Matouš 26:20-54

Když po setmění Ježíš večeřel s dvanácti učedníky, řekl: „Jeden z vás mne zradí.“ To je velice zarmoutilo a jeden přes druhého se ptali: „To myslíš mne, Pane?“ On odpověděl: „Je to ten, kdo si bral z mísy současně se mnou. Já musím jít cestou, která je mi určena, ale to nijak neospravedlňuje toho, kdo mne zrazuje. Lépe by mu bylo, kdyby se vůbec nenarodil.“ Jidáš se ho zeptal: „Mistře, jsem to já?“ On odpověděl: „Ano.“ Když jedli, vzal Ježíš chléb, poděkoval Bohu, rozlamoval ho a podával učedníkům se slovy: „Vezměte a jezte, to je mé tělo.“ Potom vzal kalich s vínem, vzdal díky Bohu a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni, to je má krev, prolitá, aby smyla hříchy mnohých. To je nová smlouva Boha s člověkem. Já s vámi piji tento nápoj naposled. Příště budeme pít spolu nové víno až v království mého Otce.“ Potom zazpívali píseň a šli na Olivovou horu. Tam Ježíš řekl: „Ještě této noci se stane něco, co vám vezme odvahu. Vždyť Písmo předpovídá: ‚Budu bít pastýře a jeho stádo se rozprchne.‘ – Ale až povstanu k životu, sejdeme se spolu v Galileji.“ Petr rozhorleně protestoval: „Kdyby tě všichni opustili, já tedy ne!“ Ale Ježíš mu odpověděl: „Říkám ti, že ještě této noci, dřív než zakokrhá kohout, mne třikrát zapřeš.“ Petr zvolal: „To raději s tebou umřu, než bych tě zapřel!“ A stejně mluvili i ostatní. Potom přišli na místo zvané Getsemane a Ježíš řekl svým učedníkům: „Vy se tady posaďte a já se jdu modlit.“ Vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Padl na něho smutek a tíseň. Řekl jim: „Sevřela mne smrtelná úzkost. Zůstaňte tu a buďte se mnou vzhůru.“ Poodešel, padl tváří k zemi a modlil se: „Můj Otče! Jestli je to možné, zbav mne toho hrozného údělu! Ale nechci prosazovat svoji vůli. Chci, aby se stalo, co chceš ty.“ Pak se vrátil k těm třem a oni spali. „Petře,“ budil ho, „to jste nemohli ani hodinu být se mnou vzhůru? Bděte a modlete se, abyste obstáli ve zkoušce. Máte dobrou vůli, ale slabé tělo.“ Opět se vzdálil a modlil se: „Můj Otče! Není-li jiné východisko, ať se stane tvá vůle.“ Vrátil se zase ke svým učedníkům a oni opět spali. Byli velice unaveni. Nechal je spát, odešel potřetí a modlil se podobnými slovy. Pak se vrátil k učedníkům a řekl: „Teď už nepotřebuji, abyste se mnou bděli. Nastává chvíle, kdy budu zrazen a vydán do rukou podlých lidí. Vstaňte, půjdeme! Tam se blíží můj zrádce.“ Ještě ani nedomluvil a už přicházel Jidáš. S ním táhl oddíl ozbrojený meči a holemi, poslaný veleradou. Měli s Jidášem domluvené znamení: Chopí se toho, koho Jidáš políbí. A tak přistoupil Jidáš k Ježíšovi: „Buď zdráv, Mistře!“ řekl a políbil ho. Ježíš mu řekl: „Příteli, co to děláš?“ Tu se však Ježíše chopili a zajali ho. Jeden z těch, kteří byli s Ježíšem, vytasil meč, ťal po veleknězovu služebníkovi a usekl mu ucho. Ježíš řekl svému obránci: „Schovej svůj meč! Kdo čím zachází, tím také schází. Cožpak nevíš, že kdybych poprosil svého Otce o ochranu, okamžitě by mi poslal celé nebeské vojsko? Ale jak by se pak splnil Boží plán spásy?“