Matouš 22:1-22

A Ježíš k nim znovu promluvil v podobenstvích: “Království Nebes je podobné králi, který vystrojil svatbu svému synu. A poslal své otroky, aby zavolali pozvané na svatbu; ale ti nechtěli přijít. Poslal znovu jiné otroky se slovy: "Řekněte pozvaným: Hle, přichystal jsem svou hostinu, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, přijďte na svatební hostinu." Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem. Ostatní se zmocnili jeho otroků, ztýrali je a zabili. Král se rozhněval, poslal svá vojska, zahubil ony vrahy a jejich město vypálil. Potom řekl svým otrokům: "Svatba je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni. Jděte tedy na křižovatky cest a každého, koho naleznete, pozvěte na svatební hostinu." I vyšli ti otroci na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré. A svatební síň se naplnila stolovníky. Když král vstoupil, aby se na stolovníky podíval, spatřil tam člověka, který na sobě neměl svatební šat. I řekl mu: "Příteli, jak jsi sem vešel bez svatebního roucha?" A on oněměl. Tehdy řekl král služebníkům: "Svažte mu nohy a ruce a vyhoďte ho do nejzazší temnoty; tam bude pláč a skřípění zubů." Neboť je mnoho pozvaných, ale málo vybraných.” Tehdy farizeové šli a poradili se, jak by ho chytili za slovo. A poslali k němu své učedníky spolu s herodiány, kteří řekli: “Učiteli, víme, že jsi pravdivý a Boží cestě učíš podle pravdy. A nedbáš na nikoho , neboť nebereš ohled na postavení člověka. Řekni nám tedy, co myslíš: Je dovoleno dát daň císaři, nebo ne?” Ježíš poznal jejich zlý úmysl a řekl: “Proč mne zkoušíte, pokrytci? Ukažte mi peníz daně.” Přinesli mu denár. Řekl jim: “Čí je ten obraz a nápis?” Odpověděli mu: “Císařův.” Tu jim řekl: “Co je tedy císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.” Když to uslyšeli, užasli, nechali ho a odešli.