Marek 8:1-30

V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim: Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli. A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli. Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti? I otázal se jich: Kolik chlebů máte? A oni řekli: Sedm. I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup. A měli také rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti. I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů. Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I rozpustil je. Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských. I vyšli farizeové a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho. A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto. A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se přes moře. I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí. Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova. I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme. A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani rozumíte? Ještě máte oslepené srdce vaše? Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte, Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? A kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte. A když také sedm chlebů lámal jsem mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm. I řekl jim: Kterakž tedy ještě nerozumíte? I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl. I ujav slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co. A on pohleděv, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové. Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti. I uzdraven jest, takže i zdaleka jasně viděl všecky. I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka co o tom prav. Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé? Kteřížto odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků. Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus. I přikázal jim, aby toho o něm žádnému nepravili.