Potom Ježíš chodil po Galileji. Nechtěl se totiž zdržovat v Judsku, protože ho židovští představení chtěli zabít. Blížila se židovská Slavnost stánků, a tak mu jeho bratři řekli: „Odejdi odsud a vydej se do Judska, ať i tvoji učedníci vidí, jaké skutky děláš. Nikdo, kdo chce být známý, přece nedělá nic v skrytu. Když děláš takové věci, ukaž se světu!“ Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili.
Ježíš jim odpověděl: „Pro vás je vždycky vhodný čas, ale můj čas ještě nepřišel. Vás nemá svět proč nenávidět, ale mě nenávidí, protože o něm vydávám svědectví, že jeho skutky jsou zlé. Jděte na slavnost sami. Já tam nejdu; můj čas se ještě nenaplnil.“ To jim řekl a zůstal v Galileji.
Později, když jeho bratři odešli, vydal se na slavnost i on, ale ne zjevně, spíše potají. Židovští představení už ho na slavnosti hledali. „Kde je?“ vyptávali se. V lidu se o něm vedlo mnoho řečí; někteří říkali: „Je dobrý!“ a jiní zas: „Není! Jen obluzuje lidi!“ Kvůli strachu z představených však o něm nikdo nemluvil otevřeně.
Asi v polovině svátku Ježíš vešel do chrámu a začal učit. Židé jen žasli: „Jak to, že zná Písma, když se neučil?“
Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale Toho, který mě poslal. Bude-li někdo chtít konat jeho vůli, pozná, je-li to učení z Boha, nebo zda mluvím sám od sebe. Kdo mluví sám od sebe, hledá svou vlastní slávu. Kdo ale hledá slávu Toho, který ho poslal, ten je pravdomluvný a není na něm nic špatného. Mojžíš vám dal Zákon, že? Přitom nikdo z vás Zákon neplní. Proč mě chcete zabít?“
„Jsi posedlý!“ odpověděl mu zástup. „Kdo tě chce zabít?“
Ježíš jim odpověděl: „Udělal jsem jeden skutek a všichni se divíte. Mojžíš vám vydal obřízku (ačkoli nepochází od Mojžíše, ale od otců) a v sobotu obřezáváte člověka. Může-li člověk v sobotu přijímat obřízku a neporušovat tím Mojžíšův Zákon, proč se na mě hněváte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka? Nesuďte podle zdání, suďte spravedlivým soudem.“
Někteří z Jeruzalémských začali říkat: „Není to snad ten, kterého chtějí zabít? Podívejte se, mluví svobodně a nikdo nic nenamítá. Že by hodnostáři přece jen poznali, že je to Mesiáš? Jenže o tomto víme, odkud je, ale až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je.“
Ježíš, který zatím vyučoval v chrámě, tehdy zvolal: „Znáte mě a také víte, odkud jsem. Nepřišel jsem ale sám od sebe. Ten, který mě poslal, je pravdomluvný. Vy ho neznáte, ale já ho znám, neboť jsem od něj a on mě poslal.“
Chtěli ho za to zatknout, ale nikdo na něj nevztáhl ruku, neboť ještě nepřišla jeho chvíle. Mnozí ze zástupu v něj ale uvěřili. „Až přijde Mesiáš,“ říkali, „udělá snad více zázraků než on?“