2 Letopisů 35:16-27
2 Letopisů 35:16-27 Bible Kralická 1613 (BKR)
A tak nastrojena byla všecka služba Hospodinova v ten den, v slavení hodu beránka a obětování oběti zápalné na oltáři Hospodinovu, podlé rozkázaní krále Joziáše. I slavili synové Izraelští, což se jich našlo, hod beránka v ten čas a slavnost přesnic za sedm dní. Nebyla pak slavena velikanoc té podobná v Izraeli ode dnů Samuele proroka, aniž který z králů Izraelských slavil hodu beránka podobného tomu, kterýž slavil Joziáš s kněžími a Levíty, i se vším lidem Judským a Izraelským, což se ho našlo, i s obyvateli Jeruzalémskými. Osmnáctého léta kralování Joziášova slaven byl ten hod beránka. Potom po všem, když již spravil Joziáš dům Boží, přitáhl Nécho král Egyptský, aby bojoval proti Charkemis podlé Eufraten, Joziáš pak vytáhl proti němu. Kterýž ač poslal k němu posly, řka: Já nic nemám s tebou činiti, králi Judský. Ne proti tobě, slyš ty, dnes táhnu, ale proti domu, kterýž se mnou bojuje, kamž mi rozkázal Bůh, abych pospíšil. Nebojuj s Bohem, kterýž se mnou jest, ať tě neshladí: Joziáš však neodvrátil tváři své od něho, ale aby bojoval s ním, změnil oděv svůj, aniž uposlechl slov Néchových, pošlých z úst Božích. A tak přitáhl, aby se s ním potýkal na poli Mageddo. I postřelili střelci krále Joziáše. Tedy řekl král služebníkům svým: Odvezte mne, neboť jsem velmi nemocen. Takž přenesli jej služebníci jeho z toho vozu, a vložili ho na druhý vůz, kterýž měl, a dovezli jej do Jeruzaléma. I umřel a pochován jest v hrobích otců svých. I plakal všecken Juda a Jeruzalém nad Joziášem. Naříkal také i Jeremiáš nad Joziášem, a zpívávali všickni zpěváci a zpěvakyně v naříkáních svých o Joziášovi až do dnešního dne, kteráž uvedli v obyčej Izraeli. A ta jsou zapsána v pláči Jeremiášovu. Jiné pak věci Joziášovy, i pobožnost jeho, jakž napsáno jest v zákoně Hospodinově, I skutkové jeho první i poslední, to vše zapsáno jest v knize o králích Izraelských a Judských.
2 Letopisů 35:16-27 Bible 21 (B21)
Tak byla onoho dne na příkaz krále Jošiáše vykonána veškerá služba Hospodinu, a to slavením Hodu beránka a obětováním zápalů na Hospodinově oltáři. Přítomní synové Izraele tenkrát slavili Hod beránka i sedmidenní Slavnost nekvašených chlebů. Takovýto Hod beránka se nekonal od dob proroka Samuela. Žádný z izraelských králů neslavil takový Hod beránka, jako slavil Jošiáš s kněžími, levity, obyvateli Jeruzaléma a se všemi přítomnými z Judy i z Izraele. Tento Hod beránka se slavil v osmnáctém roce Jošiášova kralování. Po tom, když Jošiáš dokončil obnovu chrámu, vytáhl egyptský vládce Nekó do bitvy u Karkemiše na Eufratu. Jošiáš vytáhl proti němu, ale on za ním vyslal posly se vzkazem: „Já s tebou nic nemám, judský králi. Netáhnu dnes proti tobě, ale proti národu, se kterým válčím. A Bůh mi řekl, ať si pospíším. Bůh je se mnou, proto se mu nestav do cesty, aby tě nezničil!“ Jošiáš mu ale neustoupil. Převlékl se a šel s ním bojovat. Neposlechl Boží slovo v Nekóových ústech a vyrazil do bitvy na pláň Megido. Tam krále Jošiáše zasáhli lučištníci. „Odvezte mě!“ řekl Jošiáš svým mužům. „Jsem těžce raněn!“ Jeho muži ho tedy odnesli z vozu, naložili ho na jiný vůz a odvezli do Jeruzaléma. Jošiáš pak zemřel a byl pochován na pohřebišti svých otců a všichni v Judsku a v Jeruzalémě ho oplakávali. Jeremiáš o něm složil žalozpěvy, jimiž až dodnes všichni zpěváci a pěvkyně truchlí nad Jošiášem, jak se v Izraeli stalo zvykem. Jsou zahrnuty v Knize žalozpěvů. Ostatní Jošiášovy skutky, jeho oddanost tomu, co je psáno v Hospodinově Zákoně, a veškeré jeho počínání je od počátku až do konce popsáno v Knize izraelských a judských králů.
2 Letopisů 35:16-27 Český studijní překlad (CSP)
Onoho dne byla připravena všechna Hospodinova služba, aby slavili Velikonoce a přinášeli zápalné oběti na Hospodinově oltáři podle příkazu krále Jóšijáše. V té době slavili synové Izraele, kteří tam byli, Velikonoce a svátek nekvašených chlebů po sedm dní. Takové Velikonoce se v Izraeli neslavily ode dnů proroka Samuela. Žádný z izraelských králů neslavil takové Velikonoce, jaké slavil Jóšijáš, kněží, lévité a všichni Judejci a Izraelci, kteří tam byli, a obyvatelé Jeruzaléma. Tyto Velikonoce se slavily v osmnáctém roce Jóšijášova kralování. Po tom všem, kdy Jóšijáš obnovil chrám, vytáhl egyptský král Néko, aby bojoval v Karkemíši u Eufratu. Jóšijáš vytáhl proti němu. Néko k němu poslal posly se slovy: Co je ti do mě, judský králi? Netáhnu dnes proti tobě, ale proti království, které válčí se mnou, a Bůh řekl, abych si pospíšil. Zanech protivení se Bohu, který je se mnou, ať tě nezničí. Jóšijáš se od něj však neodvrátil, ale bojoval proti němu v přestrojení. Neuposlechl Nékova slova z Božích úst a vytáhl bojovat na pláň Megido. Střelci krále Jóšijáše postřelili. Král řekl svým otrokům: Vezměte mě odsud, protože jsem velmi raněn. Jeho otroci ho vzali z válečného vozu, naložili ho na jeho druhý vůz a dovezli ho do Jeruzaléma. Zemřel a byl pohřben v hrobech svých otců. Všichni Judejci a obyvatelé Jeruzaléma nad Jóšijášem truchlili. Jeremjáš zazpíval nad Jóšijášem žalozpěvy a všichni zpěváci a zpěvačky je pronášejí ve svých žalozpěvech nad Jóšijášem až dodnes. Staly se v Izraeli zvykem a jsou zapsány v žalozpěvech. Ostatní Jóšijášovy činy a jeho zbožné skutky, jak je psáno v Hospodinově zákoně, jeho činy první i poslední, jsou zapsány v Knize izraelských a judských králů.