Genesis 41:14-32

Farao si dal zavolat Josefa. Rychle ho přivedli ze žaláře. Oholil se, vyměnil si oděv a přišel k faraonovi. Farao Josefovi řekl: Měl jsem sen a není, kdo by ho vyložil. Ale o tobě jsem slyšel, že když vyslechneš sen, můžeš ho vyložit. Josef faraonovi odpověděl: Ne já, ale Bůh dá odpověď k faraonovu prospěchu. Farao tedy Josefovi řekl: Ve svém snu, hle, stál jsem na břehu Nilu. Vtom z Nilu vystoupilo sedm tučných krav krásného vzezření, které se pásly v sítině. A tu za nimi vystoupilo sedm jiných krav, ubohých, velmi ošklivého vzezření a vyzáblých. Takovou ošklivost jsem neviděl v celé egyptské zemi. A ty vyzáblé a ošklivé krávy sežraly těch sedm prvních tučných krav. I když se dostaly do jejich břicha, nebylo znát, že do nich vešly, a jejich vzhled byl špatný tak jako na počátku. Pak jsem procitl. Nato jsem ve snu viděl, hle, sedm klasů vyrůstalo na jednom stéble, plných a pěkných. A hle, za nimi vyráželo sedm klasů jalových, řídkých, spálených východním větrem. A ty řídké klasy pohltily těch sedm pěkných klasů. Pověděl jsem to kouzelníkům, ale význam mi nikdo neoznámil. Josef faraonovi řekl: Faraonův sen je jeden a týž: Bůh faraonovi oznámil to, co bude dělat. Těch sedm pěkných krav je sedm let, i těch sedm pěkných klasů je sedm let. Je to jeden sen. A sedm krav vyzáblých a ošklivých, vystupujících za nimi, je sedm let. Také sedm klasů prázdných, spálených východním větrem, je sedm let hladu. To je to, co jsem řekl faraonovi: Bůh faraonovi ukázal, co bude dělat. Hle, přichází sedm let velké hojnosti po celé egyptské zemi. Po nich však nastane sedm let hladu a v egyptské zemi bude všechna ta hojnost zapomenuta; hlad bude zemi ničit. Pak nebude v zemi znát nic z té hojnosti kvůli hladu, který bude potom, protože bude velmi tíživý. A sen se faraonovi opakoval dvakrát, protože ta věc je Bohem pevně stanovena a Bůh ji pospíchá vykonat.