Matouš 17:1-13

Po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. A byl před nimi proměněn. Jeho tvář zazářila jako slunce a jeho šaty zbělely jako světlo. A hle, ukázal se jim Mojžíš a Eliáš a rozmlouvali s ním. Petr na to Ježíšovi řekl: “Pane, je pro nás dobré tu být. Chcešli, udělám tu tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.” Když ještě mluvil, hle, zastínil je zářivý oblak a z oblaku se ozval hlas: “Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení; toho poslouchejte.” Když to učedníci uslyšeli, padli na tvář a velmi se báli. Ježíš k nim přistoupil, dotkl se jich a řekl: “Vstaňte a nebojte se.” Když pozvedli oči, neviděli nikoho, jen samotného Ježíše. A když sestupovali z hory, Ježíš jim přikázal: “Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nebude vzkříšen z mrtvých.” [Jeho] učedníci se ho zeptali: “Jak to, že učitelé Zákona říkají, že nejprve musí přijít Eliáš?” On odpověděl: “Eliáš opravdu přichází a všechno obnoví. Avšak pravím vám: Eliáš již přišel, a nepoznali ho, ale udělali s ním, co chtěli; tak bude od nich trpět i Syn člověka.” Tehdy učedníci pochopili, že jim to řekl o Janu Křtiteli.