Zachariáš 2:1-13

Zvedl jsem oči a hle – uviděl jsem čtyři rohy. „Co to znamená?“ zeptal jsem se anděla mluvícího se mnou. „To jsou rohy, které rozprášily Judu, Izrael a Jeruzalém,“ odpověděl mi. Pak mi Hospodin ukázal čtyři kováře. „Co jdou dělat?“ ptal jsem se. Odpověděl mi: „Tyto rohy rozprášily Judu tak, že nikdo ani nemohl zvednout hlavu. Tihle však přišli, aby jimi otřásli a srazili rohy národům, které pozvedly roh proti judské zemi a chtěly ji rozprášit.“ Zvedl jsem oči a hle – muž s měřicí šňůrou v ruce. „Kam jdeš?“ zeptal jsem se. „Změřit Jeruzalém,“ odpověděl mi. „Zjistit, jak je široký a dlouhý.“ Anděl mluvící se mnou pak odešel, ale naproti mu vyšel jiný anděl se slovy: „Běž a pověz tomu mladíkovi: ‚V Jeruzalémě bude žít tolik lidí a dobytka, že se stane městem bez hradeb. Já sám, praví Hospodin, budu ohnivou hradbou kolem něj a slávou vprostřed něj.‘“ „Pojďte, pojďte! Utečte ze severní země, praví Hospodin, neboť vás rozšířím do čtyř světových stran, praví Hospodin. Pojď, Sione! Zachraň se, kdo ses zabydlel u Dcery babylonské!“ Neboť tak praví Hospodin zástupů, který mě pro svou slávu poslal k národům, které vás plenily: „Kdo se vás dotýká, dotýká se zornice mého oka. Hle, mávnu po nich rukou a stanou se kořistí svých otroků.“ Tehdy poznáte, že mě poslal Hospodin zástupů.