Její tchýně Noemi jí řekla: Má dcero, neměla bych snad pro tebe vyhledat místo odpočinku, kde by se ti dobře vedlo? Vždyť Bóaz, s jehož služkami jsi byla, je náš příbuzný. Pohleď, v noci bude provívat na humně ječmen. Umyj se tedy, pomaž se, vezmi na sebe své oděvy a sestup na humno, ale nedávej se tomu muži poznat, dokud nedojí a nedopije. Až si půjde lehnout, zjisti místo, kde leží, jdi, odhal jeho nohy a ulehni. On ti oznámí, co máš dělat. Ona jí nato odpověděla: Udělám všechno, co mi řekneš. Pak sestoupila na humno a udělala všechno, co jí její tchýně přikázala. Bóaz pojedl, napil se a bylo mu dobře u srdce. Potom si šel lehnout na kraj hromady obilí. A ona potají přišla, odhalila jeho nohy a ulehla. I stalo se uprostřed noci, že se ten muž otřásl, převalil se a vida: V nohách mu leží žena. Zeptal se: Kdo jsi? Ona odpověděla: Jsem Rút, tvá služebnice. Rozprostři své křídlo nad svou služebnicí, vždyť jsi vykupitel. On nato řekl: Jsi požehnaná Hospodinu, má dcero. Dobře jsi udělala. Tvé poslední milosrdenství je větší nežli první, když nechodíš za mládenci, ať chudými či bohatými. A nyní se, má dcero, neboj. Udělám pro tebe všechno, co řekneš, protože celé naše město ví, že jsi zdatná žena.