Přísloví 14
14
1Moudrá žena buduje svůj domov,
hloupá jej boří svýma rukama.
2Hospodina ctí, kdo žije v poctivosti,
kdo jedná křivě, ten jím pohrdá.
3Hlupákovi pýcha z pusy vyráží,
moudré ochrání jejich rty.
4Bez dobytka je prázdno ve žlabu,
silný býk zajistí hojnou úrodu.
5Čestný svědek nepromluví lživě,
křivopřísežník ale šíří klam.
6Drzoun se po moudrosti nadarmo pídí,
rozumnému je poznání snadno přístupné.
7Tupci se raději obloukem vyhni,
z jeho rtů se přece nic nedozvíš.
8Moudrost rozvážného je vědět kudy kam,
tupost hlupáků je pěstovat sebeklam.
9Hlupáci mají legraci z provinění,
poctiví ale hledají smíření.
10Jen srdce člověka zná vlastní hořkost,
podobně jeho radost druhý necítí.
11Dům darebáků je určen ke zboření,
stan poctivých ale k rozkvětu.
12Cesta se člověku může zdát správná,
nakonec však bývá cestou ke smrti.
13Někdy i při smíchu bolí srdce;
když skončí radost, smutek zůstane.
14Zvrácený dojde odplaty za své skutky
a dobrý člověk za ty své.
15Prosťáček důvěřuje kdečemu,
rozvážný člověk své kroky zvažuje.
16Moudrý je opatrný a varuje se zla,
tupec jde bezstarostně dál.
17Unáhlený člověk dělá hlouposti,
lstivý člověk bývá v nenávisti.
18Omezenci jsou obdařeni tupostí,
korunou rozvážných je vědění.
19Zlí lidé se pokloní dobrým,
darebáci u bran spravedlivého.
20Chuďas je na obtíž i svému příteli,
boháče ale všichni milují.
21Kdo pohrdá svým bližním, hřeší,
blaze tomu, kdo chudým pomáhá.
22Jistěže bloudí ten, kdo je zlomyslný;
láska a věrnost patří dobrosrdečným.
23Tvrdá práce vždy vede k zisku,
řečnění však jenom k chudobě.
24Korunou moudrých je jejich bohatství,
tupost hlupáků zůstane tupostí.
25Pravdomluvný svědek může zachránit život,
podvodník ale šíří lež.
26V úctě k Hospodinu je jistota pevná,
jeho děti v něm najdou bezpečí.
27Pramen života je úcta k Hospodinu,
z osidel smrti pomáhá uniknout.
28Mohutné vojsko je ozdobou krále,
úbytek lidu je vládci záhubou.
29Trpělivý člověk oplývá rozumností,
ten, kdo je ukvapený, dělá hlouposti.
30Krotké srdce dodává tělu na životě,
závist je ale jako kostižer.
31Kdo utiskuje chudáka, uráží jeho Tvůrce;
ctí jej však ten, kdo nuzným pomáhá.
32Darebáka jednou srazí jeho vlastní zlo,
jistotou spravedlivého je jeho poctivost.#podle LXX, Syr (MT: smrt)
33V srdci rozumného spočívá moudrost;
co skrývá nitro tupců, též vyjde najevo.
34Spravedlnost povznáší národ,
hřích je národům k ostudě.
35Rozumného služebníka zahrne král přízní,
prchlivostí však toho, jenž dělá ostudu.
Právě zvoleno:
Přísloví 14: B21
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna
Přísloví 14
14
1Moudrá žena buduje svůj domov,
hloupá jej boří svýma rukama.
2Hospodina ctí, kdo žije v poctivosti,
kdo jedná křivě, ten jím pohrdá.
3Hlupákovi pýcha z pusy vyráží,
moudré ochrání jejich rty.
4Bez dobytka je prázdno ve žlabu,
silný býk zajistí hojnou úrodu.
5Čestný svědek nepromluví lživě,
křivopřísežník ale šíří klam.
6Drzoun se po moudrosti nadarmo pídí,
rozumnému je poznání snadno přístupné.
7Tupci se raději obloukem vyhni,
z jeho rtů se přece nic nedozvíš.
8Moudrost rozvážného je vědět kudy kam,
tupost hlupáků je pěstovat sebeklam.
9Hlupáci mají legraci z provinění,
poctiví ale hledají smíření.
10Jen srdce člověka zná vlastní hořkost,
podobně jeho radost druhý necítí.
11Dům darebáků je určen ke zboření,
stan poctivých ale k rozkvětu.
12Cesta se člověku může zdát správná,
nakonec však bývá cestou ke smrti.
13Někdy i při smíchu bolí srdce;
když skončí radost, smutek zůstane.
14Zvrácený dojde odplaty za své skutky
a dobrý člověk za ty své.
15Prosťáček důvěřuje kdečemu,
rozvážný člověk své kroky zvažuje.
16Moudrý je opatrný a varuje se zla,
tupec jde bezstarostně dál.
17Unáhlený člověk dělá hlouposti,
lstivý člověk bývá v nenávisti.
18Omezenci jsou obdařeni tupostí,
korunou rozvážných je vědění.
19Zlí lidé se pokloní dobrým,
darebáci u bran spravedlivého.
20Chuďas je na obtíž i svému příteli,
boháče ale všichni milují.
21Kdo pohrdá svým bližním, hřeší,
blaze tomu, kdo chudým pomáhá.
22Jistěže bloudí ten, kdo je zlomyslný;
láska a věrnost patří dobrosrdečným.
23Tvrdá práce vždy vede k zisku,
řečnění však jenom k chudobě.
24Korunou moudrých je jejich bohatství,
tupost hlupáků zůstane tupostí.
25Pravdomluvný svědek může zachránit život,
podvodník ale šíří lež.
26V úctě k Hospodinu je jistota pevná,
jeho děti v něm najdou bezpečí.
27Pramen života je úcta k Hospodinu,
z osidel smrti pomáhá uniknout.
28Mohutné vojsko je ozdobou krále,
úbytek lidu je vládci záhubou.
29Trpělivý člověk oplývá rozumností,
ten, kdo je ukvapený, dělá hlouposti.
30Krotké srdce dodává tělu na životě,
závist je ale jako kostižer.
31Kdo utiskuje chudáka, uráží jeho Tvůrce;
ctí jej však ten, kdo nuzným pomáhá.
32Darebáka jednou srazí jeho vlastní zlo,
jistotou spravedlivého je jeho poctivost.#podle LXX, Syr (MT: smrt)
33V srdci rozumného spočívá moudrost;
co skrývá nitro tupců, též vyjde najevo.
34Spravedlnost povznáší národ,
hřích je národům k ostudě.
35Rozumného služebníka zahrne král přízní,
prchlivostí však toho, jenž dělá ostudu.
Právě zvoleno:
:
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna