Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu. Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe. Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš. Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ. Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba. Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto. Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši. Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření. Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého. Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení, Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe. Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého. Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny. Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením. Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně. Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší. Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým. V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se. Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj. Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti. Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně. Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně, Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den. Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich. Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich. Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně. Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.