1 Samuel 2:1-26
1 Samuel 2:1-26 Bible Kralická 1613 (BKR)
I modlila se Anna a řekla: Zplésalo srdce mé v Hospodinu, a vyzdvižen jest roh můj v Hospodinu; rozšířila se ústa má proti nepřátelům mým, nebo rozveselila jsem se v spasení tvém. Neníť žádný tak svatý jako Hospodin; nýbrž žádného není kromě tebe, neníť žádný tak silný jako Bůh náš. Nemluvtež již více hrdě, a nevycházej z úst vašich slovo pyšné; nebo Bůh silný vševědoucí jest Hospodin, a usilování jeho jemu nepochybují. Lučiště i silní potříni jsou, a mdlí opásáni jsou silou. Sytí z chleba jednají se k dílu, a hladovití přestali lačněti, tak že neplodná porodila sedmero, a kteráž mnoho dětí měla, zemdlena jest. Hospodin umrtvuje i obživuje, uvodí do pekla i vyvodí. Hospodin ochuzuje i zbohacuje, ponižuje i povyšuje. Nuzného vyzdvihuje z prachu, a z hnoje vyvyšuje chudého, aby je posadil s knížaty, a stolici slávy dědičně jim dal; nebo Hospodinovy jsou stěžeje země, na nichž založil okršlek. Onť ostříhá noh svatých svých, ale bezbožní ve tmě umlknou; nebo ne v síle záleží síla člověka. Kteříž se protiví Hospodinu, setříni budou, na takové s nebe hřímati bude. Hospodin souditi bude končiny země, a dá sílu králi svému, a vyvýší roh pomazaného svého. I navrátil se Elkána do Ramaty, do domu svého, a pacholátko přisluhovalo Hospodinu při knězi Elí. Synové pak Elí byli bezbožní, a neznali Hospodina. Nebo těch kněží obyčej při lidu byl: Kdokoli obětoval obět, přicházel kněžský mládenec, když se maso vařilo, maje v ruce své hák třízubý, A vrazil jej do nádoby neb do kotlíku, neb do pánve, aneb do hrnce, a cokoli zachytil hák, to sobě bral kněz. Tak činívali všemu lidu Izraelskému, kteříž tam přicházeli do Sílo. Nýbrž, prvé než tuk zapalovali, přicházel mládenec kněžský a říkal člověku, kterýž obětoval: Dej masa, ať upeku knězi, nebo nevezme od tebe masa vařeného, ale surové. Jemuž odpověděl-li člověk ten: Nechť jest prvé zapálen tuk, a potom vezmeš sobě, čehož žádá duše tvá, on říkal: Nikoli, ale dej hned; jestliže pak nedáš, mocí vezmu. I byl to hřích mládenců těch před Hospodinem velmi veliký; nebo pohrdali lidé obětmi Hospodinovými. Samuel pak přisluhoval před Hospodinem, mládenček, oděný jsa efodem lněným. A matka jeho dělávala mu sukničku malou, a přinášela jemu každého roku, když přicházela s mužem svým k obětování oběti výroční. I požehnal Elí Elkánovi a manželce jeho, řka: Dejž tobě Hospodin símě z ženy této za oddaného, kteréhož jsi vyžádal na Hospodinu. I odešli na místo své. Tedy navštívil Hospodin Annu, kteráž počala a porodila tři syny a dvě dcery. Ale mládenček Samuel rostl před Hospodinem. Elí pak byl starý velmi a slyšel všecky věci, kteréž činili synové jeho všemu Izraeli, a kterak obývali s ženami, kteréž přisluhovaly u dveří stánku úmluvy. I řekl jim: Proč činíte takové věci? Nebo já slyším zlé slovo o vás ode všeho lidu tohoto. Nikoli, synové moji, neboť není dobrá pověst, kterouž já slyším, že odvracíte lid Hospodinův. Zhřeší-li člověk proti člověku, souditi ho bude soudce; pakli kdo zhřeší proti Hospodinu, kdo se zasadí o něho? Ale neuposlechli hlasu otce svého, nebo je chtěl zbíti Hospodin. Ale mládenček Samuel prospíval a rostl, a milý byl, jakož před Hospodinem, tak i před lidmi.
1 Samuel 2:1-26 Bible 21 (B21)
Hana se tenkrát modlila těmito slovy: „V Hospodinu se raduji srdcem svým, v Hospodinu svůj roh pozvedám. Svým protivníkům se teď zasměji, mou radostí je spása tvá. Není svatého kromě Hospodina, ne, není nikdo jako ty, není skály, jako je náš Bůh! Přestaňte s těmi pyšnými řečmi, povýšenost vám proudí z úst, Hospodin však je Bůh vševědoucí – on lidské skutky posoudí. Luky siláků rozlámaly se, ti, kdo klopýtali, síly nabyli. Kdo byli sytí, teď pro chléb nádeničí, kdo byli hladoví, lačnět přestali. Neplodné sedm narodí se, matka mnohých však uvadne. Hospodin dává smrt i život, do hrobu i z hrobu uvádí. Sesílá bídu, dává hojnost, poníží a rovněž povýší. Chudáka umí z prachu pozvednout, ubožáka bere ze smetiště, mezi knížaty jim dává usednout, dává jim místo na čestných sedadlech. Hospodinu patří sloupy země, založil na nich celý svět. Kroky svých věrných opatruje, darebáci však hynou v tmě. Svou vlastní silou se nikdo neprosadí, Hospodinovi protivníci budou zničeni. Nejvyšší z nebe zaburácí, končiny světa bude soudit Hospodin. Hospodin silou obdaří svého krále, roh svého pomazaného pozvedne!“ Elkána se pak vrátil domů do Rámy, ale chlapec zůstal u kněze Elího, aby sloužil Hospodinu. Elího synové byli ničemové. Nedbali na Hospodina ani na pravidla ohledně kněží a lidu. Kdykoli někdo přinesl zápalnou oběť, přišel kněžský mládenec, a jak se vařilo maso, vzal trojzubou vidlici a vrazil ji do mísy nebo do hrnce, do pánve nebo do kotle. Co vidlice vytáhla, to si kněz nechal. Takto se chovali ke všem Izraelcům, kteří přicházeli do Šíla. Kněžský mládenec navíc přicházel, ještě než se zapálil tuk, a říkal tomu, kdo obětoval: „Odevzdej knězi maso na pečení. Vařené maso od tebe nevezme, jenom syrové.“ Když ten člověk namítal: „Nejdříve se přece má zapálit tuk; potom si vezmi, co chceš,“ kněz odpovídal: „Ne. Dej mi to hned. Když nedáš, zabavím to násilím!“ Tak se ti mladíci dopouštěli před Hospodinem hrozného hříchu, protože znevažovali Hospodinovy oběti. Tehdy před Hospodinem sloužil Samuel, hošík oblečený plátěným efodem. Matka mu dělávala i kabátek a každoročně mu ho přinášela, když přicházela se svým mužem přinést výroční oběť. Elí žehnal Elkánovi i jeho ženě se slovy: „Kéž Hospodin dá, abys měl s touto ženou potomky místo toho vyžádaného dítěte, které odevzdala Hospodinu.“ A tak se vraceli domů. Hospodin pak Hanu navštívil svou milostí, takže počala a porodila tři syny a dvě dcery. Mládenec Samuel ale vyrůstal u Hospodina. Elí byl už velmi starý. Slýchával o všem, co prováděli jeho synové celému Izraeli, i o tom, jak spali se ženami sloužícími u vchodu do Stanu setkávání. „Co to provádíte?“ říkal jim. „Ode všech lidí se o vás doslýchám hrozné věci. To ne, synové moji! Slyším nedobré zprávy – vždyť svádíte Hospodinův lid! Hřeší-li člověk proti člověku, Bůh může zasáhnout. Hřeší-li ale člověk proti Hospodinu, kdo se ho zastane?“ Oni ale na otcova slova vůbec nedali, neboť Hospodinova vůle byla, aby zemřeli. Chlapec Samuel však prospíval, rostl a byl milý jak Hospodinu, tak i lidem.
1 Samuel 2:1-26 Český studijní překlad (CSP)
Chana se takto modlila: Mé srdce se veselí z Hospodina, můj roh se pozvedá dík Hospodinu, má ústa se otevírají dokořán na mé nepřátele, neboť se raduji ze tvé záchrany. Nikdo není svatý jako Hospodin, ano není kromě tebe, není taková skála jako náš Bůh. Nemnožte povýšená slova, drzost ať nevyjde z vašich úst, vždyť Hospodin je Bohem poznání, on zvažuje činy. Luky hrdinů jsou zlomeny, ale ti, kdo klopýtali, se přepásali udatností. Ti, kdo byli nasyceni, jsou najati za pokrm, ti, kdo byli hladoví, přestali hladovět. Dokonce neplodná posedmé rodí, a ta, která měla mnoho synů, vadne. Hospodin usmrcuje i oživuje, přivádí do podsvětí i vyvádí z něj. Hospodin činí chudým i zbohacuje, ponižuje i povyšuje. Pozvedá chudého z prachu, vytahuje nuzného ze smetiště, aby je posadil se šlechtici a dal jim do dědictví slavný trůn. Neboť Hospodinu patří sloupy země, na ně položil svět. Chrání nohy svých věrných, ale ničemové zahynou v temnotě, neboť člověk nezvítězí vlastní silou. Ti, kdo vedou při s Hospodinem, budou otřeseni, zahřmí proti nim z nebes, Hospodin bude soudit končiny země, dá sílu svému králi a vyvýší roh svého pomazaného. Elkána šel do svého domu v Rámě a chlapec sloužil Hospodinu v přítomnosti kněze Élího. Synové Élího byli ničemníci, neznali Hospodina, ani kněžské nařízení pro lid. Kdykoliv někdo obětoval oběť, ještě když se maso vařilo, přicházel kněžský mládenec s trojzubou vidlicí v ruce, vrazil ji do pekáče nebo do kotlíku nebo do kotle nebo do hrnce a všechno, co vidlice vytáhla, bral si kněz pro sebe. Takto jednali vůči všem Izraelcům, kteří tam do Šíla přicházeli. Dokonce dříve než obětovali tuk, přicházel kněžský mládenec a říkal tomu, kdo obětoval: Dej maso na pečeni pro kněze. Nevezme od tebe maso vařené, ale syrové. Když mu ten člověk řekl: Nejprve musí být obětován tuk, pak si vezmi to, po čem dychtíš, mládenec říkal: Ne, ale dej teď! Jestliže nedáš, vezmu si to násilím. Hřích těchto mládenců byl před Hospodinem velmi veliký, protože tito muži opovrhovali Hospodinovou přídavnou obětí. Samuel však sloužil před Hospodinem, chlapec přepásaný lněným efódem. Jeho matka mu dělávala malý plášť a přinášela mu ho rok co rok, když přicházela se svým mužem obětovat každoroční oběť. Élí požehnal Elkánovi a jeho ženě slovy: Ať ti Hospodin dá potomstvo z této ženy namísto toho, kterého vyžádala Hospodinu. Potom šli na své místo. Hospodin navštívil Chanu, otěhotněla a porodila tři syny a dvě dcery. Chlapec Samuel vyrůstal s Hospodinem. Élí byl velmi starý. Slyšel o všem, co páchali jeho synové celému Izraeli, i o tom, že spávali s ženami, které konaly službu u vchodu do stanu setkávání. Řekl jim: Proč děláte takové věci? Od všeho tohoto lidu slyším o vašem zlém jednání! Ne, moji synové! To není dobrá zpráva, která, jak slyším, koluje mezi Hospodinovým lidem. Jestliže člověk zhřeší proti člověku, přimluví se za něj Bůh. Ale jestliže někdo zhřeší proti Hospodinu, kdo se přimluví za něj? Ale neuposlechli svého otce, neboť Hospodin se rozhodl je usmrtit. Chlapec Samuel rostl v postavě i oblibě jak u Hospodina, tak i u lidí.
