Lukáš 7
7
Řekni jen slovo
1Když dokončil tuto řeč ke svým posluchačům, přišel do Kafarnaum. 2Jeden setník tam měl na smrt nemocného služebníka, kterého si velmi cenil. 3Když uslyšel o Ježíši, poslal k němu židovské starší s prosbou, aby přišel a jeho služebníka uzdravil. 4Přišli tedy za Ježíšem a snažně ho prosili: „Zaslouží si, abys to pro něj udělal. 5Vždyť miluje náš národ, i synagogu nám postavil.“ 6Ježíš tedy šel s nimi.
Když už byl nedaleko jeho domu, poslal k němu ten setník přátele se vzkazem: „Pane, neobtěžuj se; nezasloužím si, abys vešel pod mou střechu. 7Proto jsem se ani neodvážil za tebou přijít. Řekni jen slovo, a můj služebník bude uzdraven. 8Sám jsem přece člověk, který podléhá velení a velí vojákům. Když někomu řeknu ‚Jdi,‘ jde; když řeknu jinému ‚Přijď,‘ přijde; když řeknu svému otroku ‚Udělej to,‘ udělá to.“
9Když to Ježíš uslyšel, užasl nad ním, obrátil se a řekl zástupu, který jej následoval: „Říkám vám, že takovou víru jsem nenašel ani v Izraeli!“ 10Poslové se pak vrátili do domu a toho služebníka tam našli uzdraveného.
Chlapče, vstaň!
11Nedlouho poté šel do města jménem Naim doprovázen množstvím svých učedníků a spoustou dalších lidí. 12Když se přiblížil k městské bráně, vynášeli právě mrtvého. Byl to jediný syn své matky a ta byla vdova. Doprovázela ji spousta lidí z města. 13Jakmile Pán uviděl tu vdovu, byl k ní pohnut soucitem. „Neplač,“ řekl jí.
14Přistoupil a dotkl se már. Nosiči se zastavili. Tehdy řekl: „Chlapče, říkám ti, vstaň!“ 15a ten mrtvý se posadil a začal mluvit. Ježíš ho vrátil jeho matce.
16Všech se zmocnila bázeň a začali oslavovat Boha: „Povstal mezi námi veliký prorok! Bůh navštívil svůj lid!“ 17A tato zpráva o něm se rozšířila po celém Judsku i okolí.
Více než prorok
18Janovi učedníci mu o tom všem vyprávěli. Jan tehdy zavolal dva z nich 19a poslal je za Ježíšem s otázkou: „Jsi Ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“
20Když k němu ti muži přišli, řekli: „Jan Křtitel nás k tobě poslal s otázkou: Jsi Ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“
21Ježíš (který právě v tu hodinu uzdravil mnoho lidí od neduhů, trápení a zlých duchů a mnoha slepým daroval zrak) 22jim odpověděl: „Jděte a vyřiďte Janovi, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou čistí, hluší slyší, mrtví se křísí a chudým se káže evangelium. 23A blaze tomu, kdo se nade mnou nepohoršuje.“
24Když pak Janovi poslové odešli, promluvil k zástupům o Janovi: „Co jste si přišli do pouště prohlédnout? Třtinu větrem se klátící? 25Na co jste se šli podívat? Na člověka v nádherných šatech? Pohleďte, ti, kdo nosí skvostné šaty a žijí v přepychu, jsou k vidění v královských domech. 26Na co jste se tedy šli podívat? Na proroka? Ano, říkám vám, a více než na proroka. 27Toto je ten, o kterém je psáno:
‚Hle, posílám svého posla před tváří tvou,
který připraví tvou cestu před tebou.‘#Mal 3:1
28Říkám vám, že žádné ženě se nenarodil nikdo větší než Jan, ale kdo je nejmenší v Božím království, je větší než on.“
29Všichni jeho posluchači, i výběrčí daní, uznali Boží spravedlnost, když se dali pokřtít Janovým křtem. 30Ale farizeové a znalci Zákona se od něj pokřtít nenechali, a tak odmítli Boží vůli pro sebe.
31„Ke komu přirovnám lidi tohoto pokolení? Komu se podobají? 32Jsou jako děti, které sedí na návsi a volají jedny na druhé:
‚Pískali jsme vám, a netančili jste,
naříkali jsme, a neplakali jste!‘
33Jan Křtitel totiž přišel, nejedl chléb a nepil víno a vy říkáte: ‚Je posedlý!‘ 34Přišel Syn člověka, jí a pije a vy říkáte: ‚Podívejte, žrout a pijan vína, přítel výběrčích daní a hříšníků!‘ 35Moudrost je ale potvrzena všemi svými dětmi.“
Farizeus a hříšnice
36Jeden z farizeů ho pozval, aby s ním pojedl. Vešel tedy do domu toho farizea a stoloval s ním. 37A hle, jedna městská hříšnice se dozvěděla, že Ježíš stoluje v domě toho farizea. Přinesla alabastrovou nádobku s mastí, 38poklekla s pláčem zezadu u jeho nohou, začala mu skrápět nohy slzami a vlastními vlasy je utírala; líbala mu nohy a mazala je mastí.
39Když to uviděl farizeus, který ho pozval, řekl si: „Kdyby to byl prorok, věděl by, co je to za ženu, která se ho dotýká. Copak neví, jaká je to hříšnice?!“
40„Šimone,“ oslovil ho Ježíš, „chci ti něco říci.“
„Jen mluv, mistře,“ odpověděl farizeus.
41„Jistý věřitel měl dva dlužníky. Jeden dlužil pět set denárů#mzda dělníka asi za 20 měsíců (Mat 20:2) a druhý padesát.#mzda dělníka asi za 2 měsíce 42Když ale neměli čím zaplatit, oběma odpustil. Pověz mi, který z nich ho bude mít raději?“
43„Řekl bych, že ten, kterému víc odpustil,“ odpověděl Šimon.
„Správně,“ řekl Ježíš.
44Otočil se k té ženě a zeptal se Šimona: „Vidíš tu ženu? Když jsem přišel do tvého domu, nepodal jsi mi vodu na nohy, ale ona mi skrápěla nohy slzami a utírala je svými vlasy. 45Nepolíbil jsi mě, ale ona mi od chvíle, kdy jsem vešel, nepřestala líbat nohy. 46Nepomazal jsi mi hlavu olejem, ale ona mi pomazala nohy mastí. 47Proto ti říkám: Je jí odpuštěno hodně hříchů, proto hodně miluje. Komu se odpouští málo, miluje málo.“
48Tehdy jí řekl: „Tvé hříchy jsou odpuštěny.“
49Ostatní hosté si mezi sebou začali říkat: „Kdo to vůbec je, že i hříchy odpouští?“
50On ale té ženě řekl: „Tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji.“
Právě zvoleno:
Lukáš 7: B21
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna