Job 21
21
Ničemové užívají života
1Job na to řekl:
2„Dobře poslouchejte, co tu vypovím –
můžete mě utěšit právě tím.
3Vydržte, když teď budu mluvit já,
potom se zase smíte posmívat.
4Copak si stěžuji na člověka?
Ztrácím trpělivost jenom tak?
5Pohleďte na mě a zděste se,
ruku na ústa si položte!
6Vždyť i já, když na to pomyslím,
celý se třesu zděšením.
7Jak to, že ničemové užívají života?
Zatímco stárnou, jejich moc narůstá.
8Jejich potomkům se daří kolem nich,
své ratolesti mají na očích.
9V jejich domech je pokoj bez obav,
Boží hůl na ně nijak nepadá.
10Jejich býk je plodný, nikdy neselže,
jejich kráva rodí, o tele nepřijde.
11Jejich mladí mají volnost jako beránci,
jejich maličcí kolem skotačí.
12Zpívají při hře tamburíny a citery,
za zvuku píšťaly se veselí.
13Ve štěstí tráví svoje dny,
do hrobu odcházejí v pokoji.
14Bohu však říkají: ‚Nech nás být!
O tvých cestách nechceme vědět nic!
15Kdo je to ten Všemohoucí? Proč bychom mu sloužili?
K čemu by nám asi byly nějaké modlitby?‘
16(Oni však to své štěstí v moci nemají.
Myšlenky ničemů mě míjejí!)
17Jak často ale ‚svíce darebáků zhasíná‘?#Job 18:5–6 (Přís 13:9; 20:20; 24:20)
Přichází na ně pohroma?
Naděluje jim bolesti rozhněvaný Bůh?
18Bývají jako sláma ve větru,
jako plevy, jež vichr odnesl?
19Řeknete: ‚Bůh jeho trest odkládá pro děti.‘#Job 5:4; 20:10
– Ať raději odplatí jemu, aby se poučil!
20Ať vidí svou zkázu vlastníma očima,
hněvání Všemohoucího ať vypije si sám!
21Bude mu snad potom záležet na rodině,
až jeho měsíce dojdou do konce?
22Chce tu snad někdo Boha poučit?
On přece soudí všechno na nebi!
23Jeden umírá v plné síle,
v klidu a zcela spokojen,
24stehna obalená tukem
a kosti morkem nasáklé.
25Jiný zas umírá plný hořkosti,
aniž kdy okusil, co je blahobyt.
26Do prachu však ulehnou jeden jak druhý,
oba dva stejně přikryjí červi.
27Víte, já znám ty vaše myšlenky –
hledáte způsoby, jak mi ublížit.
28Říkáte: ‚Kam se poděly ty jejich paláce?
Stanům darebáků kde konec je?‘#Job 15:34; 18:21; 20:28
29– To jste se nikdy neptali pocestných?
Nepřijímáte jejich svědectví?
30Vždyť v čase neštěstí je zlosyn ušetřen,
v den rozhněvání vyvázne.
31Kdo mu jeho způsoby vytkne do očí?
Za to, co prováděl, kdo mu odplatí?
32Ještě mu pohřeb vystrojí,
nad jeho hrobem budou bdít.
33Lehká mu bude země pohřební,
vždyť za ním kráčí celé procesí
a předcházejí ho nesčetní.
34Jak mě chcete těšit těmi nesmysly?
Vaše odpovědi jsou samé lži!“
Právě zvoleno:
Job 21: B21
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna