V druhém roce vlády izraelského krále Jóaše, syna Jóachazova, se stal králem Amasjáš, syn judského krále Jóaše. Bylo mu dvacet pět let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dvacet devět let. Jeho matka se jmenovala Jóadan z Jeruzaléma. Činil to, co je správné v Hospodinových očích, ovšem ne jako jeho otec David. Jednal stejně jako jednal jeho otec Jóaš. Ovšem návrší nebyla odstraněna, lid na návrších dál obětoval a pálil kadidlo. I stalo se, když bylo království pevně v jeho ruce, že pobil své otroky, kteří zabili krále, jeho otce. Ale syny těch, kdo ho zabili, neusmrtil, jak je napsáno v knize Mojžíšova zákona, že přikázal Hospodin: ať nejsou usmrceni otcové kvůli synům a synové ať nejsou usmrceni kvůli otcům, ale každý ať je usmrcen za svůj hřích. Pobil deset tisíc Edómců v Solném údolí a zmocnil se v boji též Sély a pojmenoval ji Jokteel, jak je tomu dodnes.
Tehdy poslal Amasjáš posly k izraelskému králi Jóašovi, synu Jóachaza, synu Jehúa, se slovy: Pojď, střetneme se tváří v tvář. Izraelský král Jóaš vzkázal judskému králi Amasjášovi: Libanonské trní vzkázalo libanonskému cedru: Dej svou dceru mému synovi za ženu. Polní zvěř libanonská prošla a pošlapala to trní. Protože jsi pobil Edómce, pozvedlo se tvé srdce. Oslavuj a zůstaň doma. Proč by ses měl zaplétat se zlem a padnout ty a Juda s tebou? Ale Amasjáš neposlechl. Izraelský král Jóaš vytáhl a střetli se tváří v tvář s judským králem Amasjášem v Bétšemeši v Judsku. Juda byl od Izraele poražen a všichni utíkali ke svým stanům. Judského krále Amasjáše, syna Jóaše, syna Achazjášova, chytil izraelský král Jóaš v Bétšemeši. Pak přitáhl do Jeruzaléma a protrhl jeruzalémské hradby od Efrajimské brány až k bráně Rohové, na čtyři sta loket. Pobral všechno zlato a stříbro a všechny předměty, které se nacházely v Hospodinově domě a v pokladnicích královského paláce, i rukojmí a vrátil se do Samaří. Ostatní Jóašovy činy, které činil a jeho udatné skutky, jak bojoval s judským králem Amasjášem, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů. Jóaš ulehl se svými otci a byl pohřben v Samaří s izraelskými králi. Po něm se stal králem jeho syn Jarobeám.
Judský král Amasjáš, syn Jóašův, žil po smrti izraelského krále Jóaše, syna Jóachazova, patnáct let. Ostatní Amasjášovy činy jsou zapsány v knize Letopisů judských králů. Zosnovali však proti němu v Jeruzalémě spiknutí, a tak utekl do Lakíše. Poslali však za ním do Lakíše a usmrtili ho tam. Naložili ho pak na koně a byl pohřben se svými otci v Jeruzalémě, Městě Davidově. Všechen judský lid vzal Azarjáše, kterému bylo šestnáct let, a ustanovili ho králem místo jeho otce Amasjáše. On vystavěl Élat a vrátil ho Judsku potom, co král Amasjáš ulehl se svými otci.