Matáyoso 12
12
Yésu na Sábat, buɔ́s bá gudúkid bá Beyúdɛn
(Mál 2.23-28; Lúk 6.1-5)
1Agá gɛsɛgɛl giádɛ́n, buɔ́s bá sábát Yésu na bafɔ́nɔfɔ́n bág madɔ́mbaán agá bisién bá magɔ́nɛd bábɛ́laná ká belé. Bafɔ́nɔfɔ́n bág ababia nsana, abábɛn gusɔ́gúnɔ́ bifígíd bá belé gá gúnyánan. 2Bafalisiɛŋ ánan ubuány, bágányɛ gág ká: «Lɛ́ŋá ubɔ́ bafɔ́nɔfɔ́n bɔ́w álaná búnyá gisele buɔ́s bá sábát.» 3Ɔwɔ́ guondinyi bɔ́ ká: «Numabása nudɛbana buanda Défide máal gɛsɛgɛl nsana mánɔ́má wɔ́ na band bámáabá naga e? 4Anyɛ́ umébíŋín agá gians gá Gɔdányá na anyɛ́ úmaányá bɛnyɔka bámáabiág Gɔdányá na bɛ́. Ta ɔwɔ́, ta ebe bámáabá naga dɛmasɛgɛmanan gunyá bɛ́, gɔɔ́gɔ besigid bidug e? 5Gúmén ká nudɛmaban agá mbɔbɔnɔ ya bisele ká besigid bidug guála buol buɔ́s bá sábát agá ɔnyɛb wá Gɔdányá kand gubá agá gɛnana e? 6Ngúnuɔ́yɔɔn gɔg ká: Búnyɛ kɔ́ aya búnyá gianta búdɔ́mbaná ɔnyɛb wá Gɔdányá. 7Núdɛɛ́gubá bégúfudi band abaány ímábá numɔ́ɔb moóny ɔmɔ́ inyɔ́ŋ sá Gɔdányá ɔ́yɔnɔ́, síguɔ́yɔ ká: Guala bese yambaná, sá bɛbiág bá manyam yambaná. 8Nguɔ́yɔ anaány gágual ká, mɔɔn wá mɔnd nyɛ ɔgɔn wá sábát.»
Mɔnd umábiánán ɔmbɔ́g eguén
(Mál 3.1-6; Lúk 6.6-11)
9Yésu guadɔg ány guébíŋín agá gians gɔ́b gá mbísógól. 10Nénié mɔnd mabá kɔ́ umáanúmá buánana agá ɔmbɔ́g. Bɔ́bɔ́ guófún Yésu nŋófúnyi eye ká: «Bisele bás gúdɛ́fánan bugaga béguéŋúgenyi band buɔ́s bá sábát e?» Bámambá kɔɔ́k ká bɔ́sɔ́mɛ́n wɔ́. 11Uganyɛ gɔ́b ká: «Ányá agán gá ɔlɔŋ unyá bágúbianan gɛdɔ́mbá gág táŋ gímoom, buánɛ́g ká gɛgua agá ɔmbɛl buɔ́s bá sábát udɛ́b guémí gɛ́ e? 12Gɛdɔ́mbá guégen gɔg na mɔnd e? Bisele bás gúdífánan bugaga ká diéŋúgenyi band buɔ́s bá sábát e?» 13Uganyɛ gá mɔnd uwaány ká: «Ganɔ́n ɔmbɔ́g!» Ɔwɔ́ guganɔn ɔmbɔ́g, uwónd bese anyɛ ɔmbɔ́g wág óndodi. 14Báfalisiɛ́ŋ máal ná guáma, abaál ɛdɔg ká bámbɛd nŋili ya guɔ́n wɔ́.
Yésu eŋél buól wá Gɔdányá
15Anyɛ́ Yésu mɔ́ɔb buóny ubuány, uwadɔg agá kɔɔ́m agany. Band giod abáládaan wɔ́, uwéŋúgenyi bɔ́ gidigid. 16Uwabɛ́dɛ́n bɔ́ ká bɔ́diɔyɛ́dɛ́n mɔnd ɔbɔ́ unyá. 17Anaány buóny ubú ibús Isayí mɔ́ɔyɔ́ móobífuógí, umɔyɔ́ ká:
18Ɛ́nɛ́, eŋél buol wám ewe inyá gudɔ́bɔ́n,
mɔɔn wám wa ɔdɛm, ngudɔ́bɔ́n wɔ́ agá bɛdɔdɛn,
ngaág Mefúnyi mám agág gá nuɔ́l,
ugɔyɔ sɔ́n busi bám aga band bá gus gidigid.
19Udɛɛ́nuámba insuŋié, udɛɛ́nuánsá,
bɔ́dɛɛ́nuɔ́bɔɔn ekelu wág agá bɔkɔ́m.
20Udigedúse nubal nulɔŋɛ́mɛ́dɔ́n,
udigefú lámba uganyá wegufú,
unuála anaány guám anyɛ́ busi ganúamɛ́nɛn#12.20 Manda amány guámba guɔyɛd ká Yésu dɛgabá na ɔyɔ́g gá band. .
21Bɛdɔŋ gágaan ɔdɛm gág.
Yésu gúkɔ́ŋa biád bá bíliíndié
(Mál 3.22-30; Lúk 11.14-23; 12.10)
22Obólónin Yésu gɔg mɔnd umáabiánán giád gá gíliíndié, umabá obúdobudo, uwɔ́ nɔ́ gɛndɛgálɛ́diá. Yésu uwéŋúgi wɔ́ nɛnama nɛ́nyá ká mɔnd uwaány uwedúm guánaan, ugálá. 23Biŋi bá band ibiábanyɛg guméŋémeŋ biɔ́yɔ ká: «Sá mɔɔn wá Défide#12.23 Mɔɔn wá Défide guámba guɔyɛd ká: Ewe Gɔdányá máadán ká ugadɔ́m ká úsiáŋɔ́n band. ewúné a?» 24Bafalisiɛ́ŋ ɔ́bɔɔn anaány, ebédúm guɔyɔ ká: «Ginɔ́g igiány gukɔ́ŋa biád bá bíliíndié gɔɔ́gɔ na bugaga bá Bɛlɛsebúl, ɔgúnɔ́ wa biád bá bíliíndié.»
25Anyɛ́ Yésu máalɛnsán ɛmbɛ́dágɛ́dɛ́n sɔ́b, uganyɛ gɔ́b ká: «Bufuŋ gidigid búnyá agá dusalasala gúbɛ́sɛ́nsɛgaan agá bunyim; ta tísɔn omoom, gúmén niíd ná gians nímoom mábá agá dusalasala, gɔfɔ́f uguány. 26Sátan mábɛ́kɔ́ŋa uwɔ́ muát, ugúbɛ́sála uwɔ́ muát: Nanyá gɔg bufuŋ bág ganúbiádɛgɛnɛn e? 27Ímábá yaŋuá gɔg na bugaga bá Bɛlɛsebúl nkɔ́ŋaná biád bá bíliíndié, bafɔ́nɔfɔ́n bán, na bugaga buány bákɔ́ŋana bá e? Bɔ́bɔ́ gɔg bégenúnúgélenyi. 28Anyɛ́ búnyá na bugaga bá Mefúny má Gɔdányá nkɔ́ŋaná biád bá bíliíndié, gúgúnyá ká Bufuŋ bá Gɔdányá másɛ́nuámɛn. 29Mɔnd dɛbá bégúbíŋín agá gians gá gɛgaga gá mɔnd ká úgɔ́lɔɔn manda má gɛgaga igiány, umáal umányɛ udɛgɔ́d wɔ́. Úmáman gugɔ́d wɔ́, unyɛ bágɔ́mánda manda amaány to. 30Mɔnd udiábáná nam, ugúŋnusenyi, ewe udiágɔ́sáná nam, ugúsélémendenyi.
