2 Samuel 2:8-32

Ovšem Abnér, syn Nérův, velitel Saulovy armády, vzal Íšbóšeta, syna Saulova, a přivedl ho do Machanajimu. Ustanovil ho králem nad Gileádem, nad Ašúrci, nad Jizreelem, nad Efrajimem, nad Benjamínem a nad celým Izraelem. Íšbóšetovi, synu Saulovu, bylo čtyřicet let, když se stal králem nad Izraelem, a kraloval dva roky. Jenom dům judský byl za Davidem. Doba, po kterou byl David králem v Chebrónu nad domem judským, byla sedm let a šest měsíců. Abnér, syn Nérův, a otroci Íšbóšeta, syna Saulova, vytáhli z Machanajimu do Gibeónu. Také Jóab, syn Serújin, a Davidovi otroci vytáhli; setkali se u Gibeónského rybníka. Jedni zůstali na jedné straně rybníka, druzí na druhé straně rybníka. Abnér řekl Jóabovi: Ať povstanou mládenci a utkají se před námi. Jóab odpověděl: Ať povstanou. Povstali tedy a předstoupili v počtu dvanáct za Benjamínce a Íšbóšeta, syna Saulova, a dvanáct z Davidových otroků. Jeden druhého uchopil za hlavu a vrazil mu meč do boku, takže padli zároveň. Proto se toto místo, které je v Gibeónu, nazývá Chelkatsúrím. Onoho dne došlo k velice tvrdému boji a Abnér s izraelskými muži byl od Davidových otroků poražen. Byli tam tři Serújini synové: Jóab, Abíšaj a Asáel. Asáel měl nohy rychlé jako nějaká gazela na poli. Asáel pronásledoval Abnéra a neuhnul přitom od Abnéra napravo ani nalevo. Abnér se za ním obrátil a zeptal se: To jsi ty, Asáeli? Odpověděl: Ano, já. Abnér mu řekl: Uhni napravo nebo nalevo, chyť si jednoho z mládenců a vezmi si z něho kořist. Asáel však nechtěl od něj odbočit. Abnér Asáelovi znovu pověděl: Odboč ode mě. Proč bych tě měl srazit k zemi? Jak bych se pak mohl ukázat před tvým bratrem Jóabem? Ale on nechtěl odbočit, a tak mu Abnér vrazil tupý konec kopí do břicha, takže jím kopí proniklo. Padl tam a namístě zemřel. I stalo se, že všichni, kdo přicházeli na místo, kde Asáel padl a zemřel, se zastavili. Ale Jóab a Abíšaj Abnéra pronásledovali. Když zapadalo slunce, dostali se na kopec Amá, který je u Gíachu, směrem ke Gibeónské pustině. Synové Benjamínovi se shromáždili k Abnérovi, utvořili jeden oddíl a stáli na vrchu kopce. Abnér zavolal na Jóaba: Cožpak bude meč stále požírat? Což nevíš, že na konci bude hořkost? Kdy už řekneš lidu, aby přestal pronásledovat své bratry? Jóab odpověděl: Jakože živ je Bůh, kdybys nepromluvil, až teprve ráno by lid přestal pronásledovat svého bratra. Potom zatroubil Jóab na beraní roh, všechen lid se zastavil a už Izraelce nepronásledovali; dál již nebojovali. Abnér a jeho muži šli celou tu noc Arabou, přešli Jordán, prošli celý Bitrón a přišli do Machanajimu. Když se Jóab vrátil z pronásledování Abnéra, shromáždil všechen lid a pohřešoval z Davidových otroků devatenáct mužů a Asáela. Davidovi otroci pobili tři sta šedesát Benjamínců a Abnérových mužů, kteří zemřeli. Asáela odnesli a pohřbili ho v hrobě jeho otce, který je v Betlémě. Pak šli Jóab a jeho muži celou noc a za úsvitu byli v Chebrónu.