Skutky 21
CSP
21
Pavlova cesta do Jeruzaléma
1Když jsme se od nich odtrhli, vypluli jsme. Plavili jsme se přímo a přišli jsme na Kós, druhý den na Rodos#[přední město stejnojmenného ostrova; jeden z dávných divů světa byl zničen dvě st. před Pavlovým příchodem] a odtamtud do Patary. 2Našli jsme loď, která plula do Fénicie, nalodili jsme se a vypluli. 3Přiblížili jsme se na dohled ke Kypru, nechali jej vlevo a plavili se do Sýrie. Přistáli jsme v Týru, neboť tam měla loď vyložit náklad. 4Vyhledali jsme učedníky a zůstali jsme tam sedm dní. Ti skrze Ducha říkali Pavlovi, aby nevstupoval do Jeruzaléma. 5Když ty dny uplynuly,#ř.: + vyjdouce, vydali jsme se na cestu. Všichni i se ženami a dětmi nás vyprovázeli až za město. Na pobřeží jsme padli na kolena, pomodlili se 6a rozloučili jsme se. Pak jsme vstoupili na loď a oni se vrátili domů.#ř.: do svého vlastního; J 19,27p
Pavel odrazován od cesty do Jeruzaléma
7Dokončili jsme plavbu z Týru a dorazili do Ptolemaidy.#[48 km jižně od Týru; dnešní Acco] Tam jsme pozdravili bratry a zůstali jsme u nich jeden den. 8Druhý den jsme vyšli a přišli do Cesareje. Vešli jsme do domu evangelisty Filipa,#[asi zde působil téměř 25 let – 8,40] který byl jedním ze sedmi, a zůstali jsme u něho. 9Ten měl čtyři dcery, panny, které prorokovaly. 10Když jsme tam pobývali několik dní, přišel z Judska nějaký prorok jménem Agabos. 11Přišel k nám, vzal Pavlův opasek, svázal si nohy a ruce a řekl: “Toto praví Duch Svatý: Muže, jemuž patří tento opasek, Židé v Jeruzalémě takto svážou a vydají do rukou pohanů.#ř.: národů12Když jsme to uslyšeli, prosili jsme Pavla my i tamní bratři, aby nevystupoval do Jeruzaléma. 13Tu Pavel odpověděl: “Proč pláčete a trápíte mé srdce? Vždyť já jsem připraven nejen nechat se svázat, ale i umřít v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše.” 14Protože se nenechal přesvědčit, přestali jsme naléhat a řekli jsme: “Děj se vůle Páně!”
15Po těchto dnech jsme se připravili na cestu a vystupovali do Jeruzaléma. 16Šli s námi také někteří učedníci z Cesareje a vedli nás k jednomu z prvních učedníků, jistému Mnasonovi z Kypru; u něho jsme se měli ubytovat.
Setkání v Jeruzalémě u Jakuba
17Když jsme přišli do Jeruzaléma,#20,16; [den či dva před Letnicemi] bratři nás radostně přijali. 18Druhý den šel Pavel s námi k Jakubovi a přišli všichni starší. 19Pozdravil je a vyprávěl jim podrobně všechno, co Bůh skrze jeho službu učinil mezi pohany.#ř.: národy 20Když to uslyšeli, oslavovali Boha a jemu řekli: “Vidíš, bratře, kolik tisíc Židů#ř.: desetitisíců (L 12,1) mezi Židy uvěřilo a všichni jsou horliteli pro Zákon. 21O tobě se doslechli, že učíš všechny Židy, kteří žijí mezi pohany, aby odpadli#ř.: odpadnutí od Mojžíše, říkaje, aby neobřezávali své děti#[tj. chlapce; biblická obřízka se vždy týkala chlapců]; 1K 7,18n ani se neřídili#ř.: nechodili zvyky svých otců. 22Co teď? Nepochybně [se musí sejít shromáždění, neboť] uslyší, že jsi přišel. 23Udělej tedy to, co ti říkáme: Máme tu čtyři muže, kteří na sebe vzali#ř.: mají na sobě slib. 24Ty vezmi s sebou, dej se očistit s nimi a zaplať za ně, aby si mohli dát oholit hlavu. A všichni poznají, že na tom, co se o tobě doslechli, nic není, nýbrž že i sám řádně žiješ, zachovávaje Zákon. 25Pokud jde o pohany, kteří uvěřili, usoudili jsme a napsali#var.: poslali jsme jim, [aby nic z toho nezachovávali kromě toho,] že se mají vystříhat masa obětovaného modlám, krve, zardoušeného a smilstva.” 26Potom Pavel vzal ty muže k sobě a na druhý den se s nimi dal očistit. Vešel do chrámu a oznámil, kdy skončí dny#ř.: vyplnění dnů; [tak, aby mohla být připravena oběť] očišťování a bude přinesena oběť za každého z nich.
Pavel je zatčen
27Když se těch sedm dní#[během nichž probíhalo obřadné očištění (Nu 6,9)] chýlilo ke konci, spatřili ho v chrámě Židé z Asie. Pobouřilicelý zástup, vztáhli na Pavla#ř.: něj ruce 28a křičeli: “Muži Izraelci, pomozte! Toto je ten člověk, který všude všechny učí proti tomuto lidu, proti Zákonu a proti tomuto místu. Nadto ještě přivedl do chrámu Řeky#[vysloveně zakázané; avšak není důkaz, že by to Pavel udělal] a znesvětil toto svaté místo.” 29Viděli s ním totiž předtím ve městě Trofima z Efesu a domnívali se, že ho Pavel přivedl do chrámu. 30Celé město se rozbouřilo a nastalo srocení lidu. Uchopili Pavla a vlekli ho ven z chrámu. A hned byly zavřeny brány. 31Zatímco ho chtěli zabít, došlo#ř.: vystoupilo (tzn. do věže) veliteli#J 18,12; ř. chiliarchos – “vůdce tisíce” [tak byl překládán lat. tribunus militum, který byl velitelem kohorty – tj. asi 600 vojáků (tedy dnešní major či plukovník)]; [dle 23,26 + 24,7 se jmenoval Lysias] posádky#ř.: kohorta (asi 600 mužů); 10,1p hlášení, že se bouří celý Jeruzalém. 32Ten vzal okamžitě vojáky i setníky a seběhl k nim dolů.#ř.: na ně Jakmile uviděli velitele posádky a vojáky, přestali Pavla bít. 33Tu se velitel přiblížil, uchopil ho a rozkázal ho spoutat dvěma řetězy. Pak se vyptával, kdo to má být a co učinil. 34V zástupu vykřikoval každý něco jiného. Když se nemohl pro ten zmatek dozvědět nic jistého, rozkázal odvést ho do kasáren. 35Když se Pavel ocitl na schodišti, stalo se, že ho kvůli násilí lidu museli vojáci nést, 36neboť celé to množství lidu šlo za ním a křičelo: “Pryč s ním!”
Pavlova promluva k Židům
37Když ho měli odvést do kasáren, říká Pavel veliteli: “Smím ti něco říci?” On řekl: “Ty umíš řecky? 38Ty tedy nejsi ten Egypťan, který nedávno#ř.: před těmito dny pobouřil a na poušť vyvedl čtyři tisíce sikariů?#“mužů s dýkou” – [židovská strana, která bojovala proti římské nadvládě se zbraní v ruce (“sica” = dýka)]39Pavel řekl: “Já jsem Žid z Tarsu v Kilikii, občan ne bezvýznamného#[Euripides použil tento výraz o Athénách] města.#[důležité obchodní středisko, křižovatka cest a univerzitní město] Prosím tě, dovol mi promluvit k lidu.” 40A když to dovolil, Pavel, který stál na schodišti, pokynul rukou lidu. Nastalo veliké ticho a Pavel promluvil hebrejským jazykem:#[prav. míněna aramejština, kterou se tehdy v Izraeli mluvilo]; 22,2

Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.

Zjisti více o Český studijní překlad