1 Samuel 18:1-16

Stalo se, že když David domluvil se Saulem, Jónatanova duše se spojila s duší Davidovou. Jónatan si ho zamiloval jako sebe sama. Saul ho v onen den přijal do služby a nedovolil mu vrátit se do domu jeho otce. Jónatan uzavřel s Davidem smlouvu, protože ho miloval jako sám sebe. Pak si Jónatan svlékl roucho, které měl na sobě, a dal ho Davidovi. Dal mu také své odění, svůj meč i luk a svůj pás. David vytáhl, kamkoli ho Saul poslal, a všude měl úspěch. Proto ho Saul ustanovil nad bojovníky. To se líbilo všemu lidu i Saulovým otrokům. Stalo se, že jak přicházeli, když se David vracel z boje proti Pelištejci, ženy ze všech izraelských měst vyšly vstříc králi Saulovi, aby zpívaly a tančily s tamburínami, s radostí a s triangly. Radující se ženy zpívaly: Saul pobil své tisíce a David své desetitisíce. Saul se velice rozzlobil a nelíbilo se mu to. Řekl: Davidovi přiřkly desetitisíce a mně přiřkly tisíce. Už mu chybí jen království. Od onoho dne Saul hleděl na Davida s podezřením. Příštího dne se stalo, že Saula uchvátil zlý duch od Boha a choval se uvnitř paláce jako prorok. David hrál svou rukou na loutnu jako každý den. Saul měl v ruce kopí. Vtom Saul vrhl kopí, neboť si řekl: Přibodnu Davida ke stěně. David však před ním dvakrát uhnul. Saul se Davida bál, protože s ním byl Hospodin, kdežto od Saula odstoupil. Proto ho Saul od sebe odstranil a ustanovil ho velitelem nad tisícem, aby vycházel a vcházel před lidem. Stalo se, že David měl na všech svých cestách úspěch a Hospodin byl s ním. Když Saul viděl, že má David velký úspěch, měl z něho strach. Celý Izrael i Juda však Davida miloval, protože před nimi vycházel a vcházel.