31«Kányɛ nnuɔ́yɔnɔ́ ká, Gɔdányá ganúnɛnɛn bɛfal gidigid, na dufén gidigid. Mɔnd uganúsɛ́gɛd Ɛsámb yá Mefúny, Gɔdányá dɛganɛnɛn wɔ́ ta gá buɔ́s. 32Mɔnd médúm mɔɔn wá mɔnd niíd, ugabia gɛnɛnɛna, úmáagálɛ́n galɛn Ɛsámb yá Mefúny, udɛɛ́núbia gɛnɛnɛna ta agá gus gá nɛ́nuán egué, ta agá gus gúlené.
Gugál na ɔdɛm wá mɔnd
(Mat 7.16-17; Lúk 6.44-45)
33«Bɔdɛ́d mábá kil kil, búguómo bɛnɔg bá bɛsamɔ; búmánɔ́ma, búguómo bɛsamɔ bɛ́nɔ́maná: Bágúlɛnsan bɔdɛ́d gá bɛsamɔ bá bú. 34Siád ɛmfɛ́ny, nanyá nunyá bɔ́guɔyɔ bɛ́nɔ́g bá manda banuá babɛ e? Buanda buámaná agá niíd ná mɔnd, gúlenin agá ɔdɛm wág. 35Mɔnd unyá bese gúgɔ́lɔɔn bese agá ɔdɛm wág únyá ofuógón na manda má bese, ewe unyá ɔbɛ́, gúgɔ́lɔɔn bɔbɛ agá ɔdɛm wág únyá ofuógón na manda má bɔbɛ. 36Ngúnuɔ́yɔɔn ká buɔ́s bá nɛgál, mɔnd gidigid núdélímin gá gúbɛ́sáaga gugál gág gá giniti ugú umeéményí. 37Gágual ká gɔ́w gá gugál Gɔdányá ganúsɔ́mb ká anyɛ na gɛgua ɔ́gɔ ká adɛbá ná gɛ́.»
Buanda búmáabɛ́dɔ́mb na Yónas
(Mat 16.1-4; Mál 8.11-12; Lúk 11.16,29-32)
38Gɛdám gá bóŋ bisele na gɛdám gá Bafalisiɛ́ŋ ganyɛ gá Yésu ká: «Ofúnyifúny, diguámba ká ál gisey dián.» 39Uwondinyi ká: «Band bá ínen nyɛ bɔbɛ, na kand nuládádá, bóguófon gisey. Bádigaán ta gisey gímoom, asiá buanda búmáabɛ́dɔ́mb na ibús Yónasa. 40Búnyɛ ká, Yónasa medúmbi mɔɔs na medug mádadɔ agá duna dá gianta gá yɔbɔ. Buanda búmoom mɔɔn wá mɔnd genúdúmbi medug na mɔɔ́s mádadɔ egegus nagadá. 41Band bá tísɔn wa Niníf menúgí gusɔ́d gɔ́b anyɛ́ bɔ́mɔɔ́bɛ́dɔ́lɛ́gɔɔ́n gugál gá Gɔdányá Yónas mɔ́ɔyɔɔ́n bɔ́. Mɔnd nyɛ aya udúmbaná Yónasa! Buád buanda, anyɛ́ Gɔdányá genúgélenyi band, band bá Niníf gedélímin agá busió bá band bá ínen bɔ́sɔ́mɔɔn band abaány! 42Buɔ́s bá nɛgál, agánd umábá ofuŋ wá Saba gedélímin ogóbusió bá band bá ínen, gá gugélenyi bɔ́, gágual ká ugúlenin agá nibéŋ ná gus gá gúsibɛ́dɔ́lɛ́gɔɔ́n gɔlɛns gá Sálomon; mɔnd nyɛ aya unyá gianta gɔdɔ́mb Sálómɔn.
Gusiondo gá giád gá gíliíndié
(Lúk 11.24-26)
43«Gɛsɛgɛl giád gá gíliíndié mánuám agá nuɔ́l ná mɔnd, gígúdeŋele giámba kɔɔ́m gá kɔ́d kɔ́d gá gudúkid, ta gubia. 44Ány, gíbiɔ́yɛdɛn ká: “Ngond agám gá nuyá.” Anyɛ́ gímánusiáma, gífuɔg kɔɔ́m gɔdɔ, fúláfúlá, dábɔ́nádábɔ́ná. 45Gɛ́b guɔgɔ́l bíliíndié bíndodi bítíndádɔ nomo bínyá na ɔndɔndɔ gɔdɔ́mb wɔ́, bíbíŋín, bíbíyáyɛd kɔ́, edény wá mɔnd uwaány kányɛ gukányɛ gudɔ́mb anyɛ́ umáabá nsua. Anaány búganúbá na babɛ bá nɔgɔndɔ enue.»
Mband nigúl ná Yésu
(Mál 3.31-35; Lúk 8.19-21)
46Anyɛ́ Yésu máabá umányá gúgála anaány gá biŋi bá band, inyódió na belimén bág abásiám, bámabá ndényé agá ɔɔnd bámba nŋili yá gugálɛ́d gág. [ 47Mɔnd ondodi gual gág ká: «Nigódio na bendimen bɔ́w nyɛ agá ɔɔnd: báguámba guguɔyɛdɛn buóny.»#12.47 Manda mányá mɔyɛ́dɔ́n aya, dɛbá agá imbɔbɔnɔ símodió sá nsua.]
48Uwondinyi mɔnd uwaány ká: «Ányá unyá iná, baányá bányá belimén bám e?» 49Uwedugi ɔmbɔ́g gá gúdíyenyi wɔ́ bafɔ́nɔfɔ́n bág, uganyɛ ká: «Ɛ́nɛ́, iná na belimén bám ebe; 50Nguɔ́yɔ anaány gágual ká mɔnd gidigid walaná gubíléne gá Babá unyá ugumuana, uwɔ́ unyá endimen wám wa agánd ɔ́gɔ́ ká wa anɔ́mandɔ, uwɔ́ unyá iná.»
Právě zvoleno:
Matáyoso 12: MMU2
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
CABTAL
Matáyoso 12
12
Yésu na Sábat, buɔ́s bá gudúkid bá Beyúdɛn
(Mál 2.23-28; Lúk 6.1-5)
1Agá gɛsɛgɛl giádɛ́n, buɔ́s bá sábát Yésu na bafɔ́nɔfɔ́n bág madɔ́mbaán agá bisién bá magɔ́nɛd bábɛ́laná ká belé. Bafɔ́nɔfɔ́n bág ababia nsana, abábɛn gusɔ́gúnɔ́ bifígíd bá belé gá gúnyánan. 2Bafalisiɛŋ ánan ubuány, bágányɛ gág ká: «Lɛ́ŋá ubɔ́ bafɔ́nɔfɔ́n bɔ́w álaná búnyá gisele buɔ́s bá sábát.» 3Ɔwɔ́ guondinyi bɔ́ ká: «Numabása nudɛbana buanda Défide máal gɛsɛgɛl nsana mánɔ́má wɔ́ na band bámáabá naga e? 4Anyɛ́ umébíŋín agá gians gá Gɔdányá na anyɛ́ úmaányá bɛnyɔka bámáabiág Gɔdányá na bɛ́. Ta ɔwɔ́, ta ebe bámáabá naga dɛmasɛgɛmanan gunyá bɛ́, gɔɔ́gɔ besigid bidug e? 5Gúmén ká nudɛmaban agá mbɔbɔnɔ ya bisele ká besigid bidug guála buol buɔ́s bá sábát agá ɔnyɛb wá Gɔdányá kand gubá agá gɛnana e? 6Ngúnuɔ́yɔɔn gɔg ká: Búnyɛ kɔ́ aya búnyá gianta búdɔ́mbaná ɔnyɛb wá Gɔdányá. 7Núdɛɛ́gubá bégúfudi band abaány ímábá numɔ́ɔb moóny ɔmɔ́ inyɔ́ŋ sá Gɔdányá ɔ́yɔnɔ́, síguɔ́yɔ ká: Guala bese yambaná, sá bɛbiág bá manyam yambaná. 8Nguɔ́yɔ anaány gágual ká, mɔɔn wá mɔnd nyɛ ɔgɔn wá sábát.»
Mɔnd umábiánán ɔmbɔ́g eguén
(Mál 3.1-6; Lúk 6.6-11)
9Yésu guadɔg ány guébíŋín agá gians gɔ́b gá mbísógól. 10Nénié mɔnd mabá kɔ́ umáanúmá buánana agá ɔmbɔ́g. Bɔ́bɔ́ guófún Yésu nŋófúnyi eye ká: «Bisele bás gúdɛ́fánan bugaga béguéŋúgenyi band buɔ́s bá sábát e?» Bámambá kɔɔ́k ká bɔ́sɔ́mɛ́n wɔ́. 11Uganyɛ gɔ́b ká: «Ányá agán gá ɔlɔŋ unyá bágúbianan gɛdɔ́mbá gág táŋ gímoom, buánɛ́g ká gɛgua agá ɔmbɛl buɔ́s bá sábát udɛ́b guémí gɛ́ e? 12Gɛdɔ́mbá guégen gɔg na mɔnd e? Bisele bás gúdífánan bugaga ká diéŋúgenyi band buɔ́s bá sábát e?» 13Uganyɛ gá mɔnd uwaány ká: «Ganɔ́n ɔmbɔ́g!» Ɔwɔ́ guganɔn ɔmbɔ́g, uwónd bese anyɛ ɔmbɔ́g wág óndodi. 14Báfalisiɛ́ŋ máal ná guáma, abaál ɛdɔg ká bámbɛd nŋili ya guɔ́n wɔ́.
Yésu eŋél buól wá Gɔdányá
15Anyɛ́ Yésu mɔ́ɔb buóny ubuány, uwadɔg agá kɔɔ́m agany. Band giod abáládaan wɔ́, uwéŋúgenyi bɔ́ gidigid. 16Uwabɛ́dɛ́n bɔ́ ká bɔ́diɔyɛ́dɛ́n mɔnd ɔbɔ́ unyá. 17Anaány buóny ubú ibús Isayí mɔ́ɔyɔ́ móobífuógí, umɔyɔ́ ká:
18Ɛ́nɛ́, eŋél buol wám ewe inyá gudɔ́bɔ́n,
mɔɔn wám wa ɔdɛm, ngudɔ́bɔ́n wɔ́ agá bɛdɔdɛn,
ngaág Mefúnyi mám agág gá nuɔ́l,
ugɔyɔ sɔ́n busi bám aga band bá gus gidigid.
19Udɛɛ́nuámba insuŋié, udɛɛ́nuánsá,
bɔ́dɛɛ́nuɔ́bɔɔn ekelu wág agá bɔkɔ́m.
20Udigedúse nubal nulɔŋɛ́mɛ́dɔ́n,
udigefú lámba uganyá wegufú,
unuála anaány guám anyɛ́ busi ganúamɛ́nɛn#12.20 Manda amány guámba guɔyɛd ká Yésu dɛgabá na ɔyɔ́g gá band. .
21Bɛdɔŋ gágaan ɔdɛm gág.
Yésu gúkɔ́ŋa biád bá bíliíndié
(Mál 3.22-30; Lúk 11.14-23; 12.10)
22Obólónin Yésu gɔg mɔnd umáabiánán giád gá gíliíndié, umabá obúdobudo, uwɔ́ nɔ́ gɛndɛgálɛ́diá. Yésu uwéŋúgi wɔ́ nɛnama nɛ́nyá ká mɔnd uwaány uwedúm guánaan, ugálá. 23Biŋi bá band ibiábanyɛg guméŋémeŋ biɔ́yɔ ká: «Sá mɔɔn wá Défide#12.23 Mɔɔn wá Défide guámba guɔyɛd ká: Ewe Gɔdányá máadán ká ugadɔ́m ká úsiáŋɔ́n band. ewúné a?» 24Bafalisiɛ́ŋ ɔ́bɔɔn anaány, ebédúm guɔyɔ ká: «Ginɔ́g igiány gukɔ́ŋa biád bá bíliíndié gɔɔ́gɔ na bugaga bá Bɛlɛsebúl, ɔgúnɔ́ wa biád bá bíliíndié.»
25Anyɛ́ Yésu máalɛnsán ɛmbɛ́dágɛ́dɛ́n sɔ́b, uganyɛ gɔ́b ká: «Bufuŋ gidigid búnyá agá dusalasala gúbɛ́sɛ́nsɛgaan agá bunyim; ta tísɔn omoom, gúmén niíd ná gians nímoom mábá agá dusalasala, gɔfɔ́f uguány. 26Sátan mábɛ́kɔ́ŋa uwɔ́ muát, ugúbɛ́sála uwɔ́ muát: Nanyá gɔg bufuŋ bág ganúbiádɛgɛnɛn e? 27Ímábá yaŋuá gɔg na bugaga bá Bɛlɛsebúl nkɔ́ŋaná biád bá bíliíndié, bafɔ́nɔfɔ́n bán, na bugaga buány bákɔ́ŋana bá e? Bɔ́bɔ́ gɔg bégenúnúgélenyi. 28Anyɛ́ búnyá na bugaga bá Mefúny má Gɔdányá nkɔ́ŋaná biád bá bíliíndié, gúgúnyá ká Bufuŋ bá Gɔdányá másɛ́nuámɛn. 29Mɔnd dɛbá bégúbíŋín agá gians gá gɛgaga gá mɔnd ká úgɔ́lɔɔn manda má gɛgaga igiány, umáal umányɛ udɛgɔ́d wɔ́. Úmáman gugɔ́d wɔ́, unyɛ bágɔ́mánda manda amaány to. 30Mɔnd udiábáná nam, ugúŋnusenyi, ewe udiágɔ́sáná nam, ugúsélémendenyi.
31«Kányɛ nnuɔ́yɔnɔ́ ká, Gɔdányá ganúnɛnɛn bɛfal gidigid, na dufén gidigid. Mɔnd uganúsɛ́gɛd Ɛsámb yá Mefúny, Gɔdányá dɛganɛnɛn wɔ́ ta gá buɔ́s. 32Mɔnd médúm mɔɔn wá mɔnd niíd, ugabia gɛnɛnɛna, úmáagálɛ́n galɛn Ɛsámb yá Mefúny, udɛɛ́núbia gɛnɛnɛna ta agá gus gá nɛ́nuán egué, ta agá gus gúlené.
Gugál na ɔdɛm wá mɔnd
(Mat 7.16-17; Lúk 6.44-45)
33«Bɔdɛ́d mábá kil kil, búguómo bɛnɔg bá bɛsamɔ; búmánɔ́ma, búguómo bɛsamɔ bɛ́nɔ́maná: Bágúlɛnsan bɔdɛ́d gá bɛsamɔ bá bú. 34Siád ɛmfɛ́ny, nanyá nunyá bɔ́guɔyɔ bɛ́nɔ́g bá manda banuá babɛ e? Buanda buámaná agá niíd ná mɔnd, gúlenin agá ɔdɛm wág. 35Mɔnd unyá bese gúgɔ́lɔɔn bese agá ɔdɛm wág únyá ofuógón na manda má bese, ewe unyá ɔbɛ́, gúgɔ́lɔɔn bɔbɛ agá ɔdɛm wág únyá ofuógón na manda má bɔbɛ. 36Ngúnuɔ́yɔɔn ká buɔ́s bá nɛgál, mɔnd gidigid núdélímin gá gúbɛ́sáaga gugál gág gá giniti ugú umeéményí. 37Gágual ká gɔ́w gá gugál Gɔdányá ganúsɔ́mb ká anyɛ na gɛgua ɔ́gɔ ká adɛbá ná gɛ́.»
Buanda búmáabɛ́dɔ́mb na Yónas
(Mat 16.1-4; Mál 8.11-12; Lúk 11.16,29-32)
38Gɛdám gá bóŋ bisele na gɛdám gá Bafalisiɛ́ŋ ganyɛ gá Yésu ká: «Ofúnyifúny, diguámba ká ál gisey dián.» 39Uwondinyi ká: «Band bá ínen nyɛ bɔbɛ, na kand nuládádá, bóguófon gisey. Bádigaán ta gisey gímoom, asiá buanda búmáabɛ́dɔ́mb na ibús Yónasa. 40Búnyɛ ká, Yónasa medúmbi mɔɔs na medug mádadɔ agá duna dá gianta gá yɔbɔ. Buanda búmoom mɔɔn wá mɔnd genúdúmbi medug na mɔɔ́s mádadɔ egegus nagadá. 41Band bá tísɔn wa Niníf menúgí gusɔ́d gɔ́b anyɛ́ bɔ́mɔɔ́bɛ́dɔ́lɛ́gɔɔ́n gugál gá Gɔdányá Yónas mɔ́ɔyɔɔ́n bɔ́. Mɔnd nyɛ aya udúmbaná Yónasa! Buád buanda, anyɛ́ Gɔdányá genúgélenyi band, band bá Niníf gedélímin agá busió bá band bá ínen bɔ́sɔ́mɔɔn band abaány! 42Buɔ́s bá nɛgál, agánd umábá ofuŋ wá Saba gedélímin ogóbusió bá band bá ínen, gá gugélenyi bɔ́, gágual ká ugúlenin agá nibéŋ ná gus gá gúsibɛ́dɔ́lɛ́gɔɔ́n gɔlɛns gá Sálomon; mɔnd nyɛ aya unyá gianta gɔdɔ́mb Sálómɔn.
Gusiondo gá giád gá gíliíndié
(Lúk 11.24-26)
43«Gɛsɛgɛl giád gá gíliíndié mánuám agá nuɔ́l ná mɔnd, gígúdeŋele giámba kɔɔ́m gá kɔ́d kɔ́d gá gudúkid, ta gubia. 44Ány, gíbiɔ́yɛdɛn ká: “Ngond agám gá nuyá.” Anyɛ́ gímánusiáma, gífuɔg kɔɔ́m gɔdɔ, fúláfúlá, dábɔ́nádábɔ́ná. 45Gɛ́b guɔgɔ́l bíliíndié bíndodi bítíndádɔ nomo bínyá na ɔndɔndɔ gɔdɔ́mb wɔ́, bíbíŋín, bíbíyáyɛd kɔ́, edény wá mɔnd uwaány kányɛ gukányɛ gudɔ́mb anyɛ́ umáabá nsua. Anaány búganúbá na babɛ bá nɔgɔndɔ enue.»
Mband nigúl ná Yésu
(Mál 3.31-35; Lúk 8.19-21)
46Anyɛ́ Yésu máabá umányá gúgála anaány gá biŋi bá band, inyódió na belimén bág abásiám, bámabá ndényé agá ɔɔnd bámba nŋili yá gugálɛ́d gág. [ 47Mɔnd ondodi gual gág ká: «Nigódio na bendimen bɔ́w nyɛ agá ɔɔnd: báguámba guguɔyɛdɛn buóny.»#12.47 Manda mányá mɔyɛ́dɔ́n aya, dɛbá agá imbɔbɔnɔ símodió sá nsua.]
48Uwondinyi mɔnd uwaány ká: «Ányá unyá iná, baányá bányá belimén bám e?» 49Uwedugi ɔmbɔ́g gá gúdíyenyi wɔ́ bafɔ́nɔfɔ́n bág, uganyɛ ká: «Ɛ́nɛ́, iná na belimén bám ebe; 50Nguɔ́yɔ anaány gágual ká mɔnd gidigid walaná gubíléne gá Babá unyá ugumuana, uwɔ́ unyá endimen wám wa agánd ɔ́gɔ́ ká wa anɔ́mandɔ, uwɔ́ unyá iná.»
Právě zvoleno:
:
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
CABTAL