Zachariáš 13:1-9

V onen den vytryskne domu Davidovu a obyvatelům Jeruzaléma pramen k omytí hříchu a nečistot. V onen den, praví Hospodin zástupů, odstraním ze země jména model, takže si na ně už nikdo nevzpomene; odstraním ze země také proroky a ducha nečistoty. A kdyby pak ještě někdo prorokoval, řekne mu jeho otec i matka, jeho vlastní rodiče: „Teď zemřeš, protože jsi v Hospodinově jménu lhal!“ A vlastní rodiče, jeho otec s matkou, ho probodnou, protože prorokoval. V onen den se proroci budou stydět každý za své prorocké vidění. Aby druhé oklamali, přestanou nosit pláště z kožešiny. „Nejsem prorok,“ řekne takový, „jsem rolník. Od mládí obdělávám zemi jako nevolník.“ A když se někdo zeptá: „A co ty jizvy, co máš na hrudi?“ odpoví: „To mě zbili doma ti, kdo mě milují!“ Vzhůru, meči, na mého pastýře, na mého blízkého přítele! praví Hospodin zástupů. Bij pastýře, ať se stádo rozprchne! Obrátím svou ruku na ty maličké! V celé zemi, praví Hospodin, budou dvě třetiny vyhlazeny a pomřou, takže v ní zůstane jen třetina. I tu třetinu ale zavedu do ohně. Přetavím je, jako se taví stříbro, protříbím je, jako se tříbí zlato. Budou vzývat mé jméno a já je vyslyším. Řeknu: „To je můj lid!“ a oni odpoví: „Náš Bůh je Hospodin!“