báli mu oznámit, že dítě zemřelo. Říkali: Když bylo dítě naživu, přemlouvali jsme ho, a neuposlechl nás. Jak bychom mu mohli říct, že dítě zemřelo? Mohl by učinit něco zlého. David však viděl, že jeho otroci si něco šeptali, a pochopil, že dítě zemřelo. Proto se David svých otroků zeptal: Dítě zemřelo? Odpověděli: Zemřelo. Nato David vstal ze země, umyl se, pomazal se olejem a vyměnil si oděv. Šel do Hospodinova domu a poklonil se. Pak přišel domů, a když požádal, předložili mu pokrm a pojedl. Jeho otroci se ho zeptali: Co má znamenat to, co jsi učinil? Když bylo dítě naživu, postil ses a plakal, a jakmile dítě zemře, vstaneš a pojíš pokrm. Odpověděl: Když bylo dítě naživu, postil jsem se a plakal, protože jsem si říkal: Kdo ví, snad se nade mnou Hospodin slituje a dítě bude žít. Nyní zemřelo. Nač bych se měl postit? Což ho mohu zase přivést zpět? Já půjdu k němu, ale ono se ke mně nevrátí. David potěšil svou ženu Batšebu, vešel k ní a spal s ní. Porodila syna a pojmenoval ho Šalomoun. Hospodin si ho zamiloval a vzkázal po proroku Nátanovi, aby ho pojmenoval Jedidjáš, kvůli Hospodinu. Jóab bojoval proti Rabě synů Amónových a královské město dobyl. Jóab poslal k Davidovi posly se slovy: Bojoval jsem proti Rabě a již jsem dobyl Vodní město. Nyní shromáždi zbytek lidu, utáboř se proti městu a dobuď ho. Jinak dobudu město já a bude nazváno mým jménem. David shromáždil všechen lid a vytáhl k Rabě. Bojoval proti ní a dobyl ji. Korunu jejich krále vzal z jeho hlavy -- vážila talent zlata a byl na ní drahokam -- a spočinula na Davidově hlavě. Vynesl z města velmi mnoho kořisti. Lid, který byl v něm, vyvedl a ustanovil, aby pracovali s pilou, železnými špičáky a železnými sekyrami, a přivedl je do cihelny. Tak jednal se všemi městy synů Amónových. David a všechen lid se pak vrátil do Jeruzaléma.

Potom odšel Nátan do domu svého. V tom Hospodin ranil dítě, kteréž byla porodila manželka Uriášova Davidovi, tak že pochybili o něm. I modlil se David Bohu za to dítě a postil se, a všed, ležel přes noc na zemi. A ačkoli starší domu jeho přišli k němu, aby ho zdvihli z země, on však nechtěl, aniž s nimi co jedl. Stalo se pak dne sedmého, že umřelo dítě. I nesměli služebníci Davidovi toho oznámiti jemu, že by umřelo dítě; nebo pravili: Aj, když ještě bylo dítě živo, mluvili jsme jemu, a nechtěl slyšeti hlasu našeho, což pak když jemu díme: Umřelo dítě. Ovšem to tíže ponese. Ale vida David, an služebníci jeho k sobě šepcí, srozuměl, že by umřelo dítě. I řekl David služebníkům svým: Co již umřelo dítě? Kteříž řekli: Umřelo. Tedy vstav David s země, umyl se a pomazal se, a změnil roucho své, a všed do domu Hospodinova, pomodlil se. Potom vrátiv se do domu svého, rozkázal sobě dáti jísti a jedl. Služebníci pak jeho řekli jemu: Co jsi to učinil? Pro dítě, když živo bylo, postils se a plakal, ale jakž dítě umřelo, vstal jsi a přijal jsi pokrm. Kterýžto řekl: Pokudž ještě dítě živo bylo, postil jsem se a plakal, nebo jsem řekl: Kdo ví? Můžeť se smilovati nade mnou Hospodin, aby živo bylo dítě. Nyní pak, poněvadž umřelo, proč se mám postiti? Zdaliž budu moci zase je vzkřísiti? Jáť půjdu k němu, ale ono se nenavrátí ke mně. Potom David potěšiv Betsabé manželky své, všel k ní a spal s ní. I porodila syna, a nazval jméno jeho Šalamoun, a Hospodin miloval jej. Protož poslal byl Nátana proroka, a nazval jméno jeho Jedidiah pro Hospodina. Bojoval pak Joáb proti Rabba Ammonitských, a vzal město královské. A poslav posly k Davidovi, řekl: Dobýval jsem Rabba a vzal jsem město vod. Protož nyní sebera ostatek lidu, polož se proti městu a vezmi je, abych já nevzal města toho, a bylo by mně připisováno vítězství nad ním. Tedy sebrav David všecken lid, vytáhl proti Rabba, kteréhož dobýval a vzal je. A sňal korunu krále jejich s hlavy jeho, kteráž vážila centnéř zlata, a bylo v ní kamení drahé, a vstavena byla na hlavu Davidovu. Vyvezl též kořisti města velmi veliké. Lid pak, kterýž v něm byl, vyvedl a dal jej pod pily a pod brány železné a pod sekery železné, a vehnal je do peci cihelné. A tak činil všechněm městům Ammonitským. Potom navrátil se David se vším lidem do Jeruzaléma